Generální štáb Armády České republiky strana 2 z 3

Novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jmenovala ve středu vláda dosavadního náměstka Lukáše Kintra. Do funkce nastoupí od začátku července. Kintr bude v čele úřadu nástupcem Karla Řehky, který bude od července náčelníkem generálního štábu.

Do čela generálního štábu se už za pár dní postaví současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčená, že je kvalitním kandidátem, který bude mít autoritu, ale také přivede do armády další zájemce. Černochová byla hostem Interview ČT24.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Rusové se nedostali do pozic, které chtěli, a nesplnili své cíle, zejména pak obsazení Kyjeva. Je však zřejmé, že nyní budou používat mnohem brutálnější způsoby boje a klíčový bude následující den a noc. Na ČT24 to prohlásil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR (GŠ AČR) Jiří Šedivý. Vyjádřoval se i k neochotě Běloruska zapojit se do války - po tomto dopoledním rozhovoru se ale v ukrajinských médiích objevily zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny.

Na Ukrajinu dorazil druhý vlak s českou vojenskou pomocí. První, ve kterém putovaly lehké zbraně, vyjel v noci na neděli a ještě týž den dorazil na místo určení. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se připravuje další vojenská a zdravotnickou pomoc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že ve všech krajích vzniknou asistenční centra na pomoc Ukrajincům přicházejícím do Česka. Policie uvedla, že na žádost Slovenska vyšle na ukrajinsko-slovenské hranice padesát policistů, kteří pomohou při registraci přicházejících osob.

Uznání samozvaných povstaleckých republik na východě Ukrajiny je podle premiéra Petra Fialy (ODS) aktem agrese Ruska vůči suverénnímu státu a porušením mezinárodního práva. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) zřejmě doporučí co nejtvrdší sankce proti Moskvě. Krizový štáb ministerstva zahraničí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď. Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij má podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) podat ve středu dopoledne vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata skončí v čele české armády. Českému rozhlasu Radiožurnálu to v pondělí řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní nemá o funkci dále zájem a odejít by mohl v červnu. Šéfka resortu již oslovila dva až tři možné nástupce, kterých se ptá na jejich vize. Opata vede českou armádu od května 2018.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Ministři obrany členských států NATO mají příští týden jednat o dalším posilování východního křídla Aliance. Následně se podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty rozhodne i o postupu Česka. Armáda už teď působí v Litvě v bojové skupině, která ve středu shodou okolností slaví pět let své existence. Celkem tam členské země nasadily víc než dvanáct set mužů a žen.

Norsko bude nakupovat kulomety stejné značky jako Češi, jenže pětkrát levněji. Český obchod dohodlo ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) a podepsalo ho pouhé tři dny před Vánoci. Strategický kontrakt na belgické kulomety zprostředkovala malá jihočeská firma, a to bez soutěže. Ministerstvo tak mělo k dispozici jedinou nabídku, kterou navíc ani neposuzoval znalec. Pro Reportéry ČT točil Ondřej Stratilík.

V první polovině letošního roku podalo žádost o práci v armádě asi 4400 lidí. Zájem je už nyní vyšší než loni, kdy se za celý rok přihlásilo 5600 potenciálních vojáků z povolání. Počet přihlášek naopak klesl aktivním zálohám. Podle mluvčí Generálního štábu Armády České republiky (AČR) Magdaleny Dvořákové pandemie znemožnila nebo výrazně omezila lékařská vyšetření povinná pro vstup.

Výbuch munice, který v úterý dopoledne v chráněné krajinné oblasti Brdy, v bývalém výcvikovém prostoru, těžce zranil dva vojáky, vyšetřuje vojenská policie pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti spáchaného dosud neznámým pachatelem. Další informace zatím vojenská policie a Generální štáb Armády ČR nechtějí uvádět.

Bez plynu či bez elektřiny jsou v tornádem postižených obcích na Hodonínsku a Břeclavsku stále desítky domácností. Problémem je především elektřina, musí se budovat provizorní vedení. Po jednání krizového štábu to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Na místě zůstávají hasiči, policisté i armáda.

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na středečním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. I po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Dva čeští vojáci čelí stíhání kvůli údajnému podílu na smrti vraha jejich kolegy. Informaci přinesl týdeník Respekt. Afghánský bojovník zastřelil na základně v Šindándu českého psovoda Tomáše Procházku. Útočníka následně vyslýchali čeští a američtí vojáci. Po několika hodinách atentátník zemřel. Událost vyšetřují i ve Spojených státech.

Zářijový termín úplného stažení desetitisícové mise NATO z Afghánistánu se blíží a v zemi narůstají obavy z Talibanu. Největší strach mají místní, kteří v minulých letech spolupracovali se zahraničními silami. Tlumočníci, kuchaři či zásobovači se obávají pomsty islamistů. Lidskoprávní organizace zvyšují tlak na západní vlády, aby se o své spolupracovníky postaraly.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Do Rančířova na Jihlavsku časně ráno dorazila první část konvoje amerických vojáků, kteří přes Česko přejíždí z Německa na cvičení NATO v Maďarsku. Na cestu se opět vydají večer, Českou republiku opustí na hraničním přechodu v Břeclavi. Další dvě části konvoje do Česka přijedou v neděli a v pondělí večer.