Rakousko-Uhersko strana 2 z 2

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Stál u zrodu komunismu, nazdory kritice kapitalismu ale sám podnikal. Přesně před 200 lety, 28. listopadu 1820, se narodil Friedrich Engels. Věrný spolupracovník Karla Marxe patřil mezi největší vzdělance své doby. Jejich společné učení zásadně ovlivnilo myšlení a životy milionů lidí na celém světě.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Klobouky církevních hodnostářů, šlechticů i jejich služebnictva vystavuje Muzeum Novojičínska na zámku v Kuníně. Sbírku, která začala vznikat v padesátých letech, doplní livreje, které oblékalo služebnictvo londýnského diplomata před více než sto lety. Vůbec poprvé jsou na zámku vystaveny i vzácné erbovní knoflíky.

Národ vzešlý z války. Tak zní titul ambiciózní drážďanské výstavy popisující roli, jakou sehrály při vzniku Německa konflikty devatenáctého století. Mezi nimi i ten proti Rakousku-Uhersku, který rozhodla v červenci 1866 bitva u Hradce Králové.

Spolupráce mezi Maďarskem a Slovenskem nikdy nebyla tak dobrá jako v současnosti, pochvaloval si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po jednání se svým slovenským protějškem Ivanem Korčokem, který je v Budapešti na své první návštěvě od jmenování nové slovenské vlády. Korčok zdůraznil, že rozdílný pohled na historii se nesmí stát balvanem, který by bránil v rozvoji vztahů. Szijjártó podle agentury MTI ocenil vztahy se Slovenskem jako strategické.

Po třech měsících skončilo v Česku období společenské izolace. Většinu lidí uvrhlo do stavu, na který nebyli ani zvyklí, ani připravení. Omezení mezilidských vztahů se ukázalo pro mnohé větším problémem, než čekali. Přitom kdysi zažívali lidé mnohem horší a delší doby izolace –⁠ jedny z těch nejtěžších prožívali první dobyvatelé Antarktidy a Arktidy.

Na poli u Ivančic začalo město sklízet poprvé chřest, který zde nechalo zasadit před dvěma lety. Obnovilo tak dlouholetou tradici, zdejší chřest se totiž za Rakouska-Uherska dovážel až do Vídně na císařský dvůr. Letos město sklidí zhruba do sto kilogramů a dostanou ho lidé, kteří se podíleli na zvládnutí koronavirové krize.

Tisíce přeživších holocaustu a jejich potomci ve Velké Británii žádají kvůli brexitu o znovuzískání německého občanství. Tamní spolkový parlament jim ale stěhování neulehčuje. Část žádostí byla zamítnuta, a to navzdory tomu, že německá ústava zaručuje právo na návrat lidem, které Hitlerova totalita připravila o občanství.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

V Karlových Varech začala rekonstrukce Císařských lázní. Oprava národní kulturní památky bude stát 828,8 milionu korun a bude trvat 3 a půl roku. Léta chátrající objekt nabídne po opravě multifunkční sál, několik muzejních expozic, kavárnu, čítárnu i badatelnu.

Jméno ani tvář Antonína Vaverky dneska pravděpodobně mnoha lidem příliš neřeknou, přestože filmová kariéra tohoto českého herce byla poměrně dobrodružná. Objevil se v desítkách epizodních rolí ve „filmech pro pamětníky“, na stará kolena ale také vyrazil zkusit štěstí v Hollywoodu. Vše si zapisoval, jeho memoáry nicméně vycházejí teprve osm desítek let po jeho smrti. Jsou vhledem do života na konci devatenáctého a začátku minulého století i do zákulisí tehdejšího divadla a kinematografie.

Při rekonstrukci domu v Terezíně na Litoměřicku našel jeho majitel dopisy určené ženě, kterou nacisté internovali v terezínském ghettu. Mezi cennými artefakty byly i transportní kartičky, úřední dokumenty a drobné předměty terezínských vězňů. Některé dokumenty jsou ještě z Rakouska-Uherska. Ukryté byly v sutinách na půdě pod podlahou. Uvedl to spolumajitel domu, sběratel a člen Klubu vojenské historie Jiří Smutný, který vzácné písemnosti objevil. Dokumenty jsou podle historiků vzácné svým počtem i tím, že pocházejí přímo z ghetta.

Československá republika neměla po odtržení od Rakouska-Uherska pro svou nově vzniklou armádu žádné velení, chyběl jí generální štáb. Pomoci s jejím vytvořením měla Francie, hlavní spojenec meziválečné republiky, a francouzský důstojník se nakonec objevil i v čele vedení československé generality. Hlavní vojenský štáb vznikl před sto lety – 15. října 1919.

Rekonstrukce, do které se zapojilo na čtyři stovky lidí v historických rakouských a pruských uniformách, připomněla 153. výročí bitvy u Hradce Králové. Největší bitva, která se kdy odehrála na území nynější České republiky, rozhodla 3. července 1866 prusko-rakouskou válku. Její rekonstrukce se koná každoročně na vrchu Chlum, kde se armády střetly a dnes na něm stojí památník bitvy a tisíců jejích obětí.

Mariánský sloup by se na pražské Staroměstské náměstí měl vrátit, jde o krásné dílo a základ českého baroka, tvrdí autor kopie sloupu Petr Váňa. Naopak podle religionisty a signatáře petice proti obnově Ivana Štampacha sloup symbolizoval vítězství habsburské monarchie a nadvládu nad Čechy, proto je zbytečné se k němu vracet. Diskutovali o tom v Událostech, komentářích.

Meziválečnou architekturu střední Evropy a její proměny po rozpadu Rakouska-Uherska bude v Brně příštích pět let zkoumat britský vědec Matthew Rampley. Z birminghamské univerzity přijde díky grantu Muni Award in Science and Humanities, který brněnská škola udělila teprve podruhé. Rampley s sebou přenese do Brna svůj projekt financovaný z prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC), oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Vznik samostatného Československa přinesl volání po změnách i do konzervativního prostředí římskokatolické církve. Ta byla jednou z hlavních opor rakouského mocnářství, už před válkou se ale mezi českými kněžími objevovaly hlasy požadující určité reformy a i když po roce 1918 ještě zesílily, neshledaly se s úspěchem. Skupina reformních katolických kněží proto nakonec v lednu 1920 založila novou Československou církev, která měla být církví státní a umožnit návrat k slavné husitské tradici českého národa.