Šárka Jelínková strana 2 z 2

Místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková nechce být ve vládě. Oznámila, že dá přednost rodině. Spojována byla s postem ministryně práce a sociálních věcí. Web Novinky.cz uvedl, že místo ní by se resortu mohl nakonec ujmout lidovecký předseda Marian Jurečka. Ve vládě nebude ani další místopředseda strany Petr Hladík, o němž se spekulovalo v souvislosti s ministerstvem životního prostředí. Ani některé zbylé strany pětikoalice zatím nemají jasno o všech svých ministrech.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Nově vznikající vláda chce mít koaliční smlouvu hotovou už příští týden, o konkrétních opatřeních v boji proti šíření covidu-19 ale strany stále diskutují. „Jsme připraveni zanalyzovat, jaká současná opatření byla prospěšná,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný v pořadu Interview ČT24.

Koaliční smlouvu chtějí mít SPOLU a PirátiSTAN v definitivní podobě příští týden. Po tříhodinové společné diskusi o tom informoval předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Předpokládá, že se všichni zainteresovaní na všech programových věcech dohodnou.

Dva týdny od voleb a dva týdny do plánovaného podpisu koaliční smlouvy diskutují expertní týmy SPOLU a PirátiSTAN o programu – vyjasňuje se ale už i rozdělení ministerstev a podle některých účastníků vyjednávání už je rozhodnuta i řada jmen. Na obranu by měla zamířit Jana Černochová z ODS, Černínský palác mohou obsadit Piráti.

Koalice SPOLU a PirátiSTAN chtějí o budoucí vládě jednat tak, aby mohly nejpozději do osmého listopadu podepsat koaliční smlouvu, řekl po první schůzce předseda ODS Petr Fiala. O osmém listopadu hovoří strany také jako o dni, kdy by se mohla sejít poprvé nová sněmovna. Personální otázky a rozdělení resortů lídři zatím neřešili, ustanovili ale dle Fialy vznik šesti skupin, které se budou zabývat jednotlivými programovými oblastmi. Lídr koalice SPOLU zároveň uvedl, že se plánuje setkat s prezidentem Zemanem. O setkání s prezidentem má zájem i premiér a šéf ANO Andrej Babiš, podle něhož ale jeho hnutí o vládě nevyjednává a připravuje se na opoziční roli.

Zákony, které poslanci schválili na své poslední schůzi, bude Senát projednávat až po sněmovních volbách. Sejít se má ve druhé polovině října. Pokud by s návrhy nesouhlasil, případně je chtěl s úpravami vrátit, znamenalo by to, že se normy už schválit nestihnou. Právě proto poslanci chtěli horní komoře poslat jen ty zákony, které jsou nekonfliktní. Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) by neschválení zákona ze strany Senátu mohlo znamenat definitivní konec dotyčné legislativy.

Senát v novele o dodatečném zvýšení důchodů o tři sta korun od příštího roku možná upraví předčasné penze pracovníků integrovaného záchranného systému. Doporučil to garanční sociální výbor. Senátní plénum bude o důchodové předloze hlasovat na schůzi, která začne ve středu dopoledne. Novela obsahuje také příspěvek pět set korun k penzi za každé vychované dítě od roku 2023. Očekává se, že senátoři budou prosazovat i další pozměňovací návrhy. Senát se má ve středu zabývat i fungováním a financováním dětských skupin.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Senát ve čtvrtek upravil daňový balíček, který dostal k posouzení ze sněmovny. Sleva na poplatníka by se měla zvyšovat v následujících dvou letech, vždy o tři tisíce korun. Celkově ale méně, než odhlasovali poslanci. Obce a kraje mají dostat kompenzace ve výši 80 procent za budoucí výpadky příjmů. Ty souvisí s chystaným zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů fyzických osob, kde mají být sazby 15 a 23 procent, počítáno z hrubé mzdy. Upravený balíček se tak vrací do sněmovny, která ho bude znovu posuzovat.

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentu Miloši Zemanovi návrh na odvolání ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO). Navrhl mu jeho nástupce, kterého prezident přijme v úterý. Jeho jméno však nesdělil. Babiš v pátek požádal Prymulu, aby rezignoval. Pochybil schůzkou v restauraci, nedá se to omluvit, řekl premiér. Prymula ale tvrdí, že žádné opatření neporušil, nescházel se přímo v restauraci a rezignovat nehodlá.

Předsedou Senátu zůstane s největší pravděpodobností Miloš Vystrčil (ODS). Podpoří ho do této funkce i hnutí STAN, oznámil jeho předseda Vít Rakušan. Senátní frakce ODS a Starostů budou mít v povolebním složení horní komory dostatek hlasů k Vystrčilovu zvolení. Volba předsedy Senátu by se měla uskutečnit v listopadu.

Odložení podzimních krajských a senátních voleb je podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) až poslední variantou. S účastí lidí v karanténě u voleb však nepočítá, dle něj půjde o zanedbatelné číslo. Zabránit jim volit však může být dle právníků protiústavní a může vést k řadě soudních sporů.

Stát by teď měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zamezit nezaměstnanosti a podpořit malé firmy. V březnu zůstala nezaměstnanost na únorových třech procentech, a i když první dubnové dny vykazují standardní hodnoty, vývoj lze odhadovat jen s obtížemi, uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Maláčová také odmítla myšlenku premiéra Andreje Babiše (ANO) na podporu aerolinek Smartwings.

Vláda zřejmě letos po více než osmi letech zvedne životní a existenční minimum. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na březnové zvýšení obou minim o 13 procent totiž tentokrát podporuje i hnutí ANO. ČT to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Právě ona přitom v minulém i předminulém roce růst obou částek zablokovala a podmiňovala je revizí sociálních dávek.

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.

Marek Výborný skončí v čele KDU-ČSL. Stranu povede do konce ledna, kdy by měl mimořádný sjezd zvolit nového šéfa. Výborný to oznámil po jednání celostátního výboru lidovců. Předsedou jedné z menších opozičních stran je od letošního března, rezignuje ze závažných rodinných důvodů.