Česko získalo významný post v mezinárodní policejní organizaci Interpol. Viceprezidentkou pro Evropu se stala Šárka Havránková, zastupovat bude padesát zemí. U sboru pracuje skoro 25 let, mimo jiné jako vyšetřovatelka národní centrály Interpolu v Praze. Delegáti ji zvolili minulý týden na setkání v Chile. V pátek večer Havránková odpovídala na otázky Michala Kubala v Událostech, komentářích ČT24.
Češka viceprezidentkou Interpolu: Evropa je průsečíkem, kde se setkávají i všechny druhy kriminality
Události, komentáře: Viceprezidentkou Interpolu pro Evropu se stala Šárka Havránková (zdroj: ČT24)
Jak konkrétně se vyjednává o podpoře?
Je to v podstatě výsledek dlouholeté práce, dlouholetého působení v Interpolu, ale i vůbec na scéně mezinárodní policejní spolupráce.
Takže to není tak, že byste obcházela jednotlivé delegace, představovala se a říkala: Teď dělám tohle a tohle a chci dělat tohle.
Samozřejmě i to je součástí, ale řekněme, že už mě většinou znají. Vyjednává se víceméně s těmi státy, se kterými nejsme v kontaktu tak často.
Co konkrétně budete dělat?
To, že jsem viceprezidentkou Interpolu pro Evropu, znamená, že jsem se stala součástí výkonného výboru Interpolu, což je v podstatě po Valném shromáždění nejvyšší orgán té organizace.
Co jako viceprezidentka pro Evropu budete koordinovat? Co je náplní práce?
Jsem součástí výkonného výboru, který v mezidobí mezi valnými shromážděními organizaci de facto řídí. A připravuje různou legislativu, připravuje dokumenty, podílí se na práci, na programu mezinárodní organizace.
Přesunete se do Lyonu, kde je centrála Interpolu, nebo budete pracovat z Prahy dál?
Ne, budu pracovat z Prahy a budu normálně zastávat dál svůj post, který mám v rámci policie České republiky a v podstatě se budu jen účastnit jednání výkonného výboru.
Máte nějaké priority ve funkci, které souvisí třeba s aktuální agendou, terorismus, migrace?
Ve svém kandidačním projevu jsem delegáty oslovovala zejména s tématem toho, aby Interpol dbal více na komunikaci s členskými státy, aby zohledňoval i různá specifika regionu.
Specifika Evropy jsou v čem?
Evropa je jakoby srdcem, jednak ta organizace sídlí v Evropě, ale Evropa je vlastně takovým průsečíkem všech směrů po světě, takže se tady samozřejmě setkávají všechny možné trendy, druhy kriminality, a tak dále.
Nakolik si ty priority určujete sama a nakolik vám je třeba určuje prezident Interpolu, což je mimochodem Jihokorejec?
Výkonný výbor rozhoduje ve sboru, takže samozřejmě se musí shodnout. Pokud se o něčem hlasuje, tak prostou většinou, takže výkonný výbor jedná jako sbor. To znamená třináct lidí, kteří tam spolu jsou, tak spolu komunikují, jsou v kontaktu se svými zeměmi, které zastupují, a snaží se dávat dohromady nějaká témata a další projekty.
Uklidnila už se situace v Interpolu? Před 11 měsíci to byla poměrně dramatická volba, ve které neuspěl ruský kandidát. Už je všechno v pořádku?
Já si myslím, že se situace uklidnila okamžikem, kdy byl zvolen nový prezident Interpolu, což se stalo v listopadu loňského roku, a ten se ujal okamžitě své funkce a nyní vykonává svůj dvouletý mandát.
Jak velkou ranou pověsti Interpolu bylo to, co se odehrálo před volbou jihokorejského současného prezidenta, to znamená zmizení tehdejšího prezidenta Interpolu, který byl z Číny, který se z jedné cesty domů nevrátil zpátky?
Pro celou organizaci to byl víceméně šok, s tím se samozřejmě nesetkává nikdo běžně. Pokud je mi známo, tak se to v historii organizace nikdy nestalo, takže organizace musela poměrně rychle reagovat na uvolněný post, protože ta situace se, tuším, odehrála v září a vlastně během měsíce, měsíce a půl bylo nutné, aby organizace mohla dál fungovat. Navíc bylo před Valným shromážděním, které jako jediné přijímá různé rezoluce a organizaci fakticky posunuje dopředu, tak bylo potřeba na tu situaci reagovat.
Vy jste mluvila o tom, že každý region má nějaká specifika. Je velký rozdíl v tom, jak se jedná například s kolegy ze zemí, kde se, řekněme, velmi často pochybuje o vládě práva, a s kolegy například z evropských zemí?
Interpol má svoje pravidla, svůj statut, takovou jakoby ústavu. A pokud země ten statut zachovávají, tak není důvod se k nim chovat jinak, než k jiným státům.
Jak reagovali kolegové doma, gratulovali vám, měli radost?
Měli radost, velkou radost, spousta kolegů se na té mojí volbě samozřejmě podílela, jsem jim za to velice vděčná.
Je to unikátní úspěch české policejní diplomacie, pokud bych to tak nazval. Vy na tom pracujete 25 let, jde někdo ve vašich stopách? Máte někoho, komu ušlapáváte cestu, aby se jednou dostal tam, kde jste teď vy?
To je asi hodně individuální. Mám spoustu šikovných kolegů, kteří u nás pracují a kteří jsou určitě do budoucna nějakou takovou volbou, a myslím si, že mají určitě šanci něčeho dosáhnout.
Vy jste od pátku viceprezidentka, už jste měla čas přemýšlet nad tím, co dál, jestli možná někdy ještě vyšší funkce?
Samozřejmě se to nabízí, ale myslím si, že zatím se budu seznamovat s tím, co mě čeká tady v té funkci, a uvidí se, co bude dál.
To je na tři roky, jestli se nepletu.
Ano.
Je běžné, že se po třech letech do stejné funkce volí stejný člověk, nebo je tam pravidlo rotace?
Tam je pravidlo rotace, pravidla Interpolu to přímo zapovídají, takže já se o stejnou pozici nemůžu ucházet hned v dalším mandátu.
Tak za tři roky budeme držet palce třeba při volbě prezidenta.
Děkuji.