Pompeje strana 2 z 2

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním i s budováním akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

„Bylo sedm hodin, ale světlo bylo stále mdlé a slabé. A už se začínaly otřásat okolní budovy. My jsme sic byli venku, ale na poměrně stísněném prostoru, takže jsme se musili obávat, že se na nás zřítí. Teprve tehdy jsme se rozhodli opustit město,“ popisuje římský spisovatel a právník Plinius mladší události dne, kdy roku 79 Pompeje a další významná města neapolského zálivu postihlo ničivé zemětřesení a následně výbuch sopky Vesuv.

Italští archeologové objevili v jednom z domů v Pompejích truhlu s více než stovkou drobných předmětů, které považují za amulety. Jsou mezi nimi například sošky, krystaly, přívěsky, kostěné knoflíky, ale třeba i miniatury penisů, informovala agentura ANSA.

Pompeje byly po dva tisíce let symbolem ničivosti přírodních sil a pomíjivosti lidských snah dát světu řád. Nyní se staly pokladem pro archeology a historiky, kterým nabízí možnost, jak detailně prozkoumat už dávno neexistující svět.

Archeologové objevili v atriu bohatě zdobeného domu v italských Pompejích dobře zachovanou fresku bájného Narcise, který zamilovaně pozoruje svůj odraz na vodní hladině. Nález dnes oznámila agentura ANSA s odvoláním na dočasnou ředitelku archeologického areálu Alfonsinu Russovou.