Platby strana 2 z 2

Vládní koalice se dohodla na růstu plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce, nezaměstnané a další takzvaně státní pojištěnce v příštích letech. Po letošním plánovaném snížení měsíční platby za jednoho pojištěnce na v průměru 1767 korun, by tak v příštím roce měla tato částka vzrůst zhruba na 1900 korun. Do roku 2025 by pak měla postupně růst nad dva tisíce měsíčně. Původní, úspornější, návrh se nelíbil lidovcům. S tím nynějším souhlasí.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče kritizuje státní plán na valorizaci plateb za státní pojištěnce. Kabinet letos platby snížil o 400 korun a na úroveň před tímto škrtem se má dostat v roce 2025. Podle odborářů tempo nereflektuje inflaci a může ohrozit kvalitu péče, ministerstvo zdravotnictví slibuje, že péče zůstane zachována.

Vládní koalice se stále nemůže dohodnout na výši plateb státu do zdravotnictví v příštích letech. Lidovci nesouhlasí s aktuálním plánem ministrů financí a zdravotnictví na automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce. Námitky zejména k úhradám v příštím roce mají však i opoziční strany.

Společnost Mastercard zahájila zkušební provoz svého systému pro platby na základě biometrických údajů. V budoucnu by tak k zaplacení nákupu v běžném obchodu mohl stačit pouhý sken obličeje, jaký se používá například k odemykání chytrých telefonů nebo k platbě u společnosti Apple. Odborníci ale varují, že použití takových dat jen kvůli placení je lehkomyslné.

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která snížení sazby přináší, podepsal prezident Miloš Zeman. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října. Zároveň stát všem dopravcům hromadně promine zálohy silniční daně na celý letošní rok, což ale neznamená prominutí samotné daně. Vyplývá to z generálního pardonu ministra financí zveřejněného na webu resortu.

Vláda Petra Fialy (ODS) podle očekávání schválila návrh zákona, kterým ve výsledku zmrazí platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění na loňské úrovni. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Stát platí pojistné například za děti, seniory a nezaměstnané, zaváděným škrtem chce kabinet v rozpočtu ušetřit čtrnáct miliard.

Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud resort v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítal se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před Úřadem vlády protestovali lidé. Akci organizovala Agrární komora. Ta spolu se Zemědělským svazem ve středu uvedla, že úpravu dotací považují za výsměch. Naopak Asociace soukromých zemědělců dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám.

Každý pátý Čech už aspoň občas zaplatí mobilním telefonem. A obecně roste počet lidí, kteří se v obchodech obejdou bez hotovosti. Trend uspíšila i epidemie, potvrdil nový průzkum České bankovní asociace.

Zdravotnictví je na tom nyní finančně dobře. V debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová a šéfredaktor Zdravotnických novin Tomáš Cikrt. Konkrétně Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyšla z pandemie finančně zabezpečena i podle přednosty její II. interní kliniky kardiologie a angiologie Aleše Linharta. Podle Cikrta je ale otázka, co bude v budoucích letech. Domnívá se, že v souvislosti s tím, že se v době pandemie podařilo peníze zajistit, nebude ve zdravotnictví ochota ke strukturálním změnám.

I druhý den po změně ve frekvenci hrazení preventivních testů pokračují nejasnosti. Některá odběrová místa, zejména ta při soukromých laboratořích stále nenabízejí PCR vyšetření hrazené plošně ze zdravotního pojištění. A to i přesto, že ministerstvo v úterý rozhodlo o zvýšení plateb od pojišťoven na 614 korun za PCR test. Ministerstvo zdravotnictví přijalo opatření, že lidé mají nárok bez doplatku na PCR test dvakrát do měsíce a antigenní test jednou za týden. Na některých místech jsou přitom testy zapotřebí častěji. Třeba v nemocnici nesmí být starší 48 hodin.

Stále větší obliby začíná mezi Čechy nabírat placení mobilem. Zatímco loni tuto cestu využívalo osm procent dotázaných, letos jich už bylo 18 procent. Vyplynulo to z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) mezi 1087 respondenty. Nejvíce rozšířená však zůstává platba debetní kartou.

Vládní politici se nově přou o částku, kterou stát platí zdravotním pojišťovnám za děti nebo důchodce. ČSSD chce, aby dál rostla. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch ji ale zvažuje v roce 2021 zmrazit. Ušetřené miliardy korun se mají investovat do vybavení nemocnic. Na léčení pacientů je podle šéfa resortu peněz dost.