Farmy z Břeclavska a Kladenska se adaptují na změny klimatu. V praxi se na nich vyzkouší, jak by mohlo naše zemědělství přežít oteplování planety, které se stále zrychluje.
České farmy se v rámci experimentu začaly připravovat na klimatické změny
Sucho a eroze nejvíc ohrožují Břeclavsko, Znojemsko či Kladensko (zdroj: ČT24)
Zemědělská družstva Bulhary z Břeclavska a Agros Vraný z Kladenska jsou farmami, na nichž se mají dělat pilotní opatření - odborníci hledají cestu, jak pěstování přizpůsobit změně klimatu na teplejší a sušší.
Podle Generelu vodního hospodářství krajiny ČR totiž hospodaří v oblastech, které patří k nejohroženějším v Česku, řekl bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. Podle něj bude mít klimatická změna drastické dopady na zemědělství už během dvaceti let.
GALERIE
Důkazy klimatické změny
Na generelu spolupracoval tým vědců i praktiků ze šesti institucí a jeho úkolem bylo zjistit, jak jsou různé oblasti Česka ohrožené změnou klimatu. Měli také navrhnout v nejohroženějších oblastech opatření, která zemědělcům pomohou se se změnami vyrovnat.
Vědci se soustředili na ohrožení suchem a velkou vodou včetně eroze. „Z analýzy vyplynulo, že mezi nejohroženější oblasti patří osm procent území ČR,“ řekl Žalud. Jsou to oblasti na Břeclavsku, Znojemsku, Kladensku či Rakovnicku.
Vědci připravili plán, zemědělci ho otestují
Oba zemědělské podniky předaly vědcům veškeré informace ohledně obhospodařovaného území, skladby plodin, výměry a umístění trvalých travních porostů, zda mají závlahy či živočišnou výrobu, a také ekonomické údaje. Na jejich základě byla pro farmy navržena opatření.
Vodu do lesů. Vznikl plán, který má Česko připravit na změny klimatu (zdroj: ČT24)
Část opatření je takzvaně měkkých a část tvrdých. „Měkká je možná dělat hned bez větších nákladů. Je to úprava osevních postupů. U tvrdých opatření říkám, že už je třeba hrábnout do půdy. Jde například o rozdělení pozemků či aplikaci protierozních opatření. To už je záležitost poměrně velkých peněz. Rádi bychom, aby se opatření financovala pomocí komplexnější dotace,“ řekl Žalud.
Jednou z možností je dotační titul ministerstva zemědělství na demonstrační farmy, kam je možno posílat žádosti do 26. února.
Modely: Extrémních klimatických jevů bude přibývat
Za velké riziko experimentu Žalud považuje vlastnictví pozemků. Zemědělci totiž hospodaří zčásti na pronajatých polích. „Například se navrhne, že bez závlah to nepůjde a bude potřeba kilometrový páteřní kanál. Když se jeden z vlastníků pozemků, přes něž povede, zasekne, tak je konec,“ poznamenal.
Rok 2016 byl klimaticky rekordní (zdroj: ČT24)
Zavádění opatření by mělo trvat čtyři až pět let a v dalších letech se bude jejich přínos postupně vyhodnocovat. „Vidím v tomto projektu naději, protože z výzkumů vychází, že něco se dělat rozhodně musí,“ řekl Žalud.
Ve všech modelech totiž vědcům vychází, že se do roku 2100 postupně zvýší teplota, ubude sněhu a množství srážek bude stále stejné. Sucho tedy bude větší a zvýší se množství extrémních a pro zemědělství nepříznivých klimatických jevů.