Staroměstské náměstí strana 3 z 5

Radnice po celém Česku promýšlejí, jak pojmou letošní advent zastíněný epidemií koronaviru. Některá města nabídnou trhy jen v komorní podobě, na řadě míst je ale i s doprovodným programem úplně ruší. Zbude alespoň vánoční výzdoba.

Oslavy Vánoc v Praze budou letos z důvodu pandemie v omezené podobě, budou chybět tradiční trhy na Staroměstském náměstí, náměstí Republiky a ve spodní části Václavského náměstí. Konat se nebudou ani doprovodné akce. Vánoční strom na Staroměstském náměstí ale podle radního Jana Chabra (TOP 09) stát bude. O menších trzích v jiných částech metropole se magistrát chystá jednat s městskými částmi, některé z nich by se mohly konat v omezeném provedení. Vánoční trhy by se mohly uskutečnit i v ostatních městech, připravuje se na ně například zlínská radnice.

Chtějí zachytit ty nejzajímavější okamžiky. V pravou chvíli zmáčknout spoušť, zobrazit realitu, atmosféru, příběh. Taková je práce reportážních fotografů. Jejich snímky se ale často vytrhávají z kontextu, používají se bez komentáře nebo bez ostatních obrázků, které dokreslují realitu. Na nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí proti vládním koronavirovým opatřením, která končila násilím, se to stalo minimálně dvěma známým českým fotoreportérům. Kvůli nenávistným komentářům a nepochopení je například skryli na sociálních sítích. Co přesně se stalo a jak tomu zabránit, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Jednatřicetiletého českého občana a také jednoho Slováka obvinila slovenská policie za to, že na sobotním protestu proti koronavirovým opatřením v Bratislavě házeli po policistech kameny a dlažební kostky. Oběma mužům hrozí v případě prokázání viny u soudu řada let vězení. Za trestný čin útoku na veřejného činitele v době vyhlášeného nouzového stavu totiž může být uložen přísnější trest. V úterý o tom informoval policejní mluvčí Michal Szeiff.

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.

Policie zadržela v neděli při protestech v Praze 144 lidí. Z nich čtrnáct podezírá z trestného činu. Při střetech s demonstranty utrpělo zranění 25 policistů, dva z nich skončili v nemocnici. Protest na Staroměstském náměstí svolaný proti vládním opatřením předčasně ukončilo město kvůli počtu účastníků přesahujícímu povolenou hranici. Část demonstrantů se potom pokusila prolomit policejní kordon v okolí. Začali na policejní těžkooděnce házet lahve, kameny, odpadkové koše a petardy.

Policejní těžkooděnci vytlačili za pomoci petard, slzného plynu a psovodů většinu demonstrantů proti covidovým opatřením ze Staroměstského náměstí v Praze. Na místě byli zranění. Po ukončení demonstrace se část jejích účastníků pokusila prolomit policejní kordon v okolí. Začali na policejní těžkooděnce házet petardy.

Desítky věřících v neděli v Praze vyšly v tradičním průvodu s Palladiem země české, obrazem Staroboleslavské madony, který je po staletí jedním ze symbolů české státnosti. Pochod, který vpředvečer svátku svatého Václava pořádá Hnutí obnovy duchovních tradic ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, začal v poledne mší ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě a převzetím palladia u hrobu sv. Ludmily.

Když v září 1990 do Československa přicestovala Margaret Thatcherová, byla to za sedmdesát let vzájemných vztahů vůbec první návštěva britského ministerského předsedy v tuzemsku. Před zahájením oficiálního programu si Thatcherová prohlédla pražské Staroměstské náměstí a došlo i na několik improvizovaných rozhovorů s místními občany.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Kauza návratu mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze měla zůstat záležitostí historiků umění a urbanistů a teologové by se do toho neměli příliš plést. V Interview ČT24 to uvedl kněz, filozof a držitel Templetonovy ceny Tomáš Halík. Sám podobu sloupu oceňuje, ale uvědomuje si, že památník probouzí problematické historické asociace. Katolická církev podle něj potřebuje hlubokou reformu. Rozkol není teologický, ale psychologický, dodává.

Pražský arcibiskup Dominik Duka v sobotu po poledni požehnal Mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. Na Staroměstském náměstí se už ráno sešli příznivci i odpůrci stavby, někteří v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru policie srotili u budovy radnice pod nápisy „Praha není Vatikán“ nebo „Sloup hanby“.

Rozhovor Oty Černého s majorem Douchou o výbuchu na Hostivařské přehradě – o tom, jaký bude další postup vyšetřování a proč policie nevyvolala takovou publicitu kolem výbuchu jako v předchozím případě na Staroměstském náměstí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže, který před měsícem založil oheň u Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Muži za výtržnictví a poškození cizí věci uložil podmíněný roční trest. Ten s ním ale nesouhlasí a podal odpor.

Strážníci zadrželi muže, který ráno založil u mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí oheň. Oheň uhasili a dvaačtyřicetiletého muže předali policii, která jej podezírá z výtržnictví a poškození cizí věci. Výše škody na sloupu, který byl od ohně poškozen, zatím není známa.

Hlavní město Praha koupí odsvěcený kostel Šimona a Judy na Starém Městě, který nyní slouží jako koncertní síň pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Památku město koupí za 99,99 milionu korun. O rozhodnutí vedení města informoval radní Jan Chabr (TOP 09). Vlastníkem kostela je Českomoravská provincie Hospitálského řádu svatého Jan z Boha –⁠ Milosrdných bratří.

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

„Celé tělo je nástrojem celé duše,“ poučil lékař Jan Jessenius 8. června 1600 publikum a zvedl skalpel, aby zahájil první veřejnou anatomickou pitvu lidského těla v Praze. Se zvědavostí jeho konání přihlíželo přes tisíc diváků, mezi nimi prý i jeden, který anatomické znalosti při své práci jistě také ocenil. Koneckonců uplatnit je mohl o jednadvacet let později na samotném Jesseniovi, jenž – jak o něm napsal jistý kronikář – jiné čtvrtil a sám byl rozčtvrcen. O kom je řeč?

Před třiceti lety se 8. a 9. června uskutečnily první volby po pádu komunistického režimu. Lidé hlasovali do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. Volby v Česku vyhrálo podle očekávání s velkým náskokem Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě ale uspěli i komunisti, kteří tehdy skončili druzí.

Na Staroměstském náměstí v centru Prahy se tyčí napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století. Navrácení monumentu, který původně vznikl jako poděkování za ochránění Prahy před švédskými vojsky, vyvolávalo mezi lidmi spory. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je sloup symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Umístění kopie sloupu v lednu po dlouhé debatě nakonec schválili pražští zastupitelé.

V sobotu 2. června 1990 vybuchla na Staroměstském námestí v Praze trubková bomba, která byla naplněná kousky olova a železa. Výbuch zranil 18 lidí. Nejhůře dopadla německá turistka, která přišla o oko. Pachatele se nikdy nepodařilo vypátrat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety otřásla Staroměstským náměstím v Praze exploze. Výbuch nálože, kterou tvořila asi půl metru dlouhá ocelová trubka naplněná střelným prachem a kovovými součástkami, si jen shodou okolností nevyžádal žádnou obět, několik lidí ale bylo zraněno. Policie dodnes pachatele nevypátrala, nepomohli ani přivolaní senzibilové.

Na pražském Staroměstském náměstí pokračují práce na obnově Mariánského sloupu. Ten původní strhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie, napodobeninu díla ze 17. století vytvořil sochař Petr Váňa. Práce na jeho návratu do centra Prahy se nezastavily ani za nouzového stavu země, kompletní by měl být v létě.