Slezsko strana 4 z 5

Východ a sever Česka zasáhne v neděli a pondělí silný vítr. V nárazech dosáhne místy rychlosti až 110 kilometrů za hodinu, tedy síly vichřice. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a předpovědi počasí.

Na teploty letošního roku si lidé často stěžují, že jsou příliš nízké. Jejich úroveň ovšem zůstává pořád zhruba o stupeň vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1981 až 2010. A nezmění na tom nic zásadního ani to, jestli zůstane prosinec v teplotách slabě nadprůměrný, jak naznačují klimatické modely, nebo zůstane v šedém průměru.

Větrné, ale zároveň velmi teplé bylo nedělní počasí v Česku. Na několika místech se teploty dostaly přes 15 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo v Jeseníku, kde meteorologové naměřili šestnáct stupňů. Teplotní rekordy pro 6. prosinec padly na čtyřech desítkách dlouhodobě měřících stanic, sdělil pracovník Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Rána v tomto týdnu budou většinou mrazivá, teplota v celém Česku bude až do pátku klesat pod bod mrazu. Nejmrazivější teploty byly zaznamenány na Šumavě, během noci spadly až pod -15 stupňů. V historických tabulkách jsou nejnižší teploty z přelomu listopadu a prosince ze šumavských plání ale ještě nižší, dokonce pod -25 stupni. Tak silné mrazy ale v nejbližších dnech nečekáme. Bude se oteplovat a o víkendu už teplota pod nulu klesne spíš výjimečně.

Po vydatných deštích se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Polančice v Polance dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, kolem půl desáté večer ale kulminovala. Později v noci stoupla na nejvšší stupeň také Krasovka na Bruntálsku. Povodně hrozí i na dalších místech Česka, hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před vydatnými dešti. Extrémní nebezpečí povodní hrozí od úterního večera na Chrudimsku a Pardubicku, od středy pak i v obcích s rozšířenou působností Moravská Třebová a Mohelnice.

Podobně jako minulý týden čeká Česko úplně jiné počasí v sobotu než v neděli. V Čechách bude více pršet v sobotu, na Moravě a ve Slezsku zase v neděli.

Případ ekologické havárie, která zapříčinila masivní úhyn ryb v řece Bečvě, převzali od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vsetínští kriminalisté. Původce, který vodu otrávil kyanidem, zatím stále není známý. V práci pokračují rybáři, kteří stále vytahují z řeky uhynulé ryby, činnost jim ale komplikuje deštivé počasí. Škody zatím nejsou vyčísleny.

K nejčtenějším tuzemským titulům patří aktuálně románový debut Karin Lednické. Příběh zasadila do původní Karviné, ztraceného města, které pohřbila důlní činnost a připomíná ho už jen hřbitov a nakloněný svatostánek. Šikmý kostel dal také románové kronice název.

Přes centrální část Česka přechází od pátečního odpoledne pásmo intenzivních bouřek, v Praze se nakrátko dostal na druhý stupeň povodňové aktivity potok Botič, ve středočeských Lázních Toušeň vzplála po úderu blesku stodola. Výstraha meteorologů trvá i v sobotu, kdy mají bouřky – a ještě intenzivnější – udeřit na Moravu a Slezsko.

Vydatný déšť v Česku vystřídá od poloviny týdne delší období beze srážek nebo jen s přeháňkami a bouřkami. Do poloviny srpna meteorologové další vlnu vydatných dešťů nečekají. Podle dlouhodobé předpovědi bude srpen srážkově průměrný, přitom velká část tohoto úhrnu už spadla v posledních třech dnech.

Letošní prázdniny zatím nijak zásadně nevybočují z normálu. Počasí je takové, jaké si mnozí pamatují z dětství. Vlny veder, které sužovaly Česko například v roce 2015 či 2018, se v současnosti střední Evropě vyhýbají. A ani ve střednědobých a dlouhodobých výhledech žádná výrazná perioda horkého počasí naznačena není.

V Česku bude v pátek vedro a zejména ve středních a jižních Čechách a na jihu Moravy budou teploty odpoledne místy překračovat 31 stupňů Celsia. Postupně bude od západu přibývat oblačnost a na většině území Čech a na Českomoravské vrchovině se vyskytnou bouřky, které budou ojediněle silné a doprovázené silným větrem a krupobitím.

Tisíce případů nákazy koronavirem zaznamenali v uplynulých týdnech v sousedním Polsku. Ve Slezském vojvodství, které je průmyslovou oblastí, museli místní provozovatelé uzavřít doly a zastavit těžbu. Po červnové odstávce se už ale teď v červenci doly začínají probouzet k životu.

Hasiči v Moravskoslezském kraji zaznamenali po pátečních silných bouřkách až 266 výjezdů, nejvíce na Novojičínsku. Odčerpávali vodu ze zatopených sklepů nebo odstraňovali popadané stromy. Další silné bouřky zasáhnou podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) většinu Česka také v neděli, na jihu a východě Čech dokonce hrozí rozvodnění zejména menších toků, ke kterému by mohlo dojít v noci na pondělí.

Dvanáct černouhelných dolů v polském Slezsku na tři týdny zastavuje těžbu. Vláda se tak rozhodla poté, co v posledních dnech testování odhalilo stovky nových případů nákazy koronavirem mezi horníky a jejich rodinami. Na region připadá víc než třetina všech infikovaných v Polsku, jinde se situace uklidňuje.

Testy na nákazu novým koronavirem prokázaly podle Krajské hygienické stanice v Ostravě jeho výskyt zatím u dvaaosmdesáti zaměstnanců společnosti OKD a šesti jejich příbuzných. Všichni zaměstnanci pracují v Dole Darkov na Karvinsku. Hygienici mají zatím výsledky zhruba šesti set vzorků, které pracovníkům dolu odebrali, další tři stovky testů ještě nejsou hotové.

Polsko v pondělí otevře restaurace, kavárny nebo kadeřnictví. Všude budou platit přísná hygienická opatření. V zemi se daří epidemii zvládat, s výjimkou Slezska, kde se ohniskem nákazy staly tamní černouhelné doly. Horníci a jejich příbuzní tvoří od víkendu drtivou většinu případů, které sousední země hlásí, a nemocných (i kvůli plošnému testování) přibývá po stovkách.

Do květnového povstání proti německé okupaci českého území se na konci druhé světové války zapojili parašutisté vyslaní z Velké Británie i Sovětského svazu. Přesný počet sovětských skupin, které v protektorátu operovaly, však dosud není známý. Informace i nadále zůstávají v uzavřených vojenských archivech v Rusku.

Ve východní polovině našeho území by měly v pondělí podle meteorologů dosahovat nárazy větru v nižších polohách místy 50 až 70 km/h, na horách na severu 70 až 110 km/h. Vítr by měl odpoledne slábnout.

Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.

Budoucnost těžby uhlí v Polsku je nejistá. Horníci se obávají tlaku Evropské unie na přechod k obnovitelným zdrojům energie a zároveň protestují proti dovozu suroviny z Ruska. Vláda zdůrazňuje, že Polsko potřebuje k dosažení klimatické neutrality mimořádně vysokou finanční pomoc. Odpor proti další těžbě mezitím roste i mezi obyvateli hornických regionů, a to kvůli dopadům na krajinu.

Česko v úterý zasáhl déšť, už během dopoledne začaly srážky místy přecházet i ve sněžení. Studenou frontu kromě deště a sněžení doprovází silný vítr. Složité podmínky proto panovaly na silnicích. Jejich správci spolu s hasiči odstraňovali popadané větve, zároveň vyjely i sypače. Vydatný déšť navíc zvedl hladiny některých řek. Meteorologové dále varují před větrem a sněhovými jazyky.

Slezské zemské muzeum v Opavě představuje akademického malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera. Tvořil především mezi válkami v obci Sosnová nedaleko Opavy. Jeho dílo, podobně jako tvorba mnoha dalších německých malířů, mělo být po druhé světové válce v socialistickém Československu zapomenuto.

Vlaky na úzkokolejné trati mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou nahradily autobusy. Vlaky Českých drah zatím na trať nesmí, protože jediné lokomotivě zatím chybí povinná radiostanice. Informoval o tom web zdropravy.cz. V polovině ledna skončila pětiletá lhůta pro pořízení systému, kterým teď musí být opatřena každá lokomotiva. České dráhy (ČD) už oznámily, že lokomotiva pro osoblažskou úzkokolejnou trať vysílačku dostane během několika dnů.