Slezsko strana 4 z 5

Česko se od středečního odpoledne potýká se sněžením. Nejvýrazněji zasáhlo Jihočeský kraj a Vysočinu, kde místy napadlo až dvacet centimetrů nového sněhu. Dálnici D1 v noci zablokovala nehoda kamionu. Na jižní Moravě, v jižních Čechách a Vysočině se kvůli popadaným stromům ocitly bez proudu zhruba tři tisíce domácností, později se jejich počet snížil na několik stovek. Od čtvrtečního podvečera hrozí v celém Česku také náledí a vznik zmrazků z tajícího sněhu.

Poprvé v této zimní sezoně leží sníh i v nižších polohách Česka – bez sněhu je jen část severozápadních Čech, jihovýchodní Moravy a centrální část Slezska. Až devět centimetrů napadlo na okrajích hlavního města, centrum Prahy má tři centimetry. Na běžky se dá vyrazit kromě hor i na Vysočině a také v jižních Čechách.

V Moravskoslezském kraji přetrvávají zhoršené rozptylové podmínky. Imisní limit pro polétavý prach PM10, který je 50 mikrogramů na metr krychlový, je překročen na většině stanic, často dvojnásobně, někde i trojnásobně. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Východ a sever Česka zasáhne v neděli a pondělí silný vítr. V nárazech dosáhne místy rychlosti až 110 kilometrů za hodinu, tedy síly vichřice. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a předpovědi počasí.

Na teploty letošního roku si lidé často stěžují, že jsou příliš nízké. Jejich úroveň ovšem zůstává pořád zhruba o stupeň vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1981 až 2010. A nezmění na tom nic zásadního ani to, jestli zůstane prosinec v teplotách slabě nadprůměrný, jak naznačují klimatické modely, nebo zůstane v šedém průměru.

Větrné, ale zároveň velmi teplé bylo nedělní počasí v Česku. Na několika místech se teploty dostaly přes 15 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo v Jeseníku, kde meteorologové naměřili šestnáct stupňů. Teplotní rekordy pro 6. prosinec padly na čtyřech desítkách dlouhodobě měřících stanic, sdělil pracovník Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Rána v tomto týdnu budou většinou mrazivá, teplota v celém Česku bude až do pátku klesat pod bod mrazu. Nejmrazivější teploty byly zaznamenány na Šumavě, během noci spadly až pod -15 stupňů. V historických tabulkách jsou nejnižší teploty z přelomu listopadu a prosince ze šumavských plání ale ještě nižší, dokonce pod -25 stupni. Tak silné mrazy ale v nejbližších dnech nečekáme. Bude se oteplovat a o víkendu už teplota pod nulu klesne spíš výjimečně.

Po vydatných deštích se rozvodnily řeky v Moravskoslezském kraji. Polančice v Polance dosáhla třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, kolem půl desáté večer ale kulminovala. Později v noci stoupla na nejvšší stupeň také Krasovka na Bruntálsku. Povodně hrozí i na dalších místech Česka, hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před vydatnými dešti. Extrémní nebezpečí povodní hrozí od úterního večera na Chrudimsku a Pardubicku, od středy pak i v obcích s rozšířenou působností Moravská Třebová a Mohelnice.

Podobně jako minulý týden čeká Česko úplně jiné počasí v sobotu než v neděli. V Čechách bude více pršet v sobotu, na Moravě a ve Slezsku zase v neděli.

Případ ekologické havárie, která zapříčinila masivní úhyn ryb v řece Bečvě, převzali od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vsetínští kriminalisté. Původce, který vodu otrávil kyanidem, zatím stále není známý. V práci pokračují rybáři, kteří stále vytahují z řeky uhynulé ryby, činnost jim ale komplikuje deštivé počasí. Škody zatím nejsou vyčísleny.

K nejčtenějším tuzemským titulům patří aktuálně románový debut Karin Lednické. Příběh zasadila do původní Karviné, ztraceného města, které pohřbila důlní činnost a připomíná ho už jen hřbitov a nakloněný svatostánek. Šikmý kostel dal také románové kronice název.

Přes centrální část Česka přechází od pátečního odpoledne pásmo intenzivních bouřek, v Praze se nakrátko dostal na druhý stupeň povodňové aktivity potok Botič, ve středočeských Lázních Toušeň vzplála po úderu blesku stodola. Výstraha meteorologů trvá i v sobotu, kdy mají bouřky – a ještě intenzivnější – udeřit na Moravu a Slezsko.

Vydatný déšť v Česku vystřídá od poloviny týdne delší období beze srážek nebo jen s přeháňkami a bouřkami. Do poloviny srpna meteorologové další vlnu vydatných dešťů nečekají. Podle dlouhodobé předpovědi bude srpen srážkově průměrný, přitom velká část tohoto úhrnu už spadla v posledních třech dnech.

Letošní prázdniny zatím nijak zásadně nevybočují z normálu. Počasí je takové, jaké si mnozí pamatují z dětství. Vlny veder, které sužovaly Česko například v roce 2015 či 2018, se v současnosti střední Evropě vyhýbají. A ani ve střednědobých a dlouhodobých výhledech žádná výrazná perioda horkého počasí naznačena není.

V Česku bude v pátek vedro a zejména ve středních a jižních Čechách a na jihu Moravy budou teploty odpoledne místy překračovat 31 stupňů Celsia. Postupně bude od západu přibývat oblačnost a na většině území Čech a na Českomoravské vrchovině se vyskytnou bouřky, které budou ojediněle silné a doprovázené silným větrem a krupobitím.

Tisíce případů nákazy koronavirem zaznamenali v uplynulých týdnech v sousedním Polsku. Ve Slezském vojvodství, které je průmyslovou oblastí, museli místní provozovatelé uzavřít doly a zastavit těžbu. Po červnové odstávce se už ale teď v červenci doly začínají probouzet k životu.

Hasiči v Moravskoslezském kraji zaznamenali po pátečních silných bouřkách až 266 výjezdů, nejvíce na Novojičínsku. Odčerpávali vodu ze zatopených sklepů nebo odstraňovali popadané stromy. Další silné bouřky zasáhnou podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) většinu Česka také v neděli, na jihu a východě Čech dokonce hrozí rozvodnění zejména menších toků, ke kterému by mohlo dojít v noci na pondělí.

Dvanáct černouhelných dolů v polském Slezsku na tři týdny zastavuje těžbu. Vláda se tak rozhodla poté, co v posledních dnech testování odhalilo stovky nových případů nákazy koronavirem mezi horníky a jejich rodinami. Na region připadá víc než třetina všech infikovaných v Polsku, jinde se situace uklidňuje.

Testy na nákazu novým koronavirem prokázaly podle Krajské hygienické stanice v Ostravě jeho výskyt zatím u dvaaosmdesáti zaměstnanců společnosti OKD a šesti jejich příbuzných. Všichni zaměstnanci pracují v Dole Darkov na Karvinsku. Hygienici mají zatím výsledky zhruba šesti set vzorků, které pracovníkům dolu odebrali, další tři stovky testů ještě nejsou hotové.

Polsko v pondělí otevře restaurace, kavárny nebo kadeřnictví. Všude budou platit přísná hygienická opatření. V zemi se daří epidemii zvládat, s výjimkou Slezska, kde se ohniskem nákazy staly tamní černouhelné doly. Horníci a jejich příbuzní tvoří od víkendu drtivou většinu případů, které sousední země hlásí, a nemocných (i kvůli plošnému testování) přibývá po stovkách.

Do květnového povstání proti německé okupaci českého území se na konci druhé světové války zapojili parašutisté vyslaní z Velké Británie i Sovětského svazu. Přesný počet sovětských skupin, které v protektorátu operovaly, však dosud není známý. Informace i nadále zůstávají v uzavřených vojenských archivech v Rusku.

Ve východní polovině našeho území by měly v pondělí podle meteorologů dosahovat nárazy větru v nižších polohách místy 50 až 70 km/h, na horách na severu 70 až 110 km/h. Vítr by měl odpoledne slábnout.

Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.

Budoucnost těžby uhlí v Polsku je nejistá. Horníci se obávají tlaku Evropské unie na přechod k obnovitelným zdrojům energie a zároveň protestují proti dovozu suroviny z Ruska. Vláda zdůrazňuje, že Polsko potřebuje k dosažení klimatické neutrality mimořádně vysokou finanční pomoc. Odpor proti další těžbě mezitím roste i mezi obyvateli hornických regionů, a to kvůli dopadům na krajinu.