Blog strana 2 z 5

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

Praha vyhlásila smělý plán na úplné omezení produkce CO2 na svém území do roku 2050. Nechme stranou debaty o tom, zdali a jakým způsobem lidská produkce oxidu uhličitého přispívá ke změnám klimatu, a spíše se podívejme, jak hodlá Praha k cíli dospět. Studie omezení emisí CO2 má být hotová do roka, řešit má čtyři oblasti: udržitelnou energii, udržitelnou mobilitu, cirkulární ekonomiku a adaptační strategii na změnu klimatu. Zajímavé. Já mám však jednu konkrétní radu už teď. Chceme v Praze dýchat lepší vzduch? Vraťme jí trolejbusy!

Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě „vláčku“ družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více než trojnásobek současné hodnoty, množství viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v rádiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou skutečně skvělá revoluce?

Hudební publicista Jiří Černý v šedesátých letech sestavoval a uváděl rozhlasový pořad Načerno. Stejně později pojmenoval své webové stránky, na nichž se dělí o své nejen hudební komentáře. Nominován je za ně na cenu Magnesia Litera v kategorii Blog roku. O vítězi, na rozdíl od ostatních kategorií, nerozhodují hlasy poroty, ale čtenářů.

„Od Moskevského státu přes Petra Velikého a Stalina až po Putina čelí všichni ruští vládci stejným problémům. Je jedno, jestli vládne carismus, komunismus nebo kumpánský kapitalismus. Přístavy stále zamrzají a Východoevropská rovina je stále placatá,“ píše britský novinář Tim Marshall ve své knize Zajatci geografie. Přestože geopolitika zdaleka nemůže vysvětlit všechny příčiny chování státníků, může leccos napovědět. A zrovna pro ruské politiky jsou zeměpisná prokletí i požehnání často rozhodující.

Ačkoliv se to ještě před pár měsíci zdálo jako naprostá utopie (vysněná, fantastická představa, nereálný plán – například jako vlak na Letiště Václava Havla), i v Praze se čas od času stane zázrak. Já za něj považuji příslib nového vedení města, které se plnou vahou svých funkcí a svého mandátu postavilo za nápad vrátit tramvaje na Václavské náměstí v podélném směru.

Dvě hlavní migrační trasy, kterými se běženci pokoušejí dostat dále do Evropské unie, vedou přes Balkánský poloostrov. V regionu se podle údajů mezinárodních organizací i Frontexu počet lidí směřujících na sever a západ kontinentu oproti minulému roku zvýšil. Přesto – nebo možná právě proto – většina balkánských zemí přijala migrační pakt OSN.

Důsledkem války v Sýrii byly i miliony uprchlíků v okolních zemích. Přestože boje na většině území Sýrie utichly a část lidí se už vrátila, mnozí stále vyčkávají za hranicemi. Jan Daniel ve své analýze rozebírá situaci v Libanonu, který je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele. Kvůli syrským dětem tam například školy musely začít vyučovat na dvě směny. Uprchlíkům v Libanonu navíc docházejí úspory a musí se připravit na další zimu strávenou v provizorních podmínkách.

Tak jsme se dočkali, překvapen je málokdo. I do našeho hlavního města dorazila móda zavádění bezplatné městské hromadné dopravy. Zatím naštěstí figuruje pouze v představách některých politických stran. A nezbývá než doufat, že právě tam také zůstane. Ostatně nic jiného se ani očekávat nedá, jelikož v současných podmínkách, a ty podmínky v příštích několika desítkách let nepominou, je zavedení MHD „zdarma“ v Praze nemožné. Proč? Svůj pohled na věc popisuje v blogu pro web ČT24 Vít Čepický.

Bedřich Hloušek, který v srpnu 1968 působil v tehdejší Československé televizi, vzpomíná na dramatické dny, kdy hrstka zaměstnanců v bojových podmínkách vysílala do poslední chvíle.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon o léčitelství. Česko totiž zatím nemá žádná zvláštní pravidla pro alternativní medicínu, přičemž obor z pohledu zákona funguje jako poradenství. Jak ovšem ukázal dokument České televize Infiltrace: Obchod se zdravím, který vyvolal bouřlivé reakce, mohou léčitelé svými zásahy vážně poškodit zdraví lidí. Nejčastější chyby pacientů i lékařů i to, na co si dát pozor při výběru odborníka, popsal pro web ČT24 po odvysílání pořadu expert na psychosomatickou medicínu a člen České psychoanalytické společnosti, lékař doc. MUDr. Jiří Šimek.

Jiří Venclík pracuje jako zpravodajský kameraman v České televizi už 17 let. Tato profese vyžaduje schopnosti z několika oborů. Musí to být dobrý novinář, který se umí vyjadřovat obrazem. Současně musí perfektně ovládat techniku a mít estetické cítění. A v neposlední řadě musí mít i fyzické dispozice nosit těžkou kameru a vybojovat si místo v davu. Svou profesní dráhu shrnul Jiří Venclík pro web ČT24 v místy poměrně osobitém líčení, které je dokumentem nejen o televizní žurnalistice po roce 1989, ale do jisté míry i o celé jedné generaci. Článek je součástí série materiálů, které web ČT24 připravil k 65. výročí začátku televizního vysílání v Československu.

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají, a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje, a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Prvním kosmonautem, který nevlastnil sovětský nebo americký pas, byl Čechoslovák. Proč to nebyl zástupce nějakého jiného národa? Zapojení československých vědců do programu Interkosmos a souvislost s letem Vladimíra Remka popsal pro web ČT24 Karel Pacner.

Web ČT24.cz postupně zveřejňuje komentáře na téma „Rozdělené Česko“. Ekonomka Ilona Švihlíková označuje za zlom, který štěpení společnosti rozpohyboval, Velkou recesi. Následná krize podle ekonomky přinesla i něco velice cenného: Nutnost promýšlet věci jinak.

Krátce poté, co vládnoucí režim Bašára Asada zahájil v provincii Idlib ofenzívu proti zbytkům povstalců a teroristických skupin, se do hry v severní Sýrii výrazně vložilo i Turecko. Zahájilo operaci na území sousední severosyrské oblasti Afrín ovládané kurdskými milicemi známými pod názvem Lidové obranné jednotky, zkráceně YPG.

Web ČT24.cz postupně zveřejňuje komentáře na téma „Rozdělené Česko“. Nad společností, která „ztratila soudržnost, trhá se, roste v ní nevraživost až nenávist“, se tentokrát zamýšlí podnikatel, publicista a politik Jiří Hlavenka.

Polským Sejmem prošel návrh na změnu zákona o Institutu národní paměti – obviňování Polska ze spoluodpovědnosti za nacistické zločiny bude napříště kriminalizováno. Izrael mluví o přepisování dějin. „Na čí straně je pravda? Proč může jeden stát kriminalizovat popírání holocaustu a druhý nesmí zákonem ošetřit poškozování svého dobrého jména? Polští a izraelští politici se rozhodli utkat v soutěži o to, komu se podaří lépe rozkopat vosí hnízdo národních traumat toho druhého,“ píše ve svém komentáři Johana Kudrnová.

Mocenské přetahované na Blízkém východě jsou často popisovány optikou duelu. USA proti Rusku. Izrael proti Íránu. A v poslední době také již zcela ostentativně Saúdská Arábie proti Kataru. Do blízkovýchodního dění je však zapojeno i Turecko.

Bitcoin je fenomén dnešní doby a zájem o něj je způsoben zejména extrémními pohyby ceny, většinou vzhůru. A v důsledku rostoucí popularity se začínají objevovat i další investiční nástroje navázané na bitcoin, jako například ETF (exchange traded funds, tj. burzovně obchodovatelé fondy) nebo futures (termínové kontrakty). Bitcoin a jemu podobné kryptoměny však čeká ještě dlouhá a spletitá cesta k dosažení statusu běžně používaného platidla.

O tom, že poslední rok získává Bitcoin na popularitě, není pochyb. Když už i moje maminka, běžně finančními trhy nepolíbená, začala o této virtuální měně mluvit, vzpomněla jsem si na esej, kterou jsem kdysi četla. V té době jsem se zajímala o spekulativní bubliny a samozřejmě mě nejvíc zaujala ta první, tulipánová. V 17. století, v době zlatého věku v Holandsku, se cena jedné cibulky výjimečně barevného tulipánu vyšplhala na hodnotu rodinného domu.

Možná tu otázku v nadpisu ještě trochu upřesněme a rozviňme. Jsme „vyspělou“ zemí díky tomu, že Slováci přijali euro? Na první pohled zní i takto upřesněné tázání jako nějaký nesmysl. Jaký vliv má na ekonomickou vyspělost České republiky to, zda naši východní sousedé platí, nebo neplatí eurem? Nicméně pohled pod pokličku napoví, že taková souvislost opravdu dost možná existuje. Alespoň tedy v jistém smyslu. Nepůjde přitom o pohled pod pokličku nikoho méně významného, než je Mezinárodní měnový fond (MMF).

Ve čtvrtek Martin Potůček rozpustí svou důchodovou komisi. Při té příležitosti předá doporučení k úpravám důchodového systému, kterým se bude moci věnovat příští vláda. Osud těchto doporučení je však předem známý – skončí v šuplíku a nikoho nebudou zajímat. Takový byl koneckonců osud všech důchodových komisí v České republice. I když se snažily a měly dobré nápady, politici je nikdy nebrali vážně.

Vyjednávání o vládní koalici nabralo po pátečním prohlášení Andreje Babiše o snaze sestavit jednobarevnou menšinovou vládu jiný, avšak nikoli překvapivý směr.