Vědci se provrtali do ztraceného světa. Leží 1084 metrů pod antarktickým ledem

Vědcům a technikům se během vánočních svátků podařilo dostat speciálním vrtákem do Mercerova jezera, které leží pod stovkami metrů ledu v Antarktidě. Je to teprve podruhé, co se Američanům něco takového podařilo. Vědci teď začnou zkoumat, jaké unikátní životní formy žijí naprosto izolované pod ledem.

V neděli 30. prosince oznámil vědecký program SALSA (Subglacial Antarctic Lakes Scientific Access), že se jim podařilo prorazit silnou vrstvou antarktického ledu, který ukrývá Mercerovo jezero. Použili k tomu speciální vrtačku se silným proudem horké vody. Museli prorazit ledem, který vznikl ze zmrzlé řeky. Jak mimořádný je to úspěch, dokazuje i fakt, že se jedná o teprve druhý úspěšný pokus o něco takového – roku 2013 se podařilo vyvrtat otvor do Whillansova jezera.

Už tehdy se ukázalo, že se v takovém prostředí může ukrývat výjimečný život – ve formě mikrobů, které lidstvo nezná. Experti nyní budou odebírat z Mercerova jezera a jeho ledových vod vzorky, které pak budou analyzovat. „Vůbec netušíme, co tam najdeme,“ uvedl pro web Earther biogeochemik John Priscu, který experiment vede. „Všechno se teprve učíme, vždyť je to teprve podruhé, co se něco takového podařilo.“

Průnik do ztraceného světa

Vrt do jezera proběhl téměř 1000 kilometrů od americké polární stanice McMurdo, kde měl tým základnu. Celý pokus se připravoval několik let, celý loňský rok zabrala přeprava stovek tun vybavení potřebného k provedení vrtu. Podívejte se, jak vypadala příprava.

Se samotným vrtem se začalo den před Štědrým dnem – spočíval ve vytvoření dvou děr nedaleko od sebe. Během tří dní se vědcům a technikům podařilo provrtat do hloubky 1084 metrů pod led, kde se nachází tekutá voda velkého Mercerova jezera.

Testování vrtu do Mercerova jezera
Zdroj: SALSA

Operace byla nesmírně náročná – přes její značný rozsah museli vědci používat stejná opatření jako v laboratoři; nesměli do jezera přinést jediný mikroorganismus, který by mohl nejen znečistit vzorky, ale také tento unikátní ekosystém kontaminovat.

Co skrývá led?

Zatímco doposud ležela většina práce na technicích, teprve nyní se dostávají ke slovu vědci. Ti otvorem spustili do jezera řadu přístrojů, které popíší tamní podmínky: teplotu, vodivost a další vlastnosti vody. Navíc do jezera spustí speciální dálkově ovládaný dron, který by tam měl nafilmovat záběry v rozlišení 4K. Vědci také odeberou řadu vzorků z různých hloubek i sedimentu ze dna.

Řada analýz proběhne přímo na místě v tamní mobilní laboratoři, ale složitější výzkum se odehraje až na specializovaných pracovištích a bude trvat zřejmě až několik let. Výzkum by měl odhalit, jaké organismy se v jezeře nacházejí a jaké mají vlastnosti. Tyto mikroskopické formy života jsou v jezeře izolované od světa tisíce let, mohou tedy pomoci lépe pochopit, jak v těchto extrémních podmínkách funguje evoluce.

Současně by tato analýza mohla poodhalit, jak vypadala geologická minulost Antarktidy; Mercerovo jezero totiž mohlo být dříve propojené s mořem – ale není to jasné; měl by to potvrdit právě výzkum mikroorganismů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...