Vědci se provrtali do ztraceného světa. Leží 1084 metrů pod antarktickým ledem

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.

V neděli 30. prosince oznámil vědecký program SALSA (Subglacial Antarctic Lakes Scientific Access), že se jim podařilo prorazit silnou vrstvou antarktického ledu, který ukrývá Mercerovo jezero. Použili k tomu speciální vrtačku se silným proudem horké vody. Museli prorazit ledem, který vznikl ze zmrzlé řeky. Jak mimořádný je to úspěch, dokazuje i fakt, že se jedná o teprve druhý úspěšný pokus o něco takového – roku 2013 se podařilo vyvrtat otvor do Whillansova jezera.

Už tehdy se ukázalo, že se v takovém prostředí může ukrývat výjimečný život – ve formě mikrobů, které lidstvo nezná. Experti nyní budou odebírat z Mercerova jezera a jeho ledových vod vzorky, které pak budou analyzovat. „Vůbec netušíme, co tam najdeme,“ uvedl pro web Earther biogeochemik John Priscu, který experiment vede. „Všechno se teprve učíme, vždyť je to teprve podruhé, co se něco takového podařilo.“

Průnik do ztraceného světa

Vrt do jezera proběhl téměř 1000 kilometrů od americké polární stanice McMurdo, kde měl tým základnu. Celý pokus se připravoval několik let, celý loňský rok zabrala přeprava stovek tun vybavení potřebného k provedení vrtu. Podívejte se, jak vypadala příprava.

Se samotným vrtem se začalo den před Štědrým dnem – spočíval ve vytvoření dvou děr nedaleko od sebe. Během tří dní se vědcům a technikům podařilo provrtat do hloubky 1084 metrů pod led, kde se nachází tekutá voda velkého Mercerova jezera.

Testování vrtu do Mercerova jezera
Zdroj: SALSA

Operace byla nesmírně náročná – přes její značný rozsah museli vědci používat stejná opatření jako v laboratoři; nesměli do jezera přinést jediný mikroorganismus, který by mohl nejen znečistit vzorky, ale také tento unikátní ekosystém kontaminovat.

Co skrývá led?

Zatímco doposud ležela většina práce na technicích, teprve nyní se dostávají ke slovu vědci. Ti otvorem spustili do jezera řadu přístrojů, které popíší tamní podmínky: teplotu, vodivost a další vlastnosti vody. Navíc do jezera spustí speciální dálkově ovládaný dron, který by tam měl nafilmovat záběry v rozlišení 4K. Vědci také odeberou řadu vzorků z různých hloubek i sedimentu ze dna.

Řada analýz proběhne přímo na místě v tamní mobilní laboratoři, ale složitější výzkum se odehraje až na specializovaných pracovištích a bude trvat zřejmě až několik let. Výzkum by měl odhalit, jaké organismy se v jezeře nacházejí a jaké mají vlastnosti. Tyto mikroskopické formy života jsou v jezeře izolované od světa tisíce let, mohou tedy pomoci lépe pochopit, jak v těchto extrémních podmínkách funguje evoluce.

Současně by tato analýza mohla poodhalit, jak vypadala geologická minulost Antarktidy; Mercerovo jezero totiž mohlo být dříve propojené s mořem – ale není to jasné; měl by to potvrdit právě výzkum mikroorganismů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 23 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...