Donald Trump strana 2 z 5

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Uchazeč o křeslo v Bílém domě a exprezident Donald Trump v pondělí (v úterý ráno středoevropského času) poskytl newyorským soudům ručení za 175 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun). Jedná se o část vyměřeného trestu v případu systematického zveličování majetku ve snaze podvádět banky a pojišťovny. Informovaly o tom agentury s odvoláním na dokument zveřejněný newyorským soudem. Pokud by tak Trump neučinil, newyorské úřady by mohly začít zabavovat jeho majetek a žádat banky o zmrazení jeho účtů.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Americký exprezident Donald Trump v pondělí zaznamenal dílčí úspěch u newyorského odvolacího soudu, podle jehož rozhodnutí nemusí k pondělku poskytnout ručení za dříve uložený finanční trest ve výši 454 milionů dolarů (přes deset miliard korun), což byl původní požadavek. Úřady se místo toho spokojí s ručením ve výši 175 milionů dolarů, a to do deseti dnů. Trumpovi hrozilo, že při nedodržení původního termínu newyorské úřady začnou zabavovat jeho majetek a žádat banky o zmrazení jeho účtů.

Někdejší poradce bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Peter Navarro v úterý jako první bývalý činitel Bílého domu nastoupil do vězení za pohrdání Kongresem.

Zákon, který minulý týden schválili američtí zákonodárci, ukládá čínskému vlastníkovi TikToku, společnosti ByteDance, aby se vzdal amerických aktiv v této sociální síti. Peking to označuje za nátlak. Influenceři mají strach, že přijdou o výdělky a sledující. Oproti tomu se většina amerických poslanců shoduje, že bezpečnost Spojených států je kvůli síti v ohrožení.

Ve Spojených státech by se za republikány o Bílý dům měl na podzim opět ucházet bývalý prezident Donald Trump. Ten do svého týmu podle médií opět přibere Paula Manaforta. Soudy přitom bývalého šéfa Trumpovy kampaně odsoudily do vězení za ekonomickou kriminalitu, bývalá hlava státu mu ale později udělila milost.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump ve své kampani stupňuje slovní útoky na ilegální přistěhovalce. Ti, kteří se dopustili zločinu, podle něj ani nejsou lidé. Bidenova kampaň v reakci exprezidenta obvinila, že podněcuje k politickému násilí, když v případě své prohry varoval před krveprolitím. Trump prý slova pronesl v souvislosti s budoucností amerického automobilového průmyslu.

Čínská aplikace TikTok chce využít všechny legální možnosti, aby se ubránila hrozícímu zákazu ve Spojených státech. Do Senátu zamířil návrh zákona, ve kterém drtivá většina kongresmanů žádá, aby se TikTok dostal do amerických rukou. Obávají se čínské špionáže a vlivu komunistické vlády na americké uživatele. Peking to odmítá s tím, že jde o podkopávání mezinárodního obchodního pořádku.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na středu uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington. Trump zvítězil také ve volebním shromáždění na Havaji.

Houfně diskutované únorové prohlášení kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy pod jeho eventuálním velením nepřijdou na pomoc členům Severoatlantické aliance, kteří nebudou odevzdávat alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, nastavilo podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) všem zemím NATO zrcadlo. V Interview ČT24 mimo jiné řekla i to, že vstup Česka do Aliance považuje za jedno z nejosvícenějších rozhodnutí tehdejších politiků.

Zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Hur v úterý hájil závěry vyšetřování v Kongresu v případu prezidenta Joea Bidena a jeho nakládání s dokumenty podléhajícími utajení. Ve své zprávě mimo jiné charakterizoval Bidena jako muže se špatnou pamětí, čerstvě zveřejněný přepis Bidenovy výpovědi ale podle médií přidává k tomuto tvrzení důležitý kontext. Mimo jiné nepotvrzuje, že by si Biden vůbec nepamatoval, kdy zemřel jeho syn Beau, jak zpráva naznačovala.

Český premiér Petr Fiala (ODS) bude 15. dubna v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, oznámila mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová. Politici na schůzce, jejímž cílem je další posílení americko-českého partnerství, podle ní potvrdí trvající podporu bránící se Ukrajiny a proberou řadu společných priorit včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí a demokratických hodnot.

Spojené státy letos čekají prezidentské volby, v nichž bude poprvé hrát silnější roli umělá inteligence. Nejen ona má ale obrovský potenciál ovlivnit chování voličů.

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.

Velvyslanec Spojených států Bijan Sabet je velice potěšen, že v Česku zastupuje americký lid, který mimo jiné čeká opakování duelu Joe Biden versus Donald Trump. Sám je zvědavý, jak volby dopadnou. Nemá také pochybnosti o tom, že USA poskytnou další pomoc Ukrajině. Velvyslanec v Interview ČT24 ocenil, jak je Česká republika v této otázce aktivní a inspiruje další spojence. Vyzdvihl také americko-české vztahy.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

Americký exprezident Donald Trump zřejmě míří za jasným vítězstvím v souboji o republikánskou nominaci do listopadových prezidentských voleb. Během takzvaného superúterý, v němž republikáni rozhodují o svém kandidátovi celkem v patnácti státech, podle dosavadních výsledků vyhrál ve čtrnácti včetně Kalifornie, Texasu či Severní Karolíny. Jeho protikandidátka Nikki Haleyová získala důvěru ve Vermontu. V průběhu dne pak oznámila, že souboj o Bílý dům vzdává.

Americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi odpadl poslední soupeř v boji o nominaci Republikánské strany do listopadových voleb prezidenta Spojených států. Bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová oznámila konec kampaně poté, co ji Trump porazil v hlasováních napříč USA i během takzvaného superúterý. Svého soupeře přímo nepodpořila.

Americký prezident Joe Biden podle očekávání s přehledem zvítězil v souboji o demokratickou nominaci během takzvaného superúterý. To přineslo rozuzlení demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby v dalších patnácti státech a v Americké Samoi. Toto území je jediné, kde nyní utrpěl porážku.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.

Miliony Američanů vybírají v patnácti státech a na ostrově Americká Samoa během takzvaného superúterý své kandidáty na prezidenta. Republikán Donald Trump bude v primárkách usilovat o to, aby zasadil „rozhodující úder“ své jediné soupeřce o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové, píše agentura Reuters. Očekává se, že superúterý pouze potvrdí dosavadní trend a v listopadových volbách se střetne po čtyřech letech opět Trump s demokratem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem.