Mikroorganismus strana 2 z 2

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

K léčbě autoimunitních chorob může přispět výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Na myších popsali obranné buněčné mechanismy, které lze spustit pomocí mikrobů.

Když v šedesátých letech dvacátého století americký mikrobiolog Thomas Brock studoval horké prameny v národním parku Yellowstone, narazil na zvláštní druh mikrobů, které právě v tomto nehostinném prostředí dokážou přežívat. Tehdy nemohl tušit, že právě tyto pozoruhodné organismy se stanou hlavní zbraní lidstva v boji proti novému koronaviru.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

Ve Studénce na Novojičínsku otevřeli nové přírodní koupaliště, které funguje na principu takzvaného biotopu. Vodu tak nečistí chemikálie, ale kořeny rostlin a miliony mikroorganismů. Tamní rekreační areál byl kvůli špatnému technickému stavu zavřený dvanáct let, oprava stála přibližně třicet milionů korun.

Návštěva zubaře zabere spoustu času i peněz a stojí spoustu bolesti. Zákroky mohou vykonávat jen experti s velmi úzkou specializací. Teď ale vědci pracují na zcela novém přístupu: plak by mohly zlikvidovat armády miniaturních robotů.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve spolupráci se slovinskými kolegy vyvinuli vysoce efektivní zdroj UV záření, který dokáže například ve zdravotnickém zařízení zlikvidovat nežádoucí mikroorganismy a další škodliviny během několika vteřin.

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.