Nicola Sturgeonová strana 2 z 2

S cestami z České republiky do Velké Británie už není spojena povinnost absolvovat po vstupu na území ostrovního státu čtrnáctidenní izolaci. Anglie, Wales, Skotsko i Severní Irsko v pátek uvolnily cestovní omezení přijatá v boji proti koronaviru pro cestující z Česka a desítek dalších zemí. Opatření platilo plošně od 8. června, seznam zemí s výjimkou bude britské ministerstvo zahraničí průběžně přehodnocovat. Naopak Řecko zavádí od 14. července povinnost předložit negativní test na covid-19 pro všechny turisty, kteří do země přicestují přes pozemní hranici.

Malá vesnice na severu Německa není zrovna místem, kde by člověk čekal velký šok z brexitu. Přesně to se ale stalo. Dvanáct let tam byl starostou Skot Iain Macnab, který se tam přiženil před téměř třiceti lety. Úderem půlnoci 31. ledna ale ztratil právo hlasovat v komunálních volbách a s tím právo být starostou. Po brexitu už není občanem Evropské unie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje brexit za alarm, který musí být slyšet po celém kontinentu. Německá kancléřka Angela Merkelová jej hodnotí jako hluboký zlom. Podle vrcholných představitelů EU byla Velká Británie pro Unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem.

Kapitola členství Velké Británie v evropském společenství se po 47 letech uzavírá. I když Britové zůstávají ohledně brexitu rozděleni, v nejsevernější části Spojeného království, Skotsku, jsou emoce ještě výraznější. Skotové se v referendu před čtyřmi lety jasně vyjádřili pro setrvání v EU, nyní se s ní ale musí rozloučit. V Edinburghu už proto spřádají plány pro vypsání dalšího referenda o nezávislosti, které by Skotsku mohlo otevřít cestu zpátky do EU.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) doufá v pragmatický přístup při vyjednávání o vztazích mezi EU a Británií po brexitu. Věří, že dohodu se podaří uzavřít letos. V Interview ČT24 komentoval také zabití Kásima Solejmáního, které považuje z psychologického i mocenského hlediska za úspěch.

Britský premiér Boris Johnson v novoročním projevu slíbil, že za třicet dní provede třikrát odložený brexit. Podle něj s rokem 2019 skončilo období nejistoty a nevraživosti. Jeho plán na sjednocení rozdělené země ale zpochybňují skotští nacionalisté. První ministryně skotské regionální vlády Nicola Sturgeonová totiž na Nový rok ujistila, že bude i nadále usilovat o vypsání nového referenda o nezávislém Skotsku.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

Konzervativci Borise Johnsona jasně zvítězili v britských volbách. Po sečtení všech okrsků budou mít v parlamentu velkou většinu a budou moci dokončit brexit podle svých představ. Labouristé zažili nejhorší výsledek za desetiletí a straníci volají po rezignaci předsedy Jeremyho Corbyna. Ve Skotsku značně posílili tamní nacionalisté požadující nové referendum o nezávislosti.

Britové v předčasných volbách vybírají poslance, kteří mají rozhodnout o podobě brexitu. Svůj hlas už odevzdala v prvních hodinách řada britských politiků včetně konzervativního ministerského předsedy Borise Johnsona. Pětapadesátiletý předseda vlády hlasoval poblíž sídla premiérů v londýnské Downing Street, doprovodil ho jeho pes Dilyn. Britská média hlásí fronty u volebních místností, především v Londýně.

Jeden z nejnapínavějších soubojů britských parlamentních voleb se svádí o historické město Stirling. Klíč k bráně do Skotské vysočiny chce vládním konzervativcům odebrat Skotská národní strana (SNP). Místní většinu příznivců setrvání v Evropské unii láká na vidinu odtržení od Anglie a nového spojenectví s kontinentem.

Úspěšnost zemí se tradičně poměřuje hrubým domácím produktem (HDP), tedy sílou ekonomiky. Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir teď stojí v čele nového trendu. Apeluje na vlády světa, aby se přestaly soustřeďovat na růst dosahovaný neudržitelným způsobem na úkor životního prostředí a rodinného života.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Boris Johnson oznámil, že britskému parlamentu předloží návrh uspořádat 12. prosince předčasné volby. Souhlas s konáním voleb je podle něj podmínkou pro to, aby vláda poslancům poskytla více času na debatu o prováděcím zákoně o brexitu. Vedení Dolní sněmovny ohlásilo, že debata a hlasování o návrhu se uskuteční v pondělí 28. října. Šéfopozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že počká na rozhodnutí Evropské unie o odkladu brexitu. Až pak se rozhodne, zda Johnsonův návrh podpoří.

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě britského premiéra Borise Johnsona by se mohlo uskutečnit v nadcházejícím týdnu. Podle BBC to v sobotu řekl poslanec za Skotskou národní stranu (SNP) Stewart Hosie. Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že poslední rozhovory s opozičními stranami byly produktivní a že vznik přechodné vlády je den ode dne pravděpodobnější.

Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová se domnívá, že nový britský premiér Boris Johnson usiluje o brexit bez dohody. Prohlásila to po setkání v Edinburghu. Londýn podle ní nemá jasný plán, jak s Evropskou unií vyjednat nové podmínky odchodu. Skotsko proto pokračuje v přípravách na nové referendum o nezávislosti. Johnson přitom zdůraznil, že chce novou dohodu s Unií, a Brusel vyzval ke spolupráci. Ten však odmítá o dokumentu znovu diskutovat.

Pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, nové referendum o odtržení Skotska by se mělo uskutečnit do konce tohoto funkčního období skotského parlamentu, tedy do května 2021. Před skotskými poslanci to řekla tamní premiérka Nicola Sturgeonová. Nynější systém rozdělení moci mezi Londýnem a Edinburghem podle ní nefunguje a neslouží skotským zájmům.

Blížící se termín 29. března a s ním i možnost odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody je pro část skotské politické scény i veřejnosti strašákem. Skotové, kteří v roce 2016 hlasovali ze 62 procent pro setrvání v EU, mají nejen obavy o svou ekonomiku, ale i o podobu vlastní společnosti jako takové, do níž jsou Evropané z ostatních členských zemí Unie integrováni přirozenějším způsobem, než je tomu v jiných částech Spojeného království, zejména v Anglii.