Volby do Poslanecké sněmovny 2021 strana 3 z 5

Volby do sněmovny na Vysočině vyhrála koalice Spolu, získala 28 procent hlasů a čtyři poslance. Na druhém místě je ANO, má 26,73 procenta a čtyři poslance. Třetí koalice Pirátů a STAN dostala 13,51 procenta hlasů, což znamená jednoho poslance. Voleb se v kraji zúčastnilo 68,93 procenta voličů.

Volby do sněmovny v Jihočeském kraji vyhrálo SPOLU, získalo 29,09 procenta a pět poslanců. Na druhém místě je ANO, má 26,65 procenta a pět poslanců. Třetí PirátiSTAN dostali 13,50 procenta hlasů, což znamená dva poslance. Voleb se v kraji zúčastnilo 66,34 procenta voličů.

Volby do sněmovny v Praze vyhrálo SPOLU, získalo 40,02 procenta. Na druhém místě jsou Piráti a STAN, mají 22,64 procenta. Třetí ANO dostalo 17,46 procenta hlasů. Voleb se v kraji zúčastnilo 70,15 procenta voličů.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) udrželo ve volbách své pozice, i když mu mezi vlasteneckými stranami stoupla konkurence, ocenil při hodnocení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny předseda SPD Tomio Okamura. Povolební jednání budou podle něj dlouhá, SPD je na ně připravena, řekl novinářům ve volebním štábu SPD v pražském hotelu Duo.

Česko vybralo nové poslance. Volební místnosti se uzavřely ve 14 hodin a začalo sčítání hlasů. Volební účast na řadě míst přesahuje šedesát procent, někde je až sedmdesát procent, uvedly okrsky. Výraznější incidenty zaznamenány nebyly. O dvě stovky křesel v dolní komoře parlamentu usiluje přes pět tisíc dvě stě kandidátů, které nominovalo dvaadvacet uskupení. Ve více než dvaceti obcích se pak spolu s volbami konaly také místní referenda. Česká televize divákům i v sobotu nabízí kompletní volební servis. Speciální vysílání potrvá až do noci.

Novinkou letošní předvolební superdebaty ČT byla umělá inteligence (AI) Matylda, která pokládala lídrům otázky. „Superprogram“, jak se sama Matylda nazvala, je podle expertů schopen velmi rychle se naučit obrovské množství informací, to ale nezaručuje, že všem pojmům rozumí stejně jako člověk nebo že dokáže rozeznat dobro od zla. Moment, kdy AI nabude vlastní vědomí, je ale daleko a cestou podle hostů Událostí, komentářů není nadvláda strojů, nýbrž spolupráce s člověkem. O umělé inteligenci debatovali ředitel Alpha Industries Jan Tyl a Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Skončil první den voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování začalo ve 14 hodin a volební místnosti se na noc zavřely ve 22 hodin. V sobotu ještě bude možné přijít k volbám od 8 do 14 hodin. První den se ve většině okrsků pohybovala účast mezi 20 a 40 procenty, zájem je větší než při předchozích sněmovních volbách. Hlasovat mohou všichni občané České republiky, kterým bude nejpozději v sobotu 18 let.

Hledání vládní většiny v nové Poslanecké sněmovně, která vzejde z víkendových voleb, by podle děkana pražských práv Jana Kuklíka mělo s ohledem na pandemická rizika probíhat rychleji než v předchozích letech. Prohlásil to v Interview ČT24 a upozornil i na nezbytnou úlohu prezidenta, jenž je v těchto dnech ovšem zdravotně indisponovaný.

Někteří lidé zatím nedostali voličské průkazy, o něž včas požádali. Volby do sněmovny přitom začínají v pátek odpoledne. Česká pošta se průkazy na základě jednotlivých stížností snaží dohledat a doručit, uvedl mluvčí podniku Matyáš Vitík. Ministerstvo vnitra apelovalo na Českou poštu, aby tyto případy řešila přednostně, sdělila jeho mluvčí Hana Malá. Pokud voliči průkaz nedostanou, podle zákona nebudou moci hlasovat v místě trvalého bydliště, protože tam byli vyškrtnuti ze stálých voličských seznamů.

Občanům se v pátek odpoledne otevřou volební místnosti, kde svými hlasy určí, jaké složení bude mít nová Poslanecká sněmovna. Kandidují zástupci dvaadvaceti stran, hnutí a koalic. Práh dolní komory v roli poslanců překročí dvě stě z 5242 kandidátů. Společně s volbami do sněmovny se v pátek a v sobotu konají ve více než dvaceti městech a obcích České republiky místní referenda.

Volby do Poslanecké sněmovny začnou kvůli časovému posunu ve čtvrtek na americkém kontinentu. Jako první budou mít možnost volit Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a Argentině, a to od 19:00 SELČ. O hodinu později se začne volit na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady. Ve čtvrtek se možnost hlasování otevírá také na některých místech v tuzemsku. Komise s přenosnou volební urnou třeba přijela do odlehčovací služby českobudějovického domova seniorů Máj.

Přibližně devět tisíc z celkových bezmála dvaceti tisíc vězňů v Česku chce letos odvolit. Jedná se tak o pětačtyřicet procent z celkového počtu trestanců. Oproti minulým sněmovním volbám jde přibližně o čtvrtinový pokles. České televizi to potvrdili mluvčí všech pětatřiceti věznic v Česku. Nejvíce zájemců, přes osmdesát procent, se zaregistrovalo v bělušické věznici. Naopak nejmenší zájem je v té olomoucké, kde chce volební lístek odevzdat jen čtvrtina odsouzených. V pátek prvního října byla poslední možnost, kdy se odsouzení mohli k volbám přihlásit.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidé očkovaní proti covidu-19 by neměli mít privilegia, která by je zvýhodňovala před neočkovanými. Vyplývá to z postojů většiny volebních subjektů, jejichž lídři diskutovali v superdebatě České televize. Pro zvýhodnění očkovaných je pouze hnutí ANO. Vedle jeho šéfa Andreje Babiše o koronaviru debatoval také Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Ve středu již hlasovali první lidé v letošních sněmovních volbách. I když jejich řádný termín bude až v pátek a sobotu, uprostřed pracovního týdne mohli do 17 hodin přijet autem na speciální drive-in volební místa lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nákaze covidem-19, případně mají nařízenou karanténu kvůli podezření, že se mohli touto nemocí nakazit. V celé republice bylo 82 drive-in stanovišť. Auta na ně přijížděla většinou jen zřídka, v některých krajích dorazily jen desítky lidí. Lidé v karanténě budou moci volit i doma, kam za nimi přijde komise s přenosnou schránkou. Musí si ji však objednat na své radnici, a to nejpozději do čtvrtečních 20 hodin.

Do předvolební Superdebaty pozvala Česká televize osm předsedů stran, hnutí a koalic. Moderátorka Světlana Witowská s volebními lídry probere témata hýbající Českem, rozdělená do tří tematických bloků. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim také bude otázky pokládat umělá inteligence. Dvouhodinovou diskusi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy odvysílají přímým přenosem ČT1 a ČT24 ve středu 6. října v osm večer.

Většina volebních místností bude tradičně v budovách škol, na obecních úřadech nebo v kulturních sálech. Někteří voliči ale půjdou na kurióznější místa, třeba na zimní stadion, do hasičské zbrojnice, do skanzenu nebo sauny.

Voliči zamíří po čtyřech letech ke sněmovním volbám. Žádná změna v samotném způsobu hlasování je nečeká. Přesto budou tyto volby nové, významně se změnil přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a to bude mít i dopad na výsledky. Jak tedy funguje nový volební systém?

Do předvolební superdebaty pozvala Česká televize osm lídrů stran, hnutí a koalic a vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim bude otázky pokládat kromě moderátorky také umělá inteligence. Dvouhodinovou diskusi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy odvysílají přímým přenosem programy ČT1 a ČT24 ve středu 6. října v osm večer.

Události v kultuře stanovily šest nejpalčivějších problémů současné kulturní scény: Fungování veřejnoprávních institucí v kultuře, Národní plán obnovy, Nový fond audiovize, Státní fond kultury, Zákon o kultuře a Status umělce. K jednotlivým tématům oslovily kandidáty na ministra kultury a experty na kulturu všech relevantních stran podle průzkumů. Závěrem pak oslovení zástupci shrnují priority svých stran pro kulturu.

Zástupci pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Mluvili o státním rozpočtu a stabilizaci veřejných financí. Dotkli se také epidemie covidu-19 a bytové krize. Hosty byli Tereza Urzová (Nevolte Urza), Radim Špaček (Koruna Česká), Ondřej Hýsek (Moravské zemské hnutí), Jakub Olbert (Otevřeme Česko) a Ctirad Musil (Moravané).

Do sněmovních voleb zbývá týden. Události přinesly informace o aktuálním odhadu volebního potenciálu, který pro Českou televizi zpracovaly firmy Kantar CZ a Data Collect. Suma volebních potenciálů není sto procent, člověk rozhodující se mezi volbou například dvou subjektů je potenciální volič obou z nich.