Senegal strana 2 z 2

Francouzský spisovatel David Diop se loni stal vůbec prvním autorem afrického původu, který obdržel Mezinárodní Bookerovu cenu. Ocenění získal spolu s překladatelkou Annou Moschovakisovou za román V noci je každá krev černá, ve kterém nabídl pohled na první světovou válku očima vojáka ze Senegalu. Teď kniha vyšla i v češtině.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Západoafrická Guinea ohlásila první případ a zároveň úmrtí na vysoce nakažlivou krvácivou horečku způsobenou virem marburg. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to potvrdily guinejské zdravotnické úřady. V západní Africe jde o první výskyt této nemoci, která se podobá ebole. Od roku 1967 bylo zaznamenáno dvanáct případů propuknutí této infekce, která se šířila na jihu a východě kontinentu.

Iniciativa Green Wall (Zelená zeď) zahájila svůj první projekt v roce 2007 a jejim cílem bylo zpomalit dezertifikaci v africkém regionu Sahel. Nyní přišla s dalším nápadem, jak zabránit rozšiřování pouště a zabezpečit vesnicím větší soběstačnost. Jde o kruhové zahrady zvané Tolou Keur, na jejichž vzniku se podílí domorodé obyvatelstvo. Takto vysázené zahrady jsou odolnější vůči horkému podnebí. Kruhové lože umožňuje růst kořenů dovnitř, čimž dochází k lepšímu zadržování vody v podloží a horšímu pronikání hlodavců mezi rostliny. Obyvatelé vesnic tento projekt aktivně podporují s tím, že je pro ně velmi důležitý.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Senegalská osada Bargny není veliká, zdejší chráněná zátoka ale hraje významnou úlohu v lovu a zpracování ryb. Téměř celý úlovek putuje do hlavního města Dakaru, které je na místní produkci závislé. V době pandemie se však spousta rybářů kvůli možné nákaze obávala na lov vůbec vyrazit. Produkce výrazně poklesla a s tím i finanční příjmy zdejší komunity. Obyvatelé Bargny se dočasně místo tří jídel denně museli spokojit pouze s jedním. Nyní se rybolov začíná z koronavirové agonie vzpamatovávat. První lodě už vypluly na moře a Senegalem se nyní nese slovo „Teranga“, které je symbolem pro solidaritu, pohostinnost a vzájemnou pomoc v komunitě.

Je mu devatenáct let a jeho vášní jsou dostihy. Fallou Diop ale není jen pouhým divákem, sám je aktérem. Ve třetím největším městě Senegalu Thiés každý týden jezdí dostihy. „Chci být nejlepší i v jiné zemi, než je ta moje,“ odkrývá své plány. V budoucnu by si chtěl zazávodit třeba v Maroku nebo ve Francii.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.

Město Dakar je součástí Zeleného mysu. Ten už ale není tak zelený, jak by se dle názvu mohlo zdát. V posledních letech dochází v přímořské oblasti k silné erozi pobřeží. Hlavním důvodem je odlesňování zeleného pásu, který tvoří přírodní bariéru kolem hlavního města Senegalu. V oblasti dochází k nelegální těžbě dřeva a k výstavbě velkých silnic. Odlesnění začíná pomalu ohrožovat i město samotné především zanášením prachu do ovzduší. Skupina aktivistů začala na tento problém upozorňovat již před lety. V současnosti organizují záchranu pobřeží a lesa Mbao, kterému se říká „zelené plíce Dakaru“.

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Tisíce Čechů odletí na dovolenou v jiném termínu, než původně plánovali. Cestovní kanceláře začaly posílat klientům nové informace: nejčastěji mění datum a místo odletu. Někdy se může turistům pobyt i zkrátit. Jsou za tím odstavené boeingy 737 MAX, které po dvou tragických nehodách stále nesmějí do vzduchu.