Evakuace strana 3 z 5

Evropa se potýká s následky bouře Kirk. Ta v úterý zasáhla Pyrenejský poloostrov, pokračuje dále severozápadní Evropou až k Baltskému moři. Záchranné složky už zasahovaly v tisících případech, další tisíce domácností se ocitly bez proudu. V některých oblastech byla přerušena železniční doprava. Bouře ve středu zasáhla Francii a státy Beneluxu, v noci na čtvrtek se pak dostane nad Německo, postupovat by měla až k Dánsku.

Florida se nedlouho po řádění ničivé bouře Helene připravuje na příchod hurikánu Milton. Ten zesílil na nejsilnější stupeň pětibodové škály a přiměl k evakuaci část obyvatel mexického poloostrova Yucatán. Živel zasáhl i do americké prezidentské kampaně. Demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová obvinila svého republikánského soupeře Donalda Trumpa ze šíření dezinformací o vládní pomoci zasaženým oblastem. Hurikán by pro floridské město Tampa mohl být nejnebezpečnější bouří za posledních sto let.

Lidé na Floridě se připravují na hurikán Milton, který rychle zesílil na pátý, nejvyšší stupeň. Doprovází ho vítr o rychlosti až 250 kilometrů v hodině a intenzivní deště. K pobřeží by měl dorazit do středy a očekává se, že zasáhne velká města, včetně Tampy a Orlanda. Guvernér státu varoval před dalšími výpadky elektřiny. Evakuovat by se mohly až miliony obyvatel, uvádějí média. Jihovýchod Spojených států se přitom teprve vzpamatovává z řádění bouře Helene, které nepřežilo nejméně 230 lidí.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Izraelská armáda a bezpečnostní služba Šin bet v sobotu ve společném vyjádření oznámily zabití dvou vysoce postavených velitelů teroristického hnutí Hamás při útocích na dvou místech v Libanonu. Úmrtí svých velitelů potvrdil i Hamás, uvedly světové agentury. Dál pokračují údery židovského státu na jižním předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, brzy ráno tam byla slyšet série výbuchů. Explozím předcházely výzvy izraelské armády, aby se obyvatelé z dané oblasti evakuovali. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh mezitím oznámilo, že bojuje s izraelskými jednotkami na jihu Libanonu.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

V minulých týdnech Česko prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu evakuovalo několik občanů z Libanonu, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Úřad je v kontaktu se všemi Čechy v Libanonu registrovanými v cestovatelském systému Drozd i s krajany, kteří žijí v zemi dlouhodobě. Jedná se zhruba o dvě stě osob. Ministerstvo zahraničí zároveň v úterý prostřednictvím systému Drozd varovalo před bezprostřední hrozbou íránského raketového útoku velkého rozsahu v Izraeli v následujících hodinách.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh ve středu brzy ráno uvedlo, že vyslalo raketu na velitelství izraelské tajné služby Mosad nedaleko Tel Avivu. Nejsou hlášeny škody ani zranění. Hizballáh také potvrdil, že úterní izraelský útok na Bejrút zabil jeho vysoce postaveného člena Ibrahíma Kubajsiho. Izrael ve středu třetí den v řadě útočil na jih Libanonu a jeho armáda tvrdí, že za tuto dobu zasáhla více než dva tisíce cílů spojených s hnutím Hizballáh, včetně šedesáti cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí.

V pondělí opět jednal Ústřední krizový štáb, který se začal scházet před necelými dvěma týdny kvůli povodňové situaci. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednal naposledy. „Bylo evakuováno 21 488 lidí, 1516 bylo zachráněno,“ informoval. Doplnil, že se stále osm lidí pohřešuje, šest z nich v přímé souvislosti se záplavami. Eviduje pět obětí. Po povodních v Moravskoslezském kraji i v pondělí zůstávalo bez proudu zhruba pět tisíc odběrných míst, plyn nemělo na šest set domácností. Na některých místech opravy plynu potrvají déle kvůli poničeným rozvodům.

Tma, vyčerpání, náročné povětrnostní podmínky, ale i hrůza zachraňovaných civilistů, či dokonce jejich neochota nechat se přesunout do bezpečí. S tím vším se během ničivých povodní v Česku museli potýkat policisté, vojáci a záchranáři, kteří s helikoptérami létali pomáhat do jinak nedostupných lokalit především na Moravě. I přes všechny těžkosti se všechny složky integrovaného záchranného systému shodují, že jejich spolupráce fungovala na jedničku.

Klíčovou roli při povodních na severu Moravy a ve Slezsku sehrály záchranářské vrtulníky. Pilot a ředitel Letecké záchranné služby DSA Daniel Tuček v Událostech, komentářích řekl, že tolik koncentrované hrůzy ve své více než 25 let dlouhé kariéře ještě nezažil. To, co viděl, u něj prý vyvolalo pocit naprostého zmaru. Za problém označil například reakce některých lidí, kteří do poslední chvíle odmítají evakuaci, někdy nechtějí odejít ani v případě, kdy už je nejhůř.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Čtvrtý den poté, co v Česku udeřily povodně, se situace začíná uklidňovat. Lidi odhalují škody, budou nejspíš v desítkách miliard. Na odstraňování následků se začíná podílet armáda, až dva tisíce vojáků a vojákyň. Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že cílem bylo upřesnit si pomoc, kterou region od státu potřebuje. Škody jsou podle něj obrovské. Vyjádřil respekt záchranářům a všem lidem, kteří následkům čelí. Na to, jak se velká voda vyvine, stále čekají v jižních Čechách v obcích podél Lužnice. Záplavy mají v tuzemsku tři oběti, policie pohřešuje osm lidí.

Rybník Rožmberk začal přetékat bezpečnostním přelivem. Od středy bude vody odtékat výrazněji více než dosud. Následkem toho by se mohla zvýšit hladina Lužnice, která je na řadě míst pod Rožmberkem na nejvyšším třetím povodňovém stupni. O případné evakuaci Veselí nad Lužnicí město rozhodne ve středu. Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) by však hladina Lužnice neměla pod Rožmberkem dosáhnout úrovně padesátileté vody, což by znamenalo, že by se nevylila do měst.

Plavání v rozbouřených řekách nebo jejich sjíždění na různých plavidlech – videa s často riskantním chováním, která se šíří od víkendu po internetu, řeší i policie. Některé případy už předala obcím s rozšířenou působností, které rozhodnou o výši trestu. Na linku 158 se sám přihlásil muž, který v Otrokovicích skočil do rozbouřené řeky.

Česko se několikátým dnem vypořádává se silnými povodněmi. Policisté informovali o třech obětech, další jsou pohřešovaní. V deset hodin večer hlásí některý z povodňových stupňů 181 stanic, jejich počet oproti předchozím dnům klesá. Vysoké hladiny toků – převážně na východě země – způsobily rozsáhlé materiální škody, tisíce lidí se musely evakuovat. Záchranné složky podle posledních informací zasahovaly skoro u osmi tisíc událostí. Přívaly vody komplikují také dopravu, desítky tisíc domácností jsou bez elektřiny či teplé vody. Do zasažených obcí zamířily desítky cisteren a kontejnerů s pitnou vodou.

Jedním z nejpostiženějších míst je Krnov, kam přijel konvoj s potravinami, vodou a pohonnými hmotami. Město s třiadvaceti tisíci obyvateli bylo odříznuté od okolního světa. Autem se do něj dalo dojet poprvé po dvou dnech. Pomoc na Krnovsku potřebovala i hasičská posádka, se kterou se utrhla krajnice a i s cisternou se převrátila. Hasiče ze střechy kabiny zachránil vrtulník. Místostarosta Krnova Miroslav Binar (ANO) i starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) zároveň odmítli výtky šéfa hasičů Vladimíra Vlčka, že město selhalo při evakuaci.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Povodňový stav aktuálně hlásí skoro 250 stanic. Na několika je hladina na úrovni extrémní povodně – tedy více než padesátileté vody. Nejhorší situace nastala v neděli v Jeseníkách a v Moravskoslezském kraji. Starosta Krnova uvedl, že až osmdesát procent území města je pod vodou. Příští týden budou v postižených oblastech uzavřeny některé školy a školky. Omezena je tam také železniční a silniční doprava. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) vyhlásil stav nebezpečí pro Frýdlantský výběžek. Celkem bylo evakuováno přes 12 tisíc osob. V noci na pondělí se déšť opět rozšíří na celé území Česka. V jižních Čechách srážky neustanou ani v úterý a ve středu.

Od začátku povodní v Česku bylo evakuováno více než deset a půl tisíce lidí, řekl po nedělním poledni šéf hasičů Vladimír Vlček. Několik stovek lidí bylo zachráněných. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer hovořil už o dvanácti tisících evakuovaných. Se zvládnutím situace by v následujících dnech mělo pomáhat až dvanáct vrtulníků. Armáda má mezitím v pohotovosti další čtyři. Obyvatelé centra Českého Těšína na Karvinsku se naopak už mohou vrátit domů. Starosta Karel Kula (Nestraníci 2022) tam totiž vzhledem k poklesu hladiny řeky Olše evakuaci odvolal. K evakuaci nakonec přistoupily Troubky na Přerovsku. Město Jeseník, které částečnou evakuaci nařídilo už dříve, omezí v prvních dnech nadcházejícího týdne výuku ve školách.

Pokud jsou lidé vyzvaní k evakuaci, musejí výzvu uposlechnout. Dopředu varovaní občané by měli být co nejlépe připravení a hasičům pomáhat tím, že je nebudou zdržovat.

Silné lijáky a záplavy způsobené tlakovou níží Boris postihly v sobotu nejen Česko, ale i jeho sousední země. Čtyři mrtvé oznámily úřady v Rumunsku, kde se z břehů vylil Dunaj. Polský premiér Donald Tusk v souvislosti s povodněmi mluví o nezbytnosti úplné mobilizace. Několik obcí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy bylo vyhlášeno za oblasti postižené živelní pohromou, očekává se až stoletá voda.

Masarykova univerzita rozhodla o vyklizení kolejí v Komárově na jihu Brna. V neděli se tam při kulminaci řek může dostat voda. V ohrožení je také pedagogická fakulta na Poříčí. Výuka na většině fakult začíná v pondělí, studenti by ale podle vedení univerzity měli přinejmenším přes víkend ještě zůstat doma.

Od čtvrtka do neděle zasáhly většinu území České republiky zasáhnout výjimečně intenzivní srážky, které vedly k nebezpečným situacím. Zejména povodně a v některých oblastech i silný vítr přinesly kombinaci, jež představovala až extrémní stupeň nebezpečí. V některých oblastech nebezpečí stále nepominulo, zde jsou základní rady, jak situaci zvládnout.