Vědci se provrtali do ztraceného světa. Leží 1084 metrů pod antarktickým ledem

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.

V neděli 30. prosince oznámil vědecký program SALSA (Subglacial Antarctic Lakes Scientific Access), že se jim podařilo prorazit silnou vrstvou antarktického ledu, který ukrývá Mercerovo jezero. Použili k tomu speciální vrtačku se silným proudem horké vody. Museli prorazit ledem, který vznikl ze zmrzlé řeky. Jak mimořádný je to úspěch, dokazuje i fakt, že se jedná o teprve druhý úspěšný pokus o něco takového – roku 2013 se podařilo vyvrtat otvor do Whillansova jezera.

Už tehdy se ukázalo, že se v takovém prostředí může ukrývat výjimečný život – ve formě mikrobů, které lidstvo nezná. Experti nyní budou odebírat z Mercerova jezera a jeho ledových vod vzorky, které pak budou analyzovat. „Vůbec netušíme, co tam najdeme,“ uvedl pro web Earther biogeochemik John Priscu, který experiment vede. „Všechno se teprve učíme, vždyť je to teprve podruhé, co se něco takového podařilo.“

Průnik do ztraceného světa

Vrt do jezera proběhl téměř 1000 kilometrů od americké polární stanice McMurdo, kde měl tým základnu. Celý pokus se připravoval několik let, celý loňský rok zabrala přeprava stovek tun vybavení potřebného k provedení vrtu. Podívejte se, jak vypadala příprava.

Se samotným vrtem se začalo den před Štědrým dnem – spočíval ve vytvoření dvou děr nedaleko od sebe. Během tří dní se vědcům a technikům podařilo provrtat do hloubky 1084 metrů pod led, kde se nachází tekutá voda velkého Mercerova jezera.

Testování vrtu do Mercerova jezera
Zdroj: SALSA

Operace byla nesmírně náročná – přes její značný rozsah museli vědci používat stejná opatření jako v laboratoři; nesměli do jezera přinést jediný mikroorganismus, který by mohl nejen znečistit vzorky, ale také tento unikátní ekosystém kontaminovat.

Co skrývá led?

Zatímco doposud ležela většina práce na technicích, teprve nyní se dostávají ke slovu vědci. Ti otvorem spustili do jezera řadu přístrojů, které popíší tamní podmínky: teplotu, vodivost a další vlastnosti vody. Navíc do jezera spustí speciální dálkově ovládaný dron, který by tam měl nafilmovat záběry v rozlišení 4K. Vědci také odeberou řadu vzorků z různých hloubek i sedimentu ze dna.

Řada analýz proběhne přímo na místě v tamní mobilní laboratoři, ale složitější výzkum se odehraje až na specializovaných pracovištích a bude trvat zřejmě až několik let. Výzkum by měl odhalit, jaké organismy se v jezeře nacházejí a jaké mají vlastnosti. Tyto mikroskopické formy života jsou v jezeře izolované od světa tisíce let, mohou tedy pomoci lépe pochopit, jak v těchto extrémních podmínkách funguje evoluce.

Současně by tato analýza mohla poodhalit, jak vypadala geologická minulost Antarktidy; Mercerovo jezero totiž mohlo být dříve propojené s mořem – ale není to jasné; měl by to potvrdit právě výzkum mikroorganismů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...