Český červený kříž strana 2 z 2

Hasiči stále dohašují ohniska požáru, který v neděli odpoledne vypukl v pražské Uhříněvsi. Hořela tam skladovací hala a částečně se zřítila. Příčinu požáru dál zjišťují vyšetřovatelé hasičů i policie. Podle mluvčího hasičů Martina Kavky se dovnitř haly dostanou až v úterý. Škoda činí odhadem asi 120 milionů korun.

Hasiči v pátek v Hruškách na Břeclavsku bourají poslední dům zničený červnovou bouří a tornádem. Demolice ale mají pokračovat i v Mikulčicích a Moravské Nové Vsi, řekl po jednání krizového štábu v Podivíně hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Celkem bylo ke stržení určeno asi dvě stě domů z dvanácti set zasažených, zhruba polovinu poslali k zemi hasiči a zboření druhé části zajistili sami majitelé. Od pátku lze také žádat o dotaci na úklid odpadů a obnovu infrastruktury a zeleně poničených tornádem. Ministerstvo životního prostředí na to vyčlenilo 500 milionů korun. Český červený kříž by měl proplácet náklady na odhadce, kteří určují výši škody.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na středečním mimořádném jednání vlády navrhne úpravu nařízení, podle kterého se mají dary z veřejných sbírek odečítat ze státní dotace pro lidi zasažené bouří a tornádem na jižní Moravě. Napsala to na Twitteru. Snižování dotace o dary vzbudilo kritiku. Opoziční politici kritizují také snížení dotace o náhrady od pojišťoven, které lidé dostanou. U nich se změna pravidel nechystá, řekl David Hořínek z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Ke státní podpoře lidem po tornádu bude chtít ODS zařadit mimořádný bod na středeční schůzi sněmovny.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Vodním záchranářům začíná sezona. Dohled nad vodními plochami vykonávají dobrovolně, bez nároku na honorář. I tak jim schází peníze, hlavně na nové vybavení nebo zázemí. Včasný zákrok je přitom nezbytný. Ročně v Česku utone 180 lidí. Záchranáři se navíc obávají, že v souvislosti s vyšším zájmem o tuzemskou dovolenou kvůli pandemii by počty nehod mohly ještě narůstat.

Přes 850 milionů korun již poslali lidé neziskovým organizacím a nadacím do sbírek na pomoc obyvatelům obcí zasažených v minulém týdnu prudkou bouří a tornádem. Peníze dostanou lidé, kterým živel poškodil nebo zcela zničil domovy, po svátcích. V první fázi rozdají organizace všem po 150 tisících korunách, další peníze již rozdělí podle míry škod, s nimiž se ta která domácnost vyrovnává. Pomoc ze sbírek je nad rámec státní podpory, kterou schválila vláda v pondělí, a také by se mělo dostat na všechny, jimž tornádo poničilo majetek. O sbírání i rozdělování peněz hovořili zástupci neziskových organizací a nadací v 90' ČT24 i v Interview ČT24.

Po tornádu a silných bouřích na jižní Moravě začaly nadace organizovat sbírky pro finanční pomoc zasaženým obcím a jejich obyvatelům. Už v prvních hodinách po katastrofě na dárcovské účty přibyly desítky milionů korun. Aktuálně jsou darované částky v řádu stovek milionů korun. Lidé se také domlouvají na dobrovolnické pomoci. Úřad práce poskytne místním mimořádnou okamžitou pomoc.

Jsou lidé, kterým nestačí číst o přetíženém personálu nemocnic, ale chtějí s tím něco dělat. Absolvují kurzy červeného kříže a po zácviku nastupují do přední linie. Někteří dokonce jdou na druhou nemocniční směnu až po své vlastní práci. O dobrovolnících v krizové době natáčel v rámci pořadu Reportéři ČT David Vondráček.

Česká republika aktivovala zahraniční pomoc a požádala o součinnost s umístěním minimálně desítek pacientů s onemocněním covid-19 do Německa, Švýcarska a Polska. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Důvodem je, že řada nemocnic není podle resortu schopna pacientům zajistit obvyklé standardy poskytované péče. Zatím ale podle zprávy nebylo požádáno o převoz konkrétního pacienta.

V nemocnicích zbývá podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého asi 15 procent volných lůžek. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto napsal hejtmanům a ředitelům zařízení, že v případě nepříznivého vývoje by nemocnice mohly omezit veškerou ostatní péči kromě té intenzivní.

Nemocnice v Česku jsou na hraně svých možností. Pacienti s covidem plní jednotky intenzivní péče, mnozí se neobejdou bez umělé plicní ventilace. V některých krajích už není žádný prostor pro navyšování počtu lůžek. Lékaři se zároveň shodují na tom, že poslední dobou se na jednotku intenzivní péče dostávají také mladší pacienti. V nemocnicích se s covidem léčí bezmála šest tisíc lidí, zhruba pětina pak právě na odděleních intenzivní péče. Počet nakažených ve vážném stavu začal znovu narůstat před dvěma týdny. Pod devět set neklesl od začátku roku.

Města ve Zlínském kraji dezinfikují veřejně přístupná místa. Snaží se tak snížit riziko šíření koronavirové nákazy. Například ve Vsetíně hasiči ošetřili lihovým postřikem nádraží, náměstí a sídliště. Technické služby ve Zlíně zase používají horkou vodu. V Kroměříži dezinfikují prostory radnice ozonem.

Základy ošetřovatelství vštěpují odborníci Českého červeného kříže (ČČK) stovkám vojáků, kteří se poté po celé republice zapojí do pomoci zdravotníkům v nemocnicích či v sociálních zařízeních. Organizace se jich chystá na pobočce v Olomouci a v Praze proškolit na pět stovek. Vojáci budou pomáhat na pozici ošetřovatelů a podle školitelů bude v praxi využita především jejich fyzická síla.

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s třemi sty lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Nemocnici staví město, provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) má už sto tisíc dobrovolníků, kteří jsou připraveni darovat vážně nemocným pacientům své krvetvorné buňky. Jubilejního potenciálního dárce, třiadvacetiletého Václava Kalluse, zapsal registr v sobotu při náboru ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Nábor byl součástí celorepublikové akce „Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko“, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. V druhém registru, pražském, je teď aktivních dárců zhruba 34 tisíc.

V Česku přibývá utonulých vodáků. Podle Jana Sedláčka z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže lidé zanedbávají přípravu před splouváním řek, nenosí záchranné vesty a neví, jak se chovat na jezech. Jen během minulého víkendu zemřelo na jihu Čech pět lidí, dalšího mrtvého vodáka našli policisté v Soběslavi ve středu. V živém vysílání ČT24Plus se Sedláčka lidé ptali na základní pravidla chování na řekách i na poskytování první pomoci.

Skauti budou pomáhat starším lidem, kteří požádají o pomoc na bezplatné Lince seniorů. Linku s číslem 800 200 007 dlouhodobě provozuje organizace Elpida. Informace z ní bude přebírat web skautskapomoc.cz, kde se dobrovolníci budou moct přihlásit k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí. Kromě skautů pomáhají ostatním i jednotlivci.

Lenora na Prachaticku se stále vzpamatovává z výbuchu, který tam na začátku října úplně zničil jeden dům a dva poškodil. Do jednoho z nich už se obyvatelé vrátili. V dalších bytech začali řemeslníci s výměnou oken a rozsáhlou sanací. Pro ostatní poškozené lidi hledá obec bydlení. Spoléhá i na dvě veřejné sbírky. Policie šetří případ jako úmyslný trestný čin.

V posledních dnech se v Česku utopilo několik lidí – včetně jednoho dítěte. Právě na ty nejmenší se zaměřil projekt U vody bez nehody, na kterém spolupracují vodní záchranáři. Upozorňují ale, že pobyt ve vodě může být riskantní pro všechny.

Azylové domy a jiná zařízení pro lidi bez domova ve Zlínském kraji jsou nyní téměř zcela zaplněné. I v případě zcela vytížené kapacity azylových domů však mohou lidé bez přístřeší přečkat mrazivé noci v noclehárnách či takzvaných sedárnách.