Svátek strana 3 z 4

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Za pár dnů začínají Vánoce, pro řadu lidí nejoblíbenější svátky v roce. Nicméně pro meteorology je to s jejich oblibou trochu složitější. Jde o dny, kdy je předpověď počasí asi nejostřeji sledovanou z celého roku. A nejen to, často se po meteorolozích chtějí zázraky už před Vánocemi.

Ve Francii se výrazně zmírnila pravidla pro cestování v rámci země, od úterka tamní obyvatelé už nemusí mít speciální potvrzení, které je opravňovalo k opuštění bydliště. Budou moci cestovat i mezi regiony. Úřady na druhou stranu prodloužily zákaz nočního vycházení, ten nově začíná už v osm hodin večer. Co se týče svátků, Francouzi se dočkají na Vánoce uvolnění, půlnoční oslavu Nového roku ale stráví doma, bude platit zákaz vycházení. S pandemií se potýkají i další země, úřady v USA a Německu řeší očkování proti koronaviru.

První svíčka na chanukových svícnech se rozsvítí po celé republice ve čtvrtek večer. Židovské obce a organizace musely kvůli opatřením proti šíření koronaviru své plány na oslavy chanuky zrušit nebo přizpůsobit aktuální situaci. Nejen zapalování svící na osmiramenném svícnu, ale i další tradiční akce tak dostanou virtuální podobu.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.

Svíčky, světlo a záře symbolizují ve svátku zvaném Díválí vítězství dobra nad zlem. Samotné oslavy trvají pět dní a týkají se zejména hinduistů, sikhů a džinistů. Jedná se o důležitý svátek, který je možné připodobnit křesťanským Vánocům. Letos hlavní část oslav připadla na 14. listopadu. Tradičním prvkem je zapalování malých hliněných lampiček naplněných olejem. Svátek je důležitý i pro řadu finančních institucí, kterým během Díválí začíná finanční rok, což má v dalších dvanácti měsících přinést štěstí. Pohled na oslavy v Indii, Nepálu, Malajsii nebo v Anglii nabízí obrazová galerie.

Psi hrají během hinduistického svátku Tihar významnou roli. Během pěti dní oslav, které jsou zakotveny v mytologii, je jeden vyhrazený právě psům. Připomíná především vazbu mezi lidmi a psy. Čtyřnozí kamarádi jsou uctíváni, zdobeni barvou a je jim nabízeno jídlo. Nepálci nezapomínají ani na psy v útulku, kde opuštěná zvířata štědře obdarovávají pamlsky. Součástí svátku se v posledních letech stala také přehlídka vycvičených psů nepálské vojenské policie. Ti předvedli své umění o víkendu v Bhaktapuru, který je znám také jako město chrámů.

Oslava Fet Gede neboli festival smrti se odehrává každoročně počátkem listopadu po celém Haiti. Vyznavači vúdú při něm zpívají, tancují, modlí se a holdují tajemným nápojům. Fet Gede není ale jen oslavou duchů a smrti, je to také óda na vytrvalost Haiťanů, která je spjata s dlouhou historií této ostrovní země. Symbolika vyvolávání mrtvých předků dodnes spojuje národ a Haiťané považuji Fet Gede za nejvýznamnější svátek své kultury. Fotogalerie ukazuje oslavy v hlavním městě Port-au-Prince.

Slovensko si bude výročí vzniku Československa v roce 1918 připomínat státním svátkem, podobně jako nyní Česká republika. Na rozdíl od jiných svátků ale 28. říjen v zemi pod Tatrami zůstane pracovním dnem. Změnou příslušného zákona o tom v úterý rozhodl slovenský parlament.

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Nejvýznamnějším symbolem svátku zvaného Sukot je stavění stanů. Mluví se o něm také jako o čase radosti a slaví se během října. Dle tradice věřící po celou dobu přebývají ve stanech, ve kterých jí i spí. Tímto si symbolicky připomínají vyvedení z Egypta a putování pouští. Jednotlivé stany se zdobí palmovou ratolestí, myrtou, plodem citrusovníku a vrbou arava. Obrazová galerie ukazuje, jak vypadal letošní Sukot v různých místech Jeruzaléma a New Yorku.

V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Svátek oběti, v arabštině Íd al-adhá, je zasvěcen biblickém proroku Abrahámovi. Ten je podle legendy praotcem izraelského národa a současně vzorem muže, který byl ochoten Bohu obětovat i svého syna Izáka. Když se syna chystal zabít, Bůh ho zadržel – pouze zkoušel jeho víru. Abrahám nakonec místo syna obětoval berana. Muslimové tuto oběť napodobují už několik století obětováním domácích zvířat. V islámském světě jde o jeden z nejstarších a nejdůležitějších svátků a věřící ve všech koutech světa se na něj pečlivě připravují.

Zdravotnické úřady v Jižní Koreji v pondělí poprvé přiznaly, že okolí Soulu zasáhla „druhá vlna“ epidemie způsobené koronavirem. Jihokorejské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) dosud uvádělo, že veškeré nové případy nákazy souvisejí s první vlnou, která nikdy neskončila.

Svátek přerušení půstu trvá tři dny a ukončuje postní měsíc ramadán. Během svátku by měl každý věřící darovat almužnu, která má vyvážit jejich neúmyslná pochybení během ramadánu. Letošní oslavy připadly na víkend a skončily v neděli 24. května. V tyto dny spojuje vyznavače islámu příprava jídla, zábava, ale i modlitby. Nejvíce si tento svátek užívají děti, pro které jsou připraveny sladkosti a zábavní atrakce.

Světová zdravotnická organizace požádala muslimské státy, aby během postního měsíce ramadánu omezily oslavy. To, jak budou slavit ramadán různé země Blízkého východu, záleží na tom, jak v každém státě v posledních týdnech probíhá pandemie. V celé oblasti ale platí, že vlády výrazně omezily či rovnou zakázaly bohoslužby a vycházení na ulici v pozdních hodinách, uvedl zpravodaj České televize pro Blízký východ David Borek.

Redaktor Jiří Hrabovský divákům Televizních novin vysvětlil, co den, u něhož i v našem kalendáři stojí jméno Valentýn, znamená ve Spojených státech a Velké Británii. A nakonec připojil i jedno dobré doporučení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Veterán druhé světové války, William White, se ve 104 letech stal milovanou hvězdou. Tisíce lidí z celého světa mu zaslaly ručně psaná přání, ve kterých pisatelé vyjadřovali svůj obdiv k jeho osobě a činům. Důstojník americké armády obdržel za vykonanou službu vyznamenání Purpurové srdce. Ta se jménem prezidenta USA udílejí vojákům, kteří byli v boji těžce zraněni, nebo zabiti. To pravé srdce majora Whitea ale od konce války patří jeho dětem a vnoučatům.

Před listopadem 1989 patřil Mezinárodní den žen ke svátkům, které komunistický režim rád využíval ke své propagandě. Není proto divu, že se po revoluci objevily iniciativy vyzývající k jeho zrušení. Co si o tom myslí běžní občané?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Komu slavnému stál pod okny český vánoční strom, proč si dát pozor na svatého šprecha, jak rozkrojit jablko a co pro Hanu s Marií přichystala budoucnost? Vánoce se opakují každý rok, ale možná vám následující kvíz ukáže, že přesto o těchto svátcích ještě mnohé nevíte.

S mylnou nadějí brzké porážky nacistického Německa, s dárky s vlasteneckou tematikou, cenzurou a bez Stromů republiky. Před osmdesáti lety prožili Češi první Vánoce pod okupací nacistického Německa. První válečné svátky byly přitom pro mnohé ještě relativně klidné.

Několik desítek lidí se sešlo u pražského nádraží Bubny, aby oslavilo začátek osmidenního židovského svátku chanuka čili svátku světel. První letošní chanukovou svíci zde zapálil vrchní zemský rabín Karol Sidon za přítomnosti arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. Ve stejnou dobu se rozsvítila i velká pražská menóra, devítiramenný svícen, na Palachově náměstí v Praze.

České dráhy (ČD) posílí předvánoční vlaky o deset tisíc míst. Týkat se to bude téměř všech expresů a rychlíků jedoucích z Prahy. Vedle toho ve dvou dnech ČD vypraví i mimořádný odpolední spoj z Prahy do Ostravy. Státní dopravce o tom informoval ve čtvrtek. Spoje posílí i konkurenční dopravci. Vánoce patří při cestování tradičně k nejvytíženějším obdobím.