Toronto strana 2 z 2

Jen měsíc po 17. listopadu se do své vlasti vrátil Tomáš Baťa, syn zakladatele zlínského obuvnického impéria, které dokázalo expandovat do celého světa. A jak později sám přiznal, srdečné uvítání v zemi, kde mu byl po únorovém převratu zkonfiskován veškerý majetek a lidé půlstoletí žili pod komunistickou diktaturou, ho přivedlo do euforie.

Třicáté výročí sametové revoluce si připomněli i krajané v Kanadě. Země zažila několik emigračních vln z Československa, jedna z největších přišla po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Toronto se pak především díky manželům Škvoreckým stalo jedním z center českého exilu.

Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.

Svérázný novozélandský tvůrce Taika Waititi, v němž studio Marvel našlo režiséra, který vdechl nový život postavě komiksového Thora, se svým dalším filmem vrátil k menším projektům. A podle první upoutávky svou bizarní náturou přesně zapadá do Waititiho repertoáru. Ve filmu označovaném jako satira proti nenávisti se totiž vtělil do role Adolfa Hitlera.

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

Mladá Saúdka, která požádala o azyl v Kanadě, uvedla, že jí útěk od rodiny stál „za riziko“, aby mohla žít nezávislejší život. „Neměla jsem co ztratit,“ řekla osmnáctiletá Rahaf kanadskému listu Toronto Star. Teenagerka, která už se těší, až si najde práci a začne žít „normální život“, odstranila ze svého příjmení „Kunúnová“ poté, co ji rodina odmítla. Nyní je tak jen Mohammedová.

Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holocaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na sobotu v kanadském Torontu. Vedle exministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který je Bradyho synovcem, úmrtí komentovali zejména ti, kteří se za Bradyho postavili před třemi lety ve sporu s Hradem o státní vyznamenání. Brady tehdy ocenění nedostal, ačkoli ho o záměru prezidentská kancelář předem informovala. Herman to interpretoval jako reakci prezidenta Miloše Zemana na svou schůzku s tibetským vůdcem dalajlamou.

V noci na sobotu zemřel v Torontu pamětník holocaustu Jiří Brady. Bylo mu devadesát let. Za války prošel několika koncentračními tábory, v nichž zemřela celá jeho rodina včetně sestry Hany. Její příběh později Brady využil k tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění. V Česku vzbudila též v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. V Kanadě žil Brady od roku 1951. O jeho úmrtí informoval jeho synovec, bývalý ministr kultury Daniel Herman.

Režisér Olmo Omerzu za film Všechno bude již získal cenu za nejlepší režii v hlavní soutěži letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a nyní se s tímto snímkem připravuje na účast na další významné přehlídce. Pořadatelé Mezinárodního filmového festivalu v Torontu jeho film totiž vybrali do sekce Contemporary World Cinema věnované současnému světovému filmu.