Himálaj strana 2 z 2

Spisovatelce Tereze Boučkové, jedné z nejvýraznějším současných českých autorek, vyjde v nejbližší době cestopis „Bhútán, má láska“. Popisuje v něm svoji pouť jihoasijskou zemí ve východní části Himalájí. „Hodně jsem překonávala sama sebe. Zdolávala jsem tam tak trochu své osobní rekordy,“ říká Boučková, která byla hostem Událostí, komentářů.

Výběr dalajlamova následníka testuje vztahy mezi Čínou a Indií, kde duchovní vůdce našel azyl. Peking přesvědčuje Nové Dillí, aby uznalo nástupce, jehož vybere, což odmítá tibetská exilová vláda. Kontroverze do diskuse vnesl i sám dalajlama. Nedávno prohlásil, že nahradí-li ho žena, měla by být atraktivní. Po kritice se jeho úřad omluvil za nepochopený humor.

Špionážní fotografie z dob studené války odhalily vědcům, že himálajské ledovce nyní tají téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to z uveřejněné studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.

Nepál si připomíná výročí prvního výstupu na Mount Everest, který 29. května 1953 zdolali Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej. Oslavy ale zastiňuje nejtragičtější sezona za poslední čtyři roky, při které zahynulo už jedenáct horolezců. Znovu se tak diskutuje o tom, zda by nepálská vláda neměla začít omezovat počet vydávaných povolení k výstupu na nejvyšší vrchol světa.

Lidé pátrají po legendárním sněžném muži yettim celá staletí – zatím marně. Nyní oznámila na Twitteru indická armáda, že má důkaz o tom, že mytologické himálajské monstrum opravdu existuje.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Během posledních přibližně 540 milionů let zažila Země tři masivní ochlazení planety, během kterých se výrazně snížily globální teploty, a to vedlo ke vzniku ledovců ve velké části světa. Tato období jsou pro budoucnost našeho světa velmi důležitá, až doposud se o příčině jejich vzniku jen spekulovalo. Nyní ale experti z americké univerzity MIT popsali, že za tím zřejmě stojí pohyby zemských desek a chemická reakce hornin s atmosférou.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.