Letiště budoucnosti už vznikají: obslouží vás roboti a kontroly budou neviditelné

Zavazadla budou sbírat a nosit roboti, pasažéry už nebude nikdo obtěžovat s osobními prohlídkami, protože se o to postarají špičkové scannery. A uvnitř letišť budou rozsáhlé plochy zeleně – tak nějak by podle vizí futurologů mohla vypadat letiště budoucnosti.

Největší naději pro zcela nová letiště s radikálně modernější technologií představují města na Blízkém východě. Právě tamní letiště totiž bojují o zákazníky nejvíc – zejména jako letiště tranzitní při letech na Dálný východ respektive do Evropy nebo do USA. Architekti letiště v Abú Zabí nebo Dubaji se pokoušejí, aby se zrovna ony staly budoucími centry celosvětové letecké dopravy – a pomoci jim v tom mají právě technologie.

Jednou z nejkontroverznějších technologií jsou programy na automatické rozpoznávání obličejů. Může sice extrémně urychlit celý proces odbavování, ale současně kvůli ní přijde o práci spousta lidí – a také představuje značný zásah do lidského soukromí. Ještě letos by mělo být touto technologií vybaveno letiště Changi-Šanghaj, jedno z nejdůležitějších letišť světa.

Cestujícím budou pomocí automatických přístrojů vyfoceny obličeje a pak už budou moci procházet dalšími kontrolami zcela bez toho, aniž by potkali jediného člověka. Stejnou technologii testuje i dubajské letiště. Podobný systém by chtěla zavést také Austrálie, ta dokonce globálně: letos investovala půl miliardy korun, aby jím byla vybavena všechna mezinárodní letiště v zemi.

Roboti místo lidí

Z českých letišť to zatím neznáme, ale robotizace velkých mezinárodních letišť už dávno začala. Například na korejském letišti Incheon v Soulu už jsou nějakou dobu využíváni k čištění zavazadel i k jejich transportu. Na výše zmíněném letišti Changi v Šanghaji jdou ještě o krok dál: roboti, kteří tam budou pomáhat s nošením zavazadel, budou na sobě mít dokonce uniformy, aby působili ještě lidštěji.

Tito roboti pomáhají s automatickým odbavováním zavazadel; na řadě letišť už s takovými systémy experimentují. Automatické odbavování, kdy už cestující vůbec nepřijde do kontaktu s lidskou obsluhou, je dnes už zcela běžné; přechod na automatické odbavování zavazadel se ale teprve rozjíždí – momentálně je k dispozici na australských letištích, v Hongkongu, na londýnském letišti Heathrow a na amsterdamském Schipholu. Humanoidně vypadající roboti by v tom měli výrazně pomoci.

Letiště jako zážitek

Stejně velká proměna by měla být také v tom, jak lidé letiště vnímají. Zatím převládá pocit, že jsou to obrovská místa, kde člověk musí ve velmi krátkém čase překonat obrovské vzdálenosti. Současně jsou to prostory značně odlidštěné. Snahou provozovatelů letišť je, aby se změnila na něco jako obří zábavní střediska kombinovaná s obchodními domy. Typickým příkladem je opět Changi, kde se staví v rámci letiště komplex nazvaný Jewel – desetiposchoďové centrum, kterému bude dominovat 40 metrů vysoký vodopád obklopený zahradami.

Proč? Letiště se pokoušejí získat další zdroj příjmů, výdělky ze samotné letecké dopravy se snižují, takže se hledají další možné finance. Evropa a Spojené státy v této modernizaci oproti Asii začínají zaostávat – příčinou je, že existující letiště jsou příliš stará na to, aby se dala modernizovat. Jejich infrastruktura je stará až 75 let, modernizace je tedy v podstatě složitější než postavit zcela nové letiště, uvedl analytik Shukor Yusof pro AFP.

Klasické západní velmoci se sice snaží, ale mají jen málo letišť, která se pokoušejí vyrovnat těm asijským. Jedním z nich je JFK v New Yorku, v Evropě představuje naději holandský Schiphol. Ten se chce stát nejmodernějším letištěm světa do roku 2019 – úpravy by se měly týkat především skenerů zavazadel. Jejich nová generace, která by se do dvou let měla na Schipholu v plném provozu objevit, by měla být schopná prohlížet příruční zavazadla tak přesně, že by cestující už nemuseli vyndávat z tašek a batůžků ani nápoje.

Konzultantaská společnost Roland Berger ale zase varuje, že tyto moderní technologie by naopak mohly letiště o spoustu peněz připravit. Pokud se výrazně sníží doba odbavování, lidé stráví na letišti méně času – a budou logicky také méně utrácet. Stejně tak s naprostou určitostí v takovém případu poklesnou i částky vybrané za parkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...