Michal Koudelka strana 3 z 5

Koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje jmenovat ředitele Bezpečnostní a informační služby Michala Koudelku generálem. O generálské hodnosti rozhoduje prezident republiky, Koudelku odmítl povýšit už šestkrát a činnost kontrarozvědky opakovaně kritizoval. Ve Strakově akademii se šéf BIS nicméně těší důvěře a v zahraniční dobré pověsti.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Konferenci nazvanou Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádaly v pondělí odpoledne sněmovní výbory hospodářský a pro bezpečnost. První projev pronesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), mezi hosty jsou i ředitelé tajných služeb či policie a hasičů.

Vláda jmenovala s účinností od 15. února Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Kontrarozvědku vedl od poloviny loňského srpna v roli pověřeného ředitele poté, co mu vypršel pětiletý mandát v čele tajné služby. Návrh premiéra Petra Fialy (ODS) ustanovit Koudelku opětovně řádným ředitelem před týdnem projednal sněmovní výbor pro bezpečnost, což je zákonný předpoklad jmenování.

Sněmovní bezpečnostní výbor schválil návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že ho vláda do funkce jmenuje na nejbližším zasedání. Koudelka je za své působení ve funkci dlouhodobě kritizován prezidentem Milošem Zemanem, nově si Hrad stěžuje na fungování BIS v souvislosti s doručením tajné zprávy o zapojení ruských špionů do výbuchu ve Vrběticích.

Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil vládě jmenovat Michala Koudelku řádným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Vyplývá to z usnesení, které přijal ve čtvrtek po návštěvě kontrarozvědky. Premiéra Petra Fialu (ODS) doporučení nepřekvapilo. Koudelka BIS vedl od srpna 2016 do loňského léta, kdy ho bývalá vláda ANO a ČSSD pověřila zastupováním do jmenování nového plnohodnotného šéfa. Většina zástupců stran nynější vlády Petra Fialy (ODS) loni podporovala Koudelkovo setrvání.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje neformální schůzku s policejním prezidentem Janem Švejdarem za nevhodnou. Znovu odmítl, že by Švejdara ke konci ve funkci tlačil, pouze mu sdělil výhrady k jeho práci. Nový šéf ČSSD a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda přepokládá, že schůzka byla korektní a není důvod Švejdarovi vyčítat, že se rozhodl v čele policie skončit. O odchodu Švejdara diskutovali politici v Otázkách Václava Moravce. Policejní prezident ve čtvrtek večer na Twitteru oznámil, že podá v lednu žádost o odchod do civilu. Od policie plánuje odejít ke konci března.

Premiér Petr Fiala (ODS) prezidentu Miloši Zemanovi osobně garantoval, že nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude jednat v souladu s programovým prohlášením vlády. Prezident tím v neděním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima NEWS zdůvodnil, proč nakonec přes výhrady Lipavského jmenoval. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v Otázkach Václava Moravce v České televizi současně odmítl, že by za jmenováním stála jakákoliv dohoda.

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Nově vznikající vládní koalice se shoduje na tom, že nebude dělat razantní změny ve vedení bezpečnostních sborů. Jednou z priorit je jmenování pověřeného šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky řádným ředitelem této tajné služby pro další pětileté funkční období. Kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN) také chce, aby ve funkci dále zůstal policejní prezident Jan Švejdar. V nejbližší době se s ním ale chce bavit o možné reorganizaci některých útvarů.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Pražský hrad prodloužil o rok smlouvu bývalému řediteli analytiky Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřímu Romovi. Respektu a Aktuálně.cz to řekl šéf legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Úřad ale dosud nesdělil, jakou přesně má Rom náplň práce. V minulosti zpracoval například analýzu, v níž tvrdil, že ředitel BIS Michal Koudelka neplní své povinnosti. Rom přitom sám před několika lety patřil mezi kandidáty na šéfa služby, tehdejší vláda Bohuslava Sobotky ale dala přednost právě Koudelkovi.

Senát v úterý při příležitosti Dne české státnosti rozdal stříbrné medaile významným českým osobnostem. Ocenění si převzali například pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná nebo dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý. Stříbrné medaile, které Senát uděloval už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Bezpečnostní informační služba (BIS) postupovala ohledně úkolů od prezidenta Miloše Zemana v souladu se zákonem. Po jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS to řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Komise se z vlastní iniciativy zabývala tvrzením Hradu, podle kterého pověřený ředitel civilní kontrarozvědky Michal Koudelka neodpověděl na prezidentův dotaz, zda služba při použití odposlechů na Zemanovy spolupracovníky zjistila konkrétní bezpečnostní rizika.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Prezident Miloš Zeman a jeho poradní tým se na zámku v Lánech sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Mluvili hlavně o návrhu rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 390 miliard korun. Zemanovi podle Schillerové deficit nevadí, uvítal by však úspory v rozpočtu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ale na Twitteru uvedl, že Zeman by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba po dobu, kdy ji řídí Michal Koudelka, nikdy neodposlouchávala nejvyšší ústavní činitele. Po jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu této tajné služby to uvedl předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prezident Miloš Zeman v neděli službu obvinil, že odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tím pádem i jeho samého. Ve čtvrtek hradní kancelář Koudelku obvinil i z toho, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl, že by prezidentovi Miloši Zemanovi řekl, že zastavil odposlechy lidí v jeho nejbližším okolí. Vyloučil i to, že by u jeho setkání s hlavou státu mohl být kancléř Vratislav Mynář. Babiš to řekl České televizi. Zeman o víkendu v rozhovoru pro Blesk uvedl, že mu předseda vlády za přítomnosti kancléře sdělil, že odposlechy zastavil.

Kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana o údajných odposleších lidí z jeho okolí bude ve čtvrtek jednat sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle člena komise Marka Bendy (ODS) a jejího místopředsedy Roberta Králíčka (ANO) šlo jen o další ze série prezidentových výstupů proti civilní kontrarozvědce. Řekli to v pondělní Devadesátce.

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) se kvůli nedělním výrokům prezidenta Miloše Zemana na adresu civilní kontrarozvědky sejde ve čtvrtek. Předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) potvrdil, že přijde i ředitel BIS Michal Koudelka.

Bezpečnostní informační služba sledovala Martina Nejedlého, ekonomického poradce prezidenta Miloše Zemana. Informaci zveřejnil server Neovlivní s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje. Nejedlý uvedl, že o sledování neoficiálně věděl, mluvčí BIS Ladislav Šticha se k věci nevyjádřil. Podle prezidenta Miloše Zemana nařídil šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí, nejedná se podle něj jen o Nejedlého.

Nedělním večerem skončil mandát řediteli Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi. Od pondělí tak sice tajnou službu vede dál - ovšem ne s dalším pětiletým mandátem, ale v rámci provizoria a pověřením vlády. Opozice postup kabinetu kritizuje.