Solární panely strana 2 z 2

Škola v pražských Hrdlořezích využila dotačních programů a prošla komplexní rekonstrukcí, která zahrnula solární panely, dřevěné obklady i zeleň. Svým zpracováním unikátní škola tak výrazně šetří na nákladech za vytápění i energie. Jaké programy a opatření mohou školy na cestě za efektivním hospodařením využít? Pořadu Drahé Česko odpovídal Jiří Tencar, energetický specialista poradny EKIS a generální ředitel společnosti Ecoten.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil video z rekordního letu helikoptérky Ingenuity, která je už více než rok na Marsu s robotickým vozítkem Perseverance. Při svém pětadvacátém letu začátkem dubna malý stroj urazil 704 metrů a letěl rychlostí 5,5 metru za sekundu.

Města a obce se potýkají s rekordně vysokými náklady za energie. Snaží se proto najít způsob, jak ušetřit. Některé radnice pořizují fotovoltaické panely, které následně instalují na městské budovy. S podobným plánem přišla také Litomyšl, vedení města ale narazilo na přísné regulace památkářů. Ti nyní chystají nový metodický pokyn.

Čerpání části evropských peněz z Národního plánu obnovy je ohrožené. Část programů nabírá zpoždění, navíc jsou kvůli vysoké inflaci projekty náročnější pro státní rozpočet. Celkem si mají podniky a instituce rozdělit do roku 2026 skoro 200 miliard korun.

Loni v Česku přibylo 62 megawattů solárních elektráren, o pětinu víc než předloni. Růst táhnou dotace na jejich výstavbu i zájem domácností o menší instalace; firemních projektů vzniklo méně. Vláda chce panely osadit sto tisíc střech, s provozní podporou nových větších fotovoltaik ale váhá.

Ceny energií rostou a experti předpovídají, že se promítnou i do cenového indexu spotřebitelů. Zákazníci si tak připlatí. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si nemyslí, že jsou vládní energetické šeky nejlepším řešením současné krize. Lidé musí především šetřit a hledat alternativní zdroje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je přesvědčen, že si s věcí poradí soukromý sektor sám. Oba byli hosty v pořadu Otázky Václava Moravce.

Obliba fotovoltaických panelů roste a stát na ně bude i víc přispívat. Připravuje hned několik dotačních programů, ze kterých mohou po splnění podmínek čerpat peníze jak velké projekty, tak drobní žadatelé. Úřady tím chtějí podpořit čistou energetiku, která má v budoucnu tvořit hlavní složku takzvaného energetického mixu v Česku.

Na objektech mladoboleslavského závodu automobilky Škoda Auto vznikne největší střešní fotovoltaická elektrárna v Česku. Vybudováním a provozem elektrárny pověří Škoda Auto energetickou firmu ČEZ ESCO ze skupiny ČEZ, za koordinaci projektu ponese odpovědnost společnost Ško-Energo. Cenu projektu firmy neuvedly.