Karel Gott strana 2 z 4

Ve věku 93 let zemřela textařka Jiřina Fikejzová. Je podepsána pod desítkami populárních songů. Její texty zpívali Marie Rottrová, Eva Pilarová, Waldemar Matuška nebo Karel Gott.

Celovečerní dokumentární film o Karlu Gottovi nazvaný prostě Karel má konečnou podobu a jeho tvůrci zveřejnili první ukázky. Záběry se rozhodli zveřejnit symbolicky 14. července, tedy v den, kdy se Gott narodil. Snímek režisérky Olgy Malířové Špátové slibuje neobvykle osobní až intimní pohled na život slavného zpěváka, který loni zemřel. Do českých kin film vstoupí 15. října.

Rocker se nesmí brát příliš vážně, jinak se z toho stane parodie, říká zpěvák Miro Žbirka. „Měl jsem dva starší bratry a u nás dominoval takový humor, že člověk musel být trochu otužilý,“ vzpomíná v Interview ČT24. Do kin v těchto dnech vstoupil jeho dokumentární portrét režiséra Šimona Šafránka nazvaný prostě Meky.

Sněmovní podvýbor tento týden schválil seznam téměř padesáti osobností navrhovaných na státní vyznamenání, rozhodovat o něm bude dolní komora. Sedm jmen vytipovala veřejnost, další čtyři desítky poslanci. Na seznamu, který má Česká televize k dispozici, jsou zástupci vědy, váleční veteráni nebo lidé, kteří prokázali neobyčejnou statečnost.

Senát v souvislosti s epidemií koronaviru o měsíc prodloužil lhůtu pro nominace kandidátů na státní vyznamenání, nově je možné návrhy posílat až do 30. dubna. Horní komora o nominacích rozhodne nejpozději do konce srpna, vyznamenání pak budou předána při oslavě státního svátku 28. října. Prezident Miloš Zeman již plánuje ocenit Jaroslava Kuberu či Karla Gotta.

Na návštěvu studia Aktualit si uprostřed nabitého koncertního programu našel čas i Karel Gott. Proč se rozhodl opět otevřít „voliéru“ svých Zlatých slavíků a jak se podle něj projeví přechod k tržnímu hospodářství v kultuře?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Miloš Zeman udělí zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. K uctění jeho památky bude také pondělí 3. února v České republice dnem státního smutku. Vládní usnesení počítá s vyvěšením vlajek na úředních budovách na půl žerdi.

Písničkář Vladimír Mišík se může těšit z nejvíce nominací na hudební ceny Anděl za rok 2019. Česká hudební akademie ho nominovala v šesti kategoriích. Na tři nominace pak dosáhla kapela Zvíře jménem Podzim. Mezi nominovanými se in memoriam objevilo i jméno Karla Gotta. Ocenění 29. ročníku budou oznámeni 31. března v přímém přenosu České televize.

Zábavná talk show Všechnopárty patří k divácky nejoblíbenějším pořadům České televize. V pátek 10. ledna odvysílala jubilejní, šestistý díl. Neodmyslitelnou součástí pořadu je moderátor Karel Šíp. Za patnácti lety, po které vyzpovídal na osmnáct set hostů, se prý neohlíží, v rozhovoru s Michalem Kubalem pro Události, komentáře přesto trochu zavzpomínal.

Obraz surrealistické malířky Toyen nazvaný Ráj černochů koupil v neděli zájemce na aukci v Praze za 31,68 milionu korun včetně aukční přirážky. Je druhým nejdražším dílem této umělkyně po obraze Šero v pralese, za který dal kupec před dvěma lety 36 milionů. Olej Ráj černochů namalovala Toyen v roce 1925. Do nedělní aukce šel s vyvolávací cenou 18 milionů.

S klasickými silvestrovskými ohňostroji počítá většina krajských měst, ovšem Praha, Brno, Pardubice, Liberec nebo Karlovy Vary výbušnou oslavu Nového roku nepřipravují. Volí třeba videomapping. Nejvíc za tradiční ohňostroj zaplatí v Ostravě – půl milionu korun. Pražské promítání na Národní muzeum vyjde na dva miliony. Řada měst přistupuje po stížnostech obyvatel k částečné regulaci pyrotechniky.

Před třiceti lety se do Československa vrátil Karel Kryl poté, co strávil dvacet let v německém exilu, kam odešel po okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Svými protestsongy často provokoval a otevíral společenská témata. To se nezměnilo ani po jeho porevolučním návratu.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Své blízké zemřelé chceme mít dnes podle etnoložky Olgy Nešporové blízko, jejich popel míváme doma nebo na zahradě. Chodit na hřbitovy pravidelně ale nestíháme i kvůli tomu, že často bydlíme jinde, než kde stojí rodinná hrobka. Češi čím dál častěji volí pohřby bez obřadů, a pokud se přece jenom pro nějaký rituál rozhodnou, volí podle Nešporové to, co bývá zvykem. Osobněji pojaté ceremonie jsou výjimkou.

Divadlo Semafor patří mezi mimořádné stálice české kulturní scény. Díky originalitě tvorby dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr, jejichž mnohé písně se staly evergreeny, se scéna proměnila v legendu, zároveň však divadlo nemělo za minulého režimu na růžích ustláno a často se muselo stěhovat. Na jeho jevišti se v průběhu let vystřídaly hvězdy jako Pavel Bobek, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová nebo Hana Zagorová.

Místem posledního odpočinku zesnulého zpěváka Karla Gotta bude hřbitov na pražských Malvazinkách. Oznámila to vdova Ivana. Místo bylo zvoleno podle umělcova přání.

Na Václavském náměstí v roce 1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich. V objektu sídlil také deník Svobodné slovo, který do revolučních listopadových událostí promluvil už o něco dříve. Na místo zavedl diváky nedělní Newsroom ČT24.

Na scéně Národního divadla se kolegové, přátelé i široká veřejnost v pondělí rozloučili s herečkou a chartistkou Vlastou Chramostovou, která zesnula 6. října. Na závěrečnou cestu ji vyprovodil dlouhotrvající poslední aplaus.

Zádušní mši, která se v sobotu konala ve svatovítské katedrále za zesnulého Karla Gotta, zmiňují i zahraniční média. Pozornosti se poslednímu loučení dostává zejména tam, kde si Gott za svou pěveckou kariéru získal množství příznivců, tedy v Německu či Rusku.

Katedrálu sv. Víta zaplnili v sobotu 12. října blízcí Karla Gotta. Rodina a přátelé se do chrámu, významného pro českou historii, přišli rozloučit se zesnulým zpěvákem, jehož význam je nesporně zásadní pro tuzemské hudební dějiny. Svatovítského rekviem se účastnili i zástupci politické scény, v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Atmosféru zádušní mše přibližuje fotogalerie.

Nejen v katedrále sv. Víta, v areálu Pražského hradu a jeho blízkosti se 12. října lidé loučili s Karlem Gottem. Zesnulého zpěváka si připomněli i například v Újezdu u Svatého Kříže, kam populární umělec léta jezdil, a kde tak na něj místní mají osobní vzpomínky.

Zádušní mší v katedrále sv. Víta pokračovalo první víkendový den poslední loučení s Karlem Gottem, který zesnul 1. října. Obřad se konal za účasti nejvyšších státních představitelů. Ze zpěvákových kolegů a přátel ke sbohem přispěli například Jiřna Bohdalová, Dagmar Havlová, Jiří Bartoška či Vojtěch Dyk. Po zádušní mši se konalo ještě poslední rozloučení v kruhu nejbližších v motolském krematoriu v Praze.

Jubilejní desátá řada populární taneční soutěže StarDance začne poctou legendě a králi české popmusic Karlu Gottovi, který zemřel 1. října. Přímým přenosem tradičně provázejí Tereza Kostková a Marek Eben. Úvodní večer sledujte už tuto sobotu 12. října od 20:00 na ČT1.

Písně Karla Gotta nyní znějí častěji než dřív. Hrají se v rádiích i prodejnách hudebních nosičů. Mnohonásobně víc než obvykle se prodávají také rozličné předměty se zpěvákovou podobiznou.