Odposlechy strana 2 z 3

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.

Někdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) vzkázal soudu, že v médiích zveřejněné odposlechy s Mazánkem a Kolibříkem jsou falzifikát a vznikly s cílem ho poškodit. Bém měl v pátek svědčit v kauze vynesení těchto odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS), omluvil se ale kvůli zahraničnímu pracovnímu jednání. Obžalobě čelí bývalý zpravodajec Jan Petržílek a někdejší vrcholný politik Věcí veřejných Vít Bárta.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba po dobu, kdy ji řídí Michal Koudelka, nikdy neodposlouchávala nejvyšší ústavní činitele. Po jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu této tajné služby to uvedl předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prezident Miloš Zeman v neděli službu obvinil, že odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tím pádem i jeho samého. Ve čtvrtek hradní kancelář Koudelku obvinil i z toho, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl, že by prezidentovi Miloši Zemanovi řekl, že zastavil odposlechy lidí v jeho nejbližším okolí. Vyloučil i to, že by u jeho setkání s hlavou státu mohl být kancléř Vratislav Mynář. Babiš to řekl České televizi. Zeman o víkendu v rozhovoru pro Blesk uvedl, že mu předseda vlády za přítomnosti kancléře sdělil, že odposlechy zastavil.

Kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana o údajných odposleších lidí z jeho okolí bude ve čtvrtek jednat sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle člena komise Marka Bendy (ODS) a jejího místopředsedy Roberta Králíčka (ANO) šlo jen o další ze série prezidentových výstupů proti civilní kontrarozvědce. Řekli to v pondělní Devadesátce.

Že by vynesl odposlechy rozhovorů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, odmítl u soudu bývalý příslušník BIS Jan Petržílek. Obvinění označil za absurdní. Spolu s ním je obžalován bývalý ministr dopravy Vít Bárta. Uniklé odposlechy,  které pořídila BIS a v nichž se Bém s Janouškem vzájemně oslovují „Mazánku“ a „Kolibříku“, naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.

Slavné odposlechy plné šifer někdejšího pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška před jedenácti lety rozkryl na stránkách MF Dnes investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Dostal se k nim spíš omylem než záměrně, navíc při rozkrývání zcela jiné kauzy. Bémovy odposlechy, ale i Janouškovu nehodu připomněl v pravidelné rubrice Kauzy pořad Newsroom ČT24.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek při projednávání kauzy údajné korupce na radnici Brna-středu přehrává odposlechy. Jeden z nich zachytil schůzku obžalovaného někdejšího politika za hnutí ANO Jiřího Švachuly a spoluobžalovaného podnikatele Samana El-Talabaniho. Podle El-Talabaniho se hovor točil mimo jiné i kolem vybírání úplatků. Hlavní líčení pokračuje zhruba po dvouměsíční pauze. Další jednání bude 26. května, strany navrhly soudu provedení dalších důkazů, především výslechy svědků.

Francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, kterým reaguje na změny způsobů, jakými atentátníci útočí. Jednají totiž většinou samostatně a své záměry často prozrazují dopředu na sociálních sítích. Policisté se tak v budoucnu u sledovaných osob zaměří mimo jiné i na jejich zdravotní a mentální stav. Předestření nové legislativy přichází pět dní poté, co francouzskou policejní úřednici zavraždil tuniský islamista.

Městský soud v Praze zrušil osvobozující verdikt v kauze údajné manipulace s pronájmem reklamních ploch v metropoli. Obvodní soud podle nadřízené instance pochybil, když nehodnotil některé důkazy, které měly svědčit o ovlivňování zakázky.

Šéf katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek vydával bez souhlasu školy posudky označené jménem fakulty. České televizi to potvrdil děkan fakulty. Jelínek mimo jiné zpracoval posudek pro společnost Metrostav stíhanou v kauze exhejtmana Ratha. Kvůli střetu zájmů ho už zbavil funkce asistenta pražský vrchní soud.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

O odevzdávání desetiprocentních úplatků promluvil ve čtvrtek u Krajského soudu v Brně spoluvlastník firmy Kros-stav Lubomír Smolka, který je jedním z obžalovaných v takzvané kauze Stoka týkající se údajné korupce na radnici Brno-střed. Peníze předával dalšímu z obžalovaných, který je odevzdával šéfovi, podle Smolky bývalému politikovi zvolenému za ANO Jiřímu Švachulovi. Někdejší místostarosta a radní Brna-středu Švachula je podle žalobce hlavou skupiny, která ovlivnila desítky zakázek na radnici.

Soud projednává v pořadí už druhou obžalobu na bývalého detektiva Luďka Vokála. V případu vypovídal jako svěděk bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Jednání bylo neveřejné. Podle státního zástupce předával Vokál lidem z podsvětí informace ze spisů, například o aktivitách Národní protidrogové centrály. Za to měl dostávat úplatky od podnikatele Albina Arifoviče, který také stojí před soudem. Oba obvinění odmítají.

Osvobození Jany Nečasové, dříve Nagyové, lobbisty Iva Rittiga a advokáta Davida Michala v kauze údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS) je definitivní. Státní zástupce Rostislav Bajger nebude proti pravomocnému rozsudku iniciovat dovolání k Nejvyššímu soudu. Pro Českou televizi to uvedl mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Podle něj sice státní zastupitelství s rozhodnutími soudů nesouhlasí, zákonné podmínky ale podle něj neumožňují dovolání v této věci podat.

Státní zástupce Michal Muravský nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Praze zastavit trestní stíhání bývalého předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a exdetektiva Jana Petržílka. Proti rozhodnutí soudu podal stížnost, kterou posoudí Vrchní soud v Praze. Informaci České televizi potvrdila mluvčí Mětského soudu v Praze Markéta Puci. Bárta a Petržílek stojí před soudem v kauze úniku odposlechů někdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS) a lobbisty Romana Janouška.

Městský soud v Praze v neveřejném jednání zastavil podle informací České televize stíhání bývalého důstojníka BIS Jana Petržílka a exministra dopravy Víta Bárty (dříve VV) v kauze úniku odposlechů lobbisty Romana Janouška. Podle soudu nebylo prokázáno, že skutek spáchali obvinění.

U pařížského soudu začal proces s francouzským exprezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Politik se podle francouzských médií před soudem objevil osobně. Řízení však bylo pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu. Soud si vyžádal zdravotní posudek a řízení má pokračovat ve čtvrtek. Sarkozymu hrozí trest až deseti let odnětí svobody a pokuta jeden milion eur (26,3 milionu korun). Exprezident vinu dlouhodobě odmítá a proces označil za zpolitizovaný.

Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonném pořízení policejních odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství se týká pouze konkrétního případu a jen odsouzené Jany Nečasové. Vyplývá to z plného znění rozhodnutí, které Nejvyšší soud zveřejnil. Zároveň se ohradil proti některým jeho interpretacím, které považuje za zavádějící.

Odposlechy v kauze Jany Nečasové jsou podle Nejvyššího soudu nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Elitní jednotka slovenské policie NAKA zadržela čtyři lidi z vládní agentury pro elektronické služby kvůli podezření z odposlouchávání vládní počítačové sítě Govnet, ale také telefonů. Uvedl to server listu Denník N. Policie má podle deníku podezření, že odposlechy mohly zařídit zpravodajské služby cizích států, ale také soukromý sektor. Odpoledne ale šéf slovenské civilní tajné služby SIS Vladimír Pčolinský naznačil, že pokud zajištěná zařízení sloužila ke schválenému účelu, například k ochraně před kybernetickými útoky, celá kauza je bouří ve sklenici vody.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.