cestující strana 2 z 2

České dráhy začaly výrazně šetřit na personálních nákladech. Už na jaře snížily mzdy v administrativě. A teď zaměstnancům oznamují výraznou reorganizaci. Odbory zatím vyčkávají – vedení říká, že bez úspor firma neobstojí. Její ředitel České televizi sdělil, že o místo přijde až 40 procent řídicích pracovníků.

Dopravci k dalšímu omezení spojů kvůli vládním omezením zatím nepřistoupili, ale nevylučují ho. Nedělní spoje pojedou normálně, dál se uvidí podle poptávky na začátku týdne. Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty.

Vysokorychlostními vlaky mezi Brnem a Prahou by hypoteticky mohlo každý den cestovat přes 40 tisíc lidí. Ve skutečnosti jich ale nejspíše bude podstatně méně, do vlaku bývá ochotna přestoupit jen malá část lidí, kteří obvykle jezdí autem. Vyplývá to z dosavadních zjištění výzkumníků z Masarykovy a Karlovy univerzity, kteří se zabývají tím, kdo vlastně bude ve vlacích po připravovaných vysokorychlostních tratích v Česku jezdit.

Od středečního poledne se je možné vrátit letecky z Británie do České republiky. Cestující musí před nástupem do letadla předložit negativní antigenní nebo PCR test provedený v Británii. Po příletu dál platí domácí karanténa, druhý test mohou lidé absolvovat nejdříve po pěti dnech. ČSA vypravily pro uvázlé Čechy ve středu speciální let, který v Praze přistál ve středu před 23:00. Ministerstvo dopravy také udělí výjimky uvázlým řidičům kamionů, aby se mohli vrátit co nejrychleji.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Vlaky mohou od časného rána znovu projíždět Ejpovickým tunelem, v němž v úterý večer hořel rychlík. Hasiči evakuovali z vlaku 38 lidí, z toho tři se nadýchali kouře. Nikdo se vážně nezranil. Provoz na trati spojující Plzeň s Prahou byl zastaven, cestující mohli využít náhradní autobusovou dopravu, některé vlaky jezdily odklonem. Omezení v nejdelším tunelu v Česku skončilo zhruba tři hodiny po půlnoci.

Stávka odborářů ve Francii už se zařadila mezi nejdelší protesty. Většina vlakových spojů a pařížské veřejné dopravy nefunguje už 23. den v řadě, což je nejdéle za posledních 30 let. Aktuální protesty už překonaly i rok 1995, kdy nakonec odbory donutily vládu stáhnout penzijní reformu. Dopravci doufají, že uspějí i tentokrát a prezident Macron změny v důchodovém systému stáhne.

Kolem nouzového přistání letadla Aeroflotu v Moskvě se vznáší vlna kritiky, která míří na některé pasažéry. Ti se místo okamžitého útěku z hořícího stroje snažili zachránit svá kabinová zavazadla a bránili tak rychlé evakuaci. Experti na leteckou dopravu přitom varují: v takto vyhrocené situaci se jedno zavazadlo rovná jeden lidský život.