Volby do Spolkového sněmu

Křesťansko-sociální unie (CSU), která je největší politická síla v Bavorsku, zřejmě těsně překonala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu. Vyplývá to z odhadů bavorské televizní a rozhlasové společnosti Bayerischer Rundfunk (BR). I kdyby strana bavorského premiéra pětiprocentní hranici nezdolala, do Spolkového sněmu by se i tak díky přímým poslaneckým mandátům dostala.

Výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle poznamenal, že politický styl velkých lídrů se většinou špatně imituje. "Nelze si představit, že někdo přijde a stane se novou Angelou Merkelovou. Změna bude především v tom, že si to bude hodně dlouho sedat. Nejenom koaliční vyjednávání, ale potom i to, jakým způsobem se ta změna nastaví, jak se seznámí s klíčovými hráči. Můžeme čekat období, klidně dvou tří let, nejistoty a zvykání si, řekl v ČT. 

Problémy v Berlíně působil nedostatek volebních lístků v některých místnostech, podle německých médií mohly být na vině i dopravní komplikace, které ve městě způsobil berlínský maraton. Některé volební místnosti dostaly volební lístky, které patřily jinému obvodu. V Berlíně se dnes volilo nejen do Spolkového sněmu, ale i do berlínského zemského sněmu a hlasovalo se i v referendu o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

V některých volebních místnostech v Berlíně se hlasovalo i hodinu a půl po oficiálním konci voleb. Na mnoha místech se totiž tvořily kvůli problémům s lístky dlouhé fronty a volební komisaři chtěli umožnit všem, kteří dorazili včas, aby odevzdali svůj hlas. 

Oficiálně volby skončily v 18:00, například v berlínské čtvrti Pankow ale poslední volič svůj hlas odevzdal podle agentury DPA kolem 18.45 a ve čtvrti Wilmersdorf dokonce až kolem 19.30.

"Německo se v duchu Merkelové možná trochu obávalo překotné změny, ale zároveň vědělo, že k té změně dojít musí. Možná kdyby Merkelová znovu kandidovala a zase vyhrála, tak by byla v určité pasti, protože by třeba musela změnit svůj styl. Protože Německo bude muset být do budoucna mnohem méně reaktivní a více proaktivní. Éra Angely Merkelové by možná skončila i s Angelou Merkelovou," myslí si velvyslanec Kafka. 

"Německo bude muset daleko více hájit své zájmy jak v Evropě, tak ve světě. To se ukázalo i během covidu, kdy si Němci nemohli dovolit být tak empatičtí a inkluzivní. My Češi jsme to pocítili, když nám Německo zavřelo hranice. Německo bude muset více dbát na vlastní zájmy," dodal v ČT. 

Velvyslanec ČR v Berlíně Tomáš Kafka připomněl, že se před volbami všechny politické strany snažily vytvořit dojem, že jde o souboj mezi pravicí a levicí. Čas od času však někdo poukázal na paradox, že mezi všemi kandidáty na kancléře probíhala neoficiální soutěž o to, kdo bude nejvíce podobný Angele Merkelové.  

"Politický střed vzešel posílen, strany na okraji politického spektra jsou oslabeny," řekl Lindner s tím, že vzkaz voličů je jasný. "Občané chtějí středovou vládu," dodal. Je to podle něj dobrá zpráva o německé demokracii. Největší shodu vidí v možné koalici s CDU/CSU a Zelenými. Takové řešení ale po volbách před čtyřmi lety, kdy jednání vedla dosluhující kancléřka Merkelová, ztroskotalo. Lindner to tehdy zdůvodnil tak výrazným vzájemným nesouladem, že nebylo možné najít společnou představu o modernizaci země.

Oslavy po zveřejnění odhadů propukly u svobodných demokratů (FDP). "FDP dosáhla jednoho z nejlepších volebních výsledků v historii," řekl šéf této liberální strany Christian Lindner za jásotu příznivců. Lindner již na jaře prohlašoval, že chce, aby pozice FDP byla natolik silná, že bez ní nebude sestavení vlády možné. Do takové pozice se strana nyní dostala s výjimkou pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU, což se nyní jeví jako nereálné.

Laschetovy kancléřské ambice podpořil i bavorský premiér a šéf bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. "Společně povedeme rozhovory," řekl. V první fázi sondovacích rozhovorů půjde podle Södera o to, zda bude možné nalézt základ pro koalici rozumu. Cílem je sestavit vládu pro modernizaci a stabilitu.

Velvyslanec SRN v České republice Andreas Künne daný výsledek voleb očekával, již poslední týdny se výhra SPD rýsovala. Období Merkelové je dle něj období, které zanechalo v Evropě dobré stopy, zároveň je ale nutná změna. Bilancování éry Merkelové zejména zde v České republice bylo pozitivní, v Německu tomu tak nebylo vždy. Ale když ji tak kladně hodnotí zahraničí, tak je jasné, že toho pro Německo udělala hodně, uvedl v ČT. 

Spokojená nebyla ani kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Laschet také prohlásil, že bylo od samého počátku jasné, že volby nebudou snadné, neboť unie nevstupovala do voleb s kancléřem, který by funkci obhajoval. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici třech stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.

Kancléřský kandidát německé sociální demokracie Olaf Scholz řekl, že prognózy a odhady svědčí o úspěchu strany. Zdůraznil, že chce být kancléřem. Oproti volbám před čtyřmi lety si SPD o několik procentních bodů polepší. "A to je velký úspěch SPD," řekl. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

"Obrovskou radost" vyjádřil nad prognózami místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Spolupředsedkyně Levice Susanne Hennigová-Wellsowová výsledek své strany označila za "zklamání" a "těžkou ránu", spolupředsedkyně frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová považuje předpovídaný výsledek své strany za "solidní".

"Sice jsme oproti minulým volbám výrazně získali, ale je pro mě těžké, abych měl z tohoto zisku opravdu radost," řekl zástupce strany Zelených Michael Kellner.

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak ztráty své strany ve volbách označil za "hořké". Nevyloučil ale, že by se přesto mohlo konzervativní unii CDU/CSU podařit sestavit "vládu pro budoucnost" se Zelenými a FDP. "Proto spolu teď musíme mluvit," dodal Ziemiak.

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v první reakci na prognózy uvedl, že sociální demokracie by nyní měla sestavovat vládu. "Je to naprosto jasné: SPD dostala (od voličů) pověření sestavit vládu. Chceme, aby se Olaf Scholz stal kancléřem," řekl.

Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet není s výsledkem spokojen, slíbil nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením.

Vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců. To může znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Pokud by se kancléřem stal Laschet, mohl by podle ARD i ZDF sestavit koalici se Zelenými a FDP. Možné by v případě ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná.

Volební účast v Německu je nesrovnatelná s Českou republikou. Němci tradičně volit chodí a hlasovací právo tam má 60 milionů lidí. K volbám tedy dle prognóz mohlo přijít 45 - 50 milionů lidí, odhaduje Tomáš Nigrin z Fakulty sociálních věd UK. 

Ani prognóza ZDF nevidí většinu u levicové vlády. ZDF předpokládá, že Spolkový sněm bude mít 756 křesel a že SPD, Zelení a Levice by společně měli 376 zákonodárců. To by na převahu v parlamentu těsně nestačilo. 

ARD vychází z toho, že nový Spolkový sněm bude mít 730 poslanců. Levicová koalice by v něm měla 355 křesel. Scholz by jako kancléř ale mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). S protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.