Hodonín strana 3 z 4

Lidem i firmám z jižní Moravy, které ve čtvrtek večer zasáhlo ničivé tornádo, začíná docházet stavební materiál na opravu svých domů či provozoven. Stavebninám chybějí dřevěné latě, či dokonce i obyčejné hřebíky. Jako problém se však ukazuje například i cena materiálu, výrazně roste například cena dřeva. Vedení Jihomoravského kraje už jedná s firmami, aby postižený region upřednostnily, některé dokonce samy nabízejí pomoc.

Po tornádu a silných bouřích na jižní Moravě začaly nadace organizovat sbírky pro finanční pomoc zasaženým obcím a jejich obyvatelům. Už v prvních hodinách po katastrofě na dárcovské účty přibyly desítky milionů korun. Aktuálně jsou darované částky v řádu stovek milionů korun. Lidé se také domlouvají na dobrovolnické pomoci. Úřad práce poskytne místním mimořádnou okamžitou pomoc.

Třetí den po ničivém tornádu, které ve čtvrtek postihlo několik obcí na Hodonínsku a Břeclavsku, se organizace prací na místě stabilizovala a hasiči, vojáci i dobrovolníci odvádějí velký kus práce. Shodli se zástupci vedení Moravské Nové Vsi, Mikulčic a Hrušek. Doprava je stále silná, protože v ulicích obcí se pohybuje těžká technika a nákladní auta odvážející suť. V práci pokračovali také energetici, kteří připojili dalších čtyři sta odběratelů v Mikulčicích, bez dodávky elektřiny je stále dva tisíce domácností.

Škody po bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly domy i auta na Břeclavsku a Hodonínsku, půjdou do miliard korun. Uvedl to jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Přesnou částku ale podle něj zatím nikdo neví. Bouře zasáhly 1200 domů, z toho přes šedesát je určených k demolici. Bez elektřiny zůstávají tři tisíce domácností. Ke katastrofě na jižní Moravě se vyjádřil také prezident Miloš Zeman, vyjádřil soustrast pozůstalým obětí ničivé bouře a poděkoval zasahujícím záchranářům.

Nejsilnější tornádo v historii Česka si ve čtvrtek vyžádalo nejméně pět obětí. Živel za sebou mezi Břeclaví a Hodonínem nechal pět set metrů širokou a 26 kilometrů dlouhou stopu. Vláda se na pomoc obcím chystá uvolnit 420 milionů korun. Na opravu poničených domů by mohli lidé dostat dotaci až dva miliony, další tři si pak mohou vzít na úvěr od státu. Pomoc v Událostech, komentářích popisovaly ministryně Alena Schillerová (za ANO) a Jana Maláčová (ČSSD).

Následkem čtvrtečních silných bouřek a vzniklého tornáda, které poničilo některé obce na jižní Moravě, zemřelo dle policie pět lidí. Probíhají záchranné práce, po kterých bude následovat rekonstrukce. Úřady naléhají na lidi, aby do postižených oblastí nejezdili, komplikují tím záchranné práce. Ministerstvo pro místní rozvoj uvolní na pomoc obcím s obnovou majetku 420 milionů korun, prostředky pošlou i další kraje.

Jihem Moravy se prohnalo tornádo. Podle záchranářů si bouře vyžádaly oběti na životech, není ale jasné, kolik lidí zemřelo. V důsledku extrémního počasí je mnoho zraněných. Hasiči evidují stovky událostí a jsou přetížení, vyhlásili mimořádnou událost třetího stupně na Břeclavsku a Hodonínsku. Obce hlásí poškozené stovky domů.

Nejvíce postiženými obcemi po čtvrtečních bouřkách jsou Moravská Nová Ves, Hrušky, Mikulčice a Lužice. V Moravské Nové Vsi zničila bouře podle starosty Marka Košuta snad stovky domů. V místě jsou převrácená auta. V Lužicích podle místostarosty Jakuba Buchty je zasažená asi třetina obce a je nutná evakuace části lidí do sokolovny. Mikulčice podle starostky Marty Otáhalové vypadají jako po válce. V Mikulčicích bouřka převrátila autobus, podle dostupných informací jsou čtyři zranění. Polovina obce Hrušky je podle místostarosty Marka Babisze prakticky srovnaná se zemí.

Podle slovenského premiéra Eduarda Hegera na Moravě nyní zasahuje sedm slovenských sanitek po ničivých bouřích a krupobití. Heger na sociální síti také napsal, že Slovensko na základě požadavků Česka pomůže s příjmem pacientů. Pomoc na jihu Moravy nabízejí i slovenští hasiči, uvedl slovenský Hasičský a záchranný sbor. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila soustrast všem, které přírodní katastrofa postihla. Pomoc vyslalo i Rakousko, uvedla večer tamní média.

Některé školy dostaly od státu roušky, které jsou dětem, pro něž jsou určené, příliš velké. Nemohou je tedy nosit. Další část škol má naopak jen malé dětské roušky, které nemohou využít pro starší žáky. České televizi to sdělili ředitelé základních škol napříč republikou. Zatím to ředitelé řeší s pomocí vlastních zásob a roušky od státu si schovávají na později. Vláda o zaslání roušek, které mají sloužit jakou nouzová záloha, kdyby děti neměly vlastní, rozhodla spolu s otevřením škol začátkem dubna.

Bezbariérových není podle školní inspekce v Česku 60 procent škol. Pro mnoho studentů to znamená limit při výběru školy, což chce změnit Nadační fond Šance všem. Vybrané peníze bude posílat do školských zařízení třeba na stavbu výtahu.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Okresní soud v Hodoníně tento týden formálně svěřil děti Evy Michalákové do její péče. V tiskové zprávě to uvedla členka petičního výboru na podporu rodiny a senátorka Jitka Chalánková. Chlapce Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi před deseti lety odebraly norské úřady. Případ nadále čeká na projednání Evropským soudem pro lidská práva.

Ředitelé zoologických zahrad začínají sčítat ztráty způsobené pandemií covidu-19, ve většině případů se tržby oproti minulému roku propadly o miliony korun. Zahrady jsou letos kvůli vládním opatřením uzavřeny už podruhé. Šetřit budou muset především na investicích a opravách. Návštěvníci pomáhají adopcemi zvířat nebo nákupy v e-shopech.

Josef Šupa se v roce 1957 s kamarády doslova prostříhal přes elektrické dráty do Rakouska. Víc než rok tam žil v uprchlickém táboře, pak dostal vízum do Ameriky. Tam se rozhodl stát knězem, vystudoval teologii v Římě a po návratu do Spojených států pracoval jako vojenský kaplan. Po sametové revoluci pomohl založit duchovní službu v Československé armádě. Letos se kněz v penzi vrátil z Ameriky natrvalo do vlasti.

Řada měst ruší kvůli opatřením proti šíření koronaviru tradiční akce k oslavám 28. října. Někde jsou zrušeny úplně, jinde se uskuteční pietní akty bez hudebního doprovodu i účasti veřejnosti. Jen výjimečně může veřejnost doufat, že se slavnost plánovaná na Den vzniku samostatného československého státu uskuteční jindy, protože ji přesunula.

V Jihomoravském kraji stále platí třetí stupeň povodňové aktivity, jenž značí ohrožení, na dvou profilech na řece Moravě, a to ve Strážnici a v Lanžhotě. Ve Strážnici hladina už od čtvrtka klesá, v Lanžhotě, kam voda dotéká, se hladina už nezvedá.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru v souvislosti se zamýšlenou těžbou štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Obce, firmy a instituce, které bojují proti těžbě, mají obavy ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro více než 140 tisíc obyvatel. Podle soudu nebylo dostatečně prokázáno, že záměr nezhorší povodňovou situaci, a stanovisko stavebního úřadu nedostatečně odůvodnilo umístění těžby do nezastavěného území.

Volby v pobytových zařízeních, která jsou v karanténě, se budou ve čtvrtek konat pouze v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. Většina krajů totiž žádné instituce v karanténě kvůli pandemii koronaviru nemá. Vyplývá to z informací, které Česká televize získala v jednotlivých krajích. Na čtvrtek 1. října přitom připadají volby v uzavřených zařízeních, jako jsou domovy seniorů, hospice nebo LDN. Jde o jeden ze tří zvláštních způsobů hlasování podle speciálního zákona, který v srpnu schválili poslanci.

Krajské a senátní volby již začaly. Většina lidí přijde volit až v pátek po 14. hodině, ale již ve středu mohli své právo uplatnit lidé, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem nebo podezření na ni v izolaci či karanténě. Volby probíhaly na 78 drive-in stanovištích. Dorazit mohlo až 16 tisíc lidí, na které se izolace či karanténa vztahuje, podle předběžných údajů však možnosti volit z auta využilo jen přibližně 3500 z nich.

Laboratoře v Česku ve čtvrtek odhalily 2913 nově nakažených. Nárůst nových případů z minulého týdne, který byl exponenciální, ale podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) zpomalil. „Zdaleka to ale není vítězství, jsou to velmi předběžná data,“ okomentoval šéf resortu aktuální vývoj. Zároveň podle resortu klesá i reprodukční číslo, které ukazuje počet nakažených od jednoho člověka. Nyní je 1,4, minulý týden bylo 1,6.

Na hranice mezi Českem a Slovenskem se v pátek vrátily policejní kontroly. Východní sousedé totiž Českou republiku v souvislosti s koronavirem zařadili mezi rizikové země, na Slovensko tak je možné jet pouze s negativním testem na covid-19 nebo nastoupit do karantény. Slovenská policie v pátek žádné větší problémy na hranicích nezaznamenala, provoz byl jen minimální.

Prahu možná čekají další opatření proti šíření covidu-19. V předvečer rozšíření povinnosti nosit roušky na obchody a před začátkem povinné zavírací hodiny v nočních podnicích oznámila vedoucí městských hygieniků Zdeňka Jágrová, že denní přírůstek pozitivně testovaných poprvé překročil 200. Do úterního odpoledne přibylo v Praze 220 lidí s nově potvrzenou nákazou.

Zavést přísnější opatření proti covidu-19 v Praze až od středy bylo podle člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly nutné kvůli dohodám s ministerstvem školství a dalšími zúčatněnými, mimo jiné aby bylo dost roušek. Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) připustil, že je potřeba ponechat čas k postupného náběhu, doufá přitom, že hygienici vědí, co dělají. Vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová ohlásila v pátek novou povinnost roušek v obchodech a noční zavírání barů, ovšem s účinností posunutou o pět dnů až na 9. září. Roman Prymula a představitelé samospráv hovořili o šíření koronaviru a opatřením proti němu v Událostech, komentářích.