Parlamentní volby v Nizozemsku

Sčítání hlasů je v plném proudu...

"Žádná revoluce se v Nizozemsku nekoná," uvedl s ohledem na výsledky loňského referenda ve Velké Británii zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Pokud se potvrdí výsledky exit pollu, ztratila Rutteho VVD deset míst ve srovnání s výsledky z roku 2012. I tak by byla nyní s 31 poslanci zdaleka nejsilnější stranou. Koaliční Strana práce zřejmě utrpěla bezprecedentní ztrátu: z 38 se propadla na 9. Jak upozorňuje veřejnoprávní televize NOS, tolik křesel nikdy v Nizozemsku politická strana neztratila. Pozoruhodný je také výsledek Wildersovy PVV, která posílila o čtyři místa na 19, ale za VVD značně zaostává.

Reuters: Podle prvních odhadů získala strana dosavadního premiéra Marka Rutteho ve 150členném parlamentu 31 křesel. S velkým náskokem vede před stranou Geerta Wilderse (PVV), křesťanskými demokraty (CDA) a eurodemokraty (D66) - všechny po 19 křeslech.

"Geert Wilders byl původně spolupracovníkem Marka Rutteho. Vychází z liberálního pozadí, ale potom se jeho názory nějak vyvíjely," podotkl v Devadesátce politolog Matěj Trávníček.

"Velká část obyvatelstva s přehnaným strachem z imigrace nesouhlasí a obavy jim dělá právě polarizace společnosti," říká Petra Prins Mikulková.

"Integrace je pro lidi v Nizozemsku nyní mnohem významnější téma než migrace," upozornila v Devadesátce překladatelka Petra Prins Mikulková žijící v Nizozemsku. "V těchto volbách se vedly věcné diskuse o jiných tématech - zdravotnictví a ekonomice," dodala.

Geert Wilders čeká na vhodný moment, kdy dokáže rázně vstoupit do nizozemské a evropské politiky. "Hledá partnery mimo Nizozemsko, snaží se ovlivnit evropský kontext," dodal Vít. Nevýhodou podle něj pro Wilderse je, že volby ve Francii a Německu letos teprve budou.

"Není to rozhodování mezi dvěma postavami. A obzvlášť v případě nizozemské politiky, která je založena na schopnosti kompromisu z důvodu téměř neexistující spodní hranice umožňující vstup do parlamentu… Z tohoto pohledu to ukazuje, nakolik je evropský kontext posunut do témat, o kterých jsme si v minulých letech nemysleli, že je budeme řešit v hlavním vysílacím čase," odmítl přikládat těmto volbám příliš velký význam Michael Vít z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Nizozemci mají na odevzdání svého hlasu poslední hodinu.

Podle agentury Ipsos by se mohla volební účast vyšplhat až na 80 procent. Před pěti lety k urnám přišlo 75 procent voličů, rekordní účast byla v roce 1977, kdy hlasovalo 88 procent voličů.

Hlasovací lístek... najít si "svého" kandidáta není jednoduchá záležitost.

Ve hře o sestavení vlády nejsou jen Rutte a Wilders. Podle deníku Financial Times existují ještě další, i když málo pravděpodobné scénáře. Může se o to pokusit šéf "zelených" – GroenLinks – třicetiletý Jesse Klaver. Nizozemsko by v takovém případě odchýlil výrazně doleva. Ještě jeden hráč tajně doufá. Křesťanská CDA průběžně posiluje a její lídr Sybrand Buma prohlásil: "Šance, že budeme ve volbách nejsilnější, je reálná. Přitom nikdo to neočekává."

O hlasy voličů se uchází 28 politických stran a čeká se, že se do parlamentu probojuje zhruba půlka. Kdo jsou, koho reprezentují a čím se profilují ty, které už v parlamentu sedí? Čtěte zde.

Mark Rutte by měl vystoupit kolem půlnoci, kdy budou známy první odhady výsledků, dodal Bohumil Vostal.

Zpravodaj ČT v Haagu Bohumil Vostal: "Jsou hlášeny hackerské útoky na internetové stránky, které radí nerozhodnutým voličům, koho by měli na základě svých preferencí volit."

Rutteho největší rival, pravicový populista Geert Wilders, vsadil při komunikaci s voliči hlavně na sociální sítě. Svůj volební program shrnul do 11 bodů, které se s přehledem vejdou na stránku A4. Profil této výrazné osobnosti nizozemské politické scény si přečtětě zde.

Mark Rutte se může stát premiérem potřetí v řadě. Politik, který se dříve vyznačoval svým klidem a umírněností, v poslední době přiostřil slovník a mohl by tím nalákat nové voliče. Více o něm si přečtěte v podrobném profilu.

Volby může ovlivnit i současná diplomatická roztržka mezi Nizozemskem a Tureckem. Prezident Recep Tayyip Erdogan dokonce vyzval Turky žijící v Nizozemsku, aby v žádném případě nevolili stranu premiéra Marka Rutteho.

K volebním urnám naopak nezamíří nizozemská královská rodina v čele s králem Willemem-Alexandrem, královnou Máximou a bývalou královnou Beatrix. "Král svého práva volit nevyužije, protože je nestranný," potvrdil už předem dvůr.

Podle průzkumu společnosti Ipsos odevzdalo kolem čtvrté hodiny odpoledne své hlasy 43 procent voličů. V roce 2012 to bylo ve stejném čase 37 procent. Předpokládá se, že největší nápor přijde k večeru, až se lidé vrátí z práce.

V Haagu odvolil i Rutteho největší soupeř, šéf nacionalistické Strany pro svobodu Geert Wilders. "Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, džin se do láhve nevrátí," uvedl. Názory, jaké zastává jeho strana a jí podobná uskupení po celé Evropě, se podle něj stanou trvalou součástí politiky.

Premiér Mark Rutte odevzdal svůj hlas kolem desáté hodiny dopolední v Haagu. Poznamenal, že právě nizozemské volby mohou ukázat, že "špatný druh populismu" se dá zastavit.