Téma Kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta strana 2 z 2

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

V prvním kole prezidentské volby by nyní uspěli Petr Pavel a předseda ANO Andrej Babiš. Ekonomka Danuše Nerudová na ně ztrácí více než tři procenta. Ve druhém kole by Babiš s oběma svými hlavními soupeři přesvědčivě prohrál, vyplývá z průzkumu agentury Median pro Mladou frontu DNES, který se konal na konci prosince. Šance ostatních šesti kandidátů jsou malé, nikdo z nich by v prvním kole nezískal přes pět procent hlasů.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Prvním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků, byl poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta. Věří, že se dostane do druhého kola, spoléhá prý i na hlasy voličů vládní koalice, kteří letos spadli do chudoby. Odpovídal také na otázky týkající se zahraniční politiky – ruská invaze na Ukrajinu by prý měla skončit „špatným mírem“.

Kandidát na prezidenta a poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta v anketě České televize vyjádřil přání, aby v případě zvolení mohl i nadále bydlet na své současné adrese. Uvítal by rovněž, kdyby prezident republiky disponoval větším množstvím pravomocí. Ústava i politici by podle Bašty měli vzít v úvahu, že nyní je hlava státu volena přímo. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

„Jako člověk, který si vždycky za každého režimu zachoval svou pevnou tvář, je v současné době a v tom spektru kandidátů z mého pohledu absolutně nejlepší,“ popisuje kandidáta na prezidenta a bývalého disidenta Jaroslava Baštu (SPD) jeho příznivec a olympijský vítěz Jan Kůrka (za SPD). Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Baštou natáčel Milan Brunclík.

Prezidentští kandidáti mluví o tom, že na zlepšování hospodaření Česka se má pracovat co nejdřív. Někteří ale připouštějí, že v současné situaci je to obtížné. Část z nich také kritizuje vládu za rozpočet s vysokým schodkem, příjmy do státní pokladny navrhují navýšit daněmi nebo propouštěním státních zaměstnanců.

Rok 2022 v ekonomice přinesl zejména rekordní ceny potravin, pohonných hmot a energií. Devět kandidátů na post prezidenta se v názorech na to, jak má stát v obtížné situaci pomáhat obyvatelům a firmám, liší. Někteří volají po větší regulaci cen, podle jiných by se měla současná podpora lépe zacílit.

První kolo prezidentské volby by v listopadu podle modelu agentury Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 29,7 procenta. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel se ziskem 25,3 procenta a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu agentury Babiš v preferencích předstihl Pavla a vedle bývalého premiéra si od října polepšila také Nerudová, která se dostala v preferencích těsně za Pavla.

Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.

Ne všichni voliči SPD odevzdají v prezidentských volbách hlas kandidátovi hnutí Jaroslavu Baštovi, předpokládá komentátor Seznam Zpráv Petr Holub. Někteří se mohou přiklonit už v prvním kole k Andreji Babišovi (ANO) kvůli jeho kritice vlády. Také podle politoložky Vladimíry Dvořákové budou oba kandidáti soupeřit o přízeň stejné voličské skupiny. „Pro mě je spíš zajímavá otázka, jestli Jaroslav Bašta bude odebírat potenciální voliče Andreji Babišovi,“ uvedla v pořadu Události, komentáře, kde spolu s Holubem hodnotila Baštovu kandidaturu.

Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho dvacet poslanců SPD, oznámil předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.