Christine Lagardeová strana 2 z 2

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.

Bulharka Kristalina Georgievová je jedinou kandidátkou na nejvyšší post v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). V pondělí to oznámil MMF. Ten nyní hledá náhradu za svou dosavadní šéfku Christine Lagardeovou, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Georgievovou navrhla Evropská unie.

Evropská ekonomika potřebuje další opatření podporující hospodářský růst, bude však nutné k nim přistupovat s rozvahou a předejít jejich možným negativním dopadům. Europoslancům to v Bruselu řekla Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB). Mezi její hlavní cíle bude ovšem patřit i snaha o udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranice a boj proti klimatickým změnám, oznámila kandidátka během slyšení v hospodářském a měnovém výboru EP.

Jak podpořit slábnoucí hospodářský růst eurozóny, tedy 19 zemí, které přijaly euro? Tuto otázku si možná už brzy bude klást současná šéfka Mezinárodního měnového fondu, třiašedesátiletá Francouzka Christine Lagardeová, kterou úterní summit EU navrhl do vedoucí funkce Evropské centrální banky (ECB). Končící šéf ECB, Ital Mario Draghi minulý měsíc překvapil oznámením, že banka by mohla podpořit hospodářské zdraví eurozóny dalším uvolněním měnové politiky.

Lídři zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu navrhli, aby se novou předsedkyní Evropské komise stala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Na Twitteru to uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk a oznámil i obsazení dalších klíčových pozic. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozhodnutí summitu o personálních otázkách úspěchem; ČR a V4 se podařilo zabránit příchodu spitzenkandidáta do čela Evropské komise.

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.