Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Prezident musí respektovat výsledky voleb, ale není povinen jednat s představiteli zvolených stran, uvedl ústavní právník Aleš Gerloch. Miloš Zeman může pověřit některou osobu, aby jednala o vládě, je to ale neformální krok.

Podle politologa Miloše Brunclíka je v českých podmínkách spíše výjimečné, že je bezprostředně po volbách jasné, které strany jsou ochotné sestavit společnou vládu. Za neobvyklé považuje i to, že strany říkají po volbách totéž, co říkaly před volbami.

Z uskupení, která se dostala po letošních volbách do sněmovny, utratí nejvíce peněz za hlas jednoho voliče podle výpočtu ČTK z deklarovaných odhadů nákladů na kampaně hnutí SPD, a to asi 93 korun. Následuje koalice Pirátů se Starosty, kterou bude jeden hlas stát přibližně 80 korun. Naopak nejlevněji přijde každý hlas hnutí ANO, a to na 57 korun. Zhruba 60 korun vyjde každý hlas koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Výsledky českých voleb by mohly naznačit ústup populismu ve střední Evropě, píše americký deník The New York Times. Podle listu porážka Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vedla ke ztrátě důvěry v populistické lídry. Jako jasné ale odmítnutí krajně pravicového populismu vnímat nelze, podotýkají NYT.

Povolební vyjednávání o vládě se mohou značně protáhnout, míní Daniel Martínek, výzkumný pracovník rakouského Institutu pro dunajský prostor a střední Evropu, jenž situaci v Česku okomentoval pro rakouskou agenturu APA. Záleží podle něj na prezidentu Miloši Zemanovi, který by mohl vyčkávat, a v nejzazším případě by se jednání mohla táhnout až do roku 2023, kdy současné hlavě státu končí funkční období, napsal Martínek.

V referendu v Podolí na Brněnsku lidé rozhodovali o stavbě rodinných domů. Developer jich v místní lokalitě chtěl původně postavit téměř sto. Voliči ale více než 88 procenty rozhodli, že budov bude maximálně 48.

V referendu v Sušici přes 91 procent voličů souhlasilo, aby město aktivně podporovalo zdravotní péči v městské nemocnici. Referendum získalo dostatečnou podporu, a je tak platné i závazné.

Místo 10 křesel 23. Lidovci získali dvakrát více poslaneckých mandátů než před čtyřmi lety. Obhájilo sedm z nich. Nejvíce úspěšní byli na Moravě a ve Slezsku. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Koalice PirátiSTAN získala dohromady 37 mandátů v dolní komoře. Pouze čtyři z nich jsou kandidáti za Piráty, zbylých 33 křesel připadlo Starostům a nezávislým. Ze současných poslanců obhájilo svůj mandát jen osm zákonodárců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

SPD získala 20 křesel, tedy o dvě méně než v minulých sněmovních volbách. Svůj mandát obhájilo jedenáct poslanců. Hnutí SPD mělo největší úspěch v Moravskoslezském kraji, kde získalo tři mandáty. Vyplývá to z dat ČSÚ.

"Podpora čtvrt milionu lidí je úžasná. Před startem voleb bych tomuto číslu nevěřil," řekl Robert Šlachta, jehož občanské hnutí Přísaha získalo 4,68 procenta hlasů a do Poslanecké sněmovny se nedostalo.

Předseda středočeských Pirátů Josef Bouše by uvítal, pokud by jeho strana příště kandidovala samostatně. Důležité teď podle něj bude, jak budou rozdělovány posty při sestavování vlády a zda STAN dodrží koaliční smlouvu.

Občanská demokratická strana bude mít v nové Poslanecké sněmovně 34 poslanců. To je o 9 více než po minulých sněmovních volbách. 

V letošních volbách připadlo stranám, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny, rekordních 20 procent hlasů. Hlasoval třetí nejvyšší počet lidí - 5,375 milionu.

Nejvíc mandátů z koalice SPOLU bude mít v Praze ODS a TOP09. Koalice by měla získat 11 mandátů, z toho po čtyřech by podle preferenčních hlasů měly připadnout právě těmto dvěma stranám. Konkrétně - členům ODS Janě Černochové, Pavlu Žáčkovi, Bohuslavu Svobodovi a Marku Bendovi. Čtyři mandáty by pak měla získat TOP 09, ze které je lídryně kandidátky Markéta Pekarová Adamová, dále Ondřej Kolář, Martin Dlouhý a Terezie Radoměřská. Do sněmovny svými hlasy poslali lidé také Hayata Okamuru a Toma Philippa (oba KDU-ČSL).

Letos byly všechny okrsky sečteny o minutu dřív než ve sněmovních volbách v roce 2017. ČT to řekl Jan Cieslar, mluvčí Českého statistického úřadu. "Letos byl poslední okrsek sečten ve 22:24. V roce 2017 to bylo ve 22:25," uvedl mluvčí Cieslar. V roce 2013 to bylo v 19:55, v roce 2010 21:32 a ve sněmovních volbách v roce 2006 to bylo v 22:57.

ČSSD získala na Vysočině 6,55 procenta hlasů. Zdejší exhejtman Jiří Běhounek obdržel 2081 preferenčních hlasů. Strana přesáhla 5procentní hranici ještě v Jihočeském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Sociální demokracie letos poprvé v historii České republiky nezasedne v Poslanecké sněmovně.

Do sněmovny se po nynějších volbách vrátí 98 dosavadních poslanců ze 164 zákonodárců, kteří obhajovali své mandáty. V roce 2017 jich bylo 76 ze 149.

Češi v zahraničí hodili do uren nejvíc hlasů koalici PirátiSTAN (50,47 procenta). Na druhém místě je koalice SPOLU (34,26 procenta). Další politická uskupení mají velký propad. Hnutí ANO je na třetím místě (4,99 procenta). Zbylé strany a hnutí mají méně než 2 procenta. Účast dosáhla 70,37 procenta, což je velmi podobné jako při minulých sněmovních volbách, a to 70,23 procenta.