Michal Kubal strana 2 z 2

Ještě před měsícem tvořili Serhij a Julia rodinu pod jednou střechou. Nyní je od sebe dělí čtrnáct set kilometrů a válka a nejintimnější dotyk představuje Serhijův snubní prsten, který nosí Julia na krku. Zatímco její muž brání Kyjev, ona sama našla s dětmi dočasné útočiště v českých Říčanech. O osudu ukrajinské rodiny natáčel Michal Kubal a Johana Šulcová.

Ukrajinský hasičský sbor patří k hrdinným obráncům napadené země, třebaže na rozdíl od vojáků mu není věnovaná taková pozornost. Právě hasiči přitom brání tomu, aby se škody způsobené invazí nerozšiřovaly; do akce musejí i v pokračující palbě a při zásahu můžou na místo jejich práce dopadnout další bomby. V Kyjevě s nimi natáčel Michal Kubal.

Natalia Karavanská se společně s rodinou pokusila dostat autem na shromaždiště uprchlíků v Kyjevě. Střelba během evakuace ale jejich plán zhatila a Natalia musela být se svým synem převezena s těžkými zraněními do nemocnice. Její manžel a synovec palbu nepřežili. V autě zůstal i jejich jezevčík, kterého Natalia a syn už považovali za ztraceného. Nicméně i díky pomoci štábu České televize se zraněné zvíře povedlo vypátrat a vrátit zpátky k jeho rodině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl v pondělí v obléhaném Kyjevě exkluzivní rozhovor Michalu Kubalovi z České televize, Angelině Kariakinové z ukrajinské NSTU a Agnès Vahramianové Jeruové z France Télévisions. Interview vám přinášíme i v původním znění s českými titulky. K dispozici je také rozhovor se simultánním tlumočením a jeho přepisem.

Rusko si v rámci jednání o příměří nárokuje Krym i Donbas, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde ale o nepřijatelné ultimátum, které by zemi budoucí generace neodpustily. Hlava ukrajinského státu to prohlásila v rozhovoru, který v obléhaném Kyjevě pořídil Michal Kubal z České televize, Angelina Kariakinová z ukrajinské NSTU a Agnès Vahramianová Jeruová z France Télévisions. Zelenskyj dodal, že Moskva mír nechtěla a nechce, a obyvatele západního světa vyzval k empatii. Případný kompromis s Ruskem by podle něj Ukrajinci schvalovali v referendu. Přinášíme přepis simultánního tlumočení rozhovoru. Podívat se na rozhovor můžete také v původním znění s českými titulky.

Štáb České televize spolu s kolegy z Eropské vysílací unie (EBU) natáčel exkluzivní rozohovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v obléhaném Kyjevě. Se Zelenským strávili více než hodinu. Setkání doprovázela velmi přísná bezpečnostní opatření, prezident je stále jedním z hlavních cílů ruské agrese. Hlavní město čelilo ostřelování jen pár hodin před rozhovorem.

Každé ráno přináší v Kyjevě obrazy zkázy. Zvláštní zpravodaj Michal Kubal přímo na místě hovořil s obyvateli ukrajinské metropole, kteří přišli o své živobytí, o své bydlení, o své blízké. Ve vybombardovaném domě zahynul i dvouletý chlapec. Při pohřbu malého Stěpana zaznívají slova o boji se zlem a obětech, které nemůžou být zbytečné. Při obřadu, při němž pláčou i kněží.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Je to rok, co česká média začala skloňovat koronavirus. Rok, kdy se tehdy ještě nepojmenovaná nemoc z čínského Wu-chanu dostala do Evropy a následně do tuzemska. Českou mediální scénu změnil stejně výrazně, jako změnil chod republiky. Některá média kvůli poklesu inzerce zanikla, ta veřejnoprávní naopak posílila. Novináři chodí do redakcí minimálně, tiskových konferencí se účastní on-line a vedle politiků nejčastěji zpovídají vědce a lékaře. Dopady roku covidu zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

V čínské společnosti vládne podle sinologa Martina Kříže přísná cenzura, ale i automatická autocenzura. Kdo se na internetu vyjadřuje v rozporu s oficiálními informacemi, má pak horší úroky nebo obtížněji shání jízdenky na vlak. Kříž před sedmnácti lety z Číny informoval české diváky o epidemii SARS. Tehdejší situaci teď porovnává se zpravodajstvím o nové nákaze – wuchanském koronaviru. Pro Newsroom ČT24 vzpomíná, jak se kvůli SARS stal napůl novinářem.

Zábavná talk show Všechnopárty patří k divácky nejoblíbenějším pořadům České televize. V pátek 10. ledna odvysílala jubilejní, šestistý díl. Neodmyslitelnou součástí pořadu je moderátor Karel Šíp. Za patnácti lety, po které vyzpovídal na osmnáct set hostů, se prý neohlíží, v rozhovoru s Michalem Kubalem pro Události, komentáře přesto trochu zavzpomínal.

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

Živý vstup v nebezpečném prostředí – situace, do které se v poslední době dostali také zahraniční zpravodajové České televize. Barbora Šámalová se v živém vysílání z Hongkongu ocitla uprostřed potyčky mezi demonstranty a policisty. David Borek se zase z Izraele hlásil ve chvíli, kdy se městem Ašdod rozezněly sirény ohlašující raketový útok. Co by měl reportér v takové situaci dělat? A v jakém případě vstup přerušit a dát přednost svému bezpečí? Téma pro Newsroom ČT24.

Česko získalo významný post v mezinárodní policejní organizaci Interpol. Viceprezidentkou pro Evropu se stala Šárka Havránková, zastupovat bude padesát zemí. U sboru pracuje skoro 25 let, mimo jiné jako vyšetřovatelka národní centrály Interpolu v Praze. Delegáti ji zvolili minulý týden na setkání v Chile. V pátek večer Havránková odpovídala na otázky Michala Kubala v Událostech, komentářích ČT24.

V dubnu 2004 byli v Iráku uneseni tři novináři – Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech se podařilo vyjednat jejich propuštění. Tehdy to byla pro českou diplomacii úplně nová situace. „Dnes jsme na to mnohem lépe připraveni,“ říká diplomat, který byl tehdy velvyslancem v Iráku. Tématu se bude věnovat nedělní pořad Newsroom ČT24 ve 22:02.