Airbnb strana 2 z 3

V Amsterdamu nebude od prvního července možné pronajímat byty v historickém centru turistům. Podle agentury DPA o tom informovalo vedení nizozemského hlavního města, podle kterého turisté znepříjemňují obyvatelům centra život natolik, že je nutné zakázat podobné pronájmy. Za porušení zákazu hrozí pokuta 20 750 eur (asi 555 800 korun).

Turistické destinace počítají koronavirové škody a výpadky v příjmech. Zároveň mnohá města zpětně hodnotí situaci před pandemií jako neudržitelnou. V současnosti tak vidí vhodnou příležitost, jak do budoucna nekontrolovaný příliv návštěvníků omezit, a to ve prospěch místních.

Lidé i firmy budou moci kvůli pandemii koronaviru žádat o odklad splátek úvěrů i hypoték. Splácení bude možné odložit o tři nebo šest měsíců. Senát také zamítl pro nadbytečnost návrh, podle kterého by v nemocnicích v Česku mohli pracovat lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez aprobačních zkoušek. Naopak schválil cestovním kancelářím možnost odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy, budou moci vydávat poukazy. Senátoři odsouhlasili i rozšíření možností České národní banky (ČNB) pro obchodování na trzích.

První potvrzené případy koronaviru v Česku zapřáhly protiepidemické oddělení hygieniků. Musí provádět detektivní pátrání a vypracovat detailní seznam míst a lidí, se kterými se nemocní setkali. V případě tří studentek z Milána to nebylo nic jednoduchého. Dívky navštívily Vídeň, Budapešť, Brno a Prahu a cestovaly různými prostředky. Epidemioložka s pomocí policie i pražského magistrátu zkontaktovala jejich spolucestující nebo pronajímatele bytu.

Rada Prahy se shodla na návrzích regulujících krátkodobé pronájmy, které nejčastěji zprostředkovává firma Airbnb. Ta a ostatní podobné digitální platformy by měly povinně sdělovat informace o pronajímaných bytech a o lidech, kteří ubytování poskytují. O změnách zákonů, kterých se návrhy týkají, musí rozhodnout parlament. Rada hlavního města jednala také o výstavbě tramvajové trati u Hlavního nádraží.

Náměstí před ruskou ambasádou v Praze nově ponese jméno zavražděného oponenta Putinova režimu Borise Němcova. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) tím magistrát vyšel vstříc přání občanů a pokračuje v české tradici hájení lidských práv. Hřib v Interview ČT24 rozebíral také bytovou krizi v hlavním městě a možné regulace krátkodobého nájemného. Pokud se prý problém se službami typu Airbnb vyřeší, pro bydlení se tím uvolní 10 tisíc bytů. Město ale podle něj musí dělat také další kroky – například stavět byty nové.

Přistoupili jsme na kompromisy, ale základy stavebního zákona zůstávají stejné, říká o chystané normě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Kritizovaný stavební zákon má zrychlit získávání stavebního povolení, celý proces digitalizovat a zjednodušit. Fikce souhlasu se ministryně neobává, měsíc jí na běžné případy připadá dostačující lhůtou pro rozhodnutí. Dostálová v Interview ČT24 hovořila také o nutnosti regulovat služby typu Airbnb, nechce ale ničit sdílenou ekonomiku.

Praha připravila návrhy, které chce předložit ministerstvu pro místní rozvoj a použít je k regulaci krátkodobého pronajímání bytů. Jak vyplynulo z debaty politiků v Událostech, komentářích, největší shoda je na zavedení informační povinnosti o počtu pronajímaných bytů a jejich využívání. Kriticky se naopak některé strany stavějí k myšlence, že by bylo možné byty pronajímat jenom po omezenou dobu.

Na velké internetové firmy by mohla v Česku v budoucnu dopadnout sedmiprocentní digitální daň. Vládní návrh, který ji zavádí, v úvodním kole podpořila sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Měly by jí podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

O sedm procentních bodů na 4,4 procenta zpomalilo na konci loňského roku zdražování nových bytů v hlavním městě. Mezičtvrtletně ceny klesly o 1,1 procenta na 105 561 korun za metr čtvereční. Počet prodaných bytů meziročně vzrostl o 12 procent na 5600. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Za čtyři roky se jí podařilo snížit míru znečištění ovzduší v Paříži o patnáct procent a také vyhlásila válku automobilům. S řadou dalších problémů si starostka francouzské metropole Anne Hidalgová sice neporadila, přesto má právě ona nejlepší výchozí pozici pro blížící se volby. O tom, kdo usedne v čele pařížské radnice, se bude rozhodovat za dva měsíce. Hidalgová teď zahajuje kampaň za své znovuzvolení.

Poslanci ve třetím čtení rozhodli, že soudy budou moci chovatelům, kteří týrají zvířata, zakázat chov až na deset let. Odpoledne začala sněmovna jednat o tom, zda zřídí vyšetřovací komisi k vlivům autoritářských režimů na Česko. Ve věci ale nerozhodli, k návrhu se vrátí koncem ledna.

Bytová krize v metropoli pokračuje. Průměrné měsíční nájemné se v Praze za pět let zvýšilo už téměř o polovinu – stouplo z 214 korun za metr čtvereční v roce 2014 na 307 korun letos. Průměrný meziroční růst byl 7,3 procenta, největší skok byl v roce 2017, a to 12,5 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte, kterou si nechalo zpracovat hlavní město.

Americký prezident Donald Trump pohrozil Francii uvalením cla na její víno. A to v odvetě za zavedení digitální daně vůči internetovým gigantům Google, Amazon či Facebook. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire poté prohlásil, že Paříž bude příjmy velkých technologických firem dál zdaňovat, a Spojené státy vyzval, aby do debaty o spravedlivém zvýšení poplatků za digitální služby nevnášely obchodní cla. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume označil Trumpovu výhrůžku za „absurdní“ a „naprosto stupidní“.

Horní sazba poplatku z ubytovacích kapacit se může zvýšit od příštího roku až na 50 korun za osobu a den, při dvouměsíčním pobytu by mohla být sazba na šesti korunách. Platit by nově měli i ubytovatelé v soukromí, tedy i pronajímatelé zapojení do služeb jako Airbnb. Změny v novele o místních poplatcích schválili senátoři, rozhodnout o nich musí ještě poslanci. Ti chtěli zachovat až do roku 2021 maximální sazbu na současných 21 korunách.

Sdílená ekonomika vynáší v Česku zhruba dvě miliardy korun, odhadují analytici společnosti Deloitte. Možnosti ekonomického modelu, který je založen na sdílení, výměnách, půjčování nebo pronájmu produktů, však mohou být mnohem větší. Zatím zahrnuje zejména auta a byty.

Starosta Benátek chce zapojit UNESCO do boje s přílivem turistů. Zápis města na seznam památek v ohrožení by podle něj mohl přesvědčit italskou vládu, aby urychlila plány, které mají Benátkám odlehčit od velkých výletních lodí. Podle kritiků přitom sama radnice nevyužila všechny možnosti, které má.

Sněmovna schválila novelu, podle které se poplatek z ubytovacích kapacit má vztahovat od příštího roku i na ubytovatele v soukromí, tedy například na služby typu Airbnb. Největší boj se mezi poslanci strhl o stanovení maximální výše poplatku. Poslanci také přijali snadnější cestu k získání občanství pro děti a vnuky krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa. Další z bodů programu, hrazení léčebného konopí ze zdravotního pojištění, ale sněmovna nedokončila. Fikci úředního souhlasu, kterou navrhla ODS, poslanci odmítli.

Praha je neoficiálně třetím největším slovenským městem, díky počtu Slováků žijících ve městě. Při návštěvě české metropole to prohlásil slovenský  prezident Andrej Kiska. Zavzpomínal při tom, jak v mládí do Prahy jezdíval za přáteli, kulturou i pivem. Od pražského primátora Zdeňka Hřiba dostal klíč od bran Prahy. Slovenský prezident také položil věnce k pamětní desce Alexandera Dubčeka na budově bývalého Federálního shromáždění.

Nájemníci na slavné berlínské ulici Karl-Marx-Allee se bouří proti prodeji bytů novému vlastníkovi. Po několika týdnech se za ně postavilo město, které jim chce pomoci byty vykoupit. Rostoucí ceny se přitom týkají většiny Berlína, místní dokonce chytají referendum o zestátnění části bytů.

Poplatek placený za ubytování v Česku se zřejmě zvýší. Podle novely projednávané sněmovnou by se měl sloučit s rekreačním a lázeňským poplatkem. Už od roku 2020 by tak i obce, které nejsou lázeňským centrem nebo výrazným cílem turistů, mohly získat až 21 korun za každý nocleh místo současných šesti korun. A o rok později by maximální taxa mohla stoupnout až na 50 korun. Podle ministerstva financí by měna měla mít dopad i na alternativní ubytovací služby typu Airbnb.

Benátky zintenzivňují boj proti masám „jednodenních“ turistů. Všichni, kdo si chtějí prohlédnout historické centrum za jeden den, zaplatí od léta za vstup až 10 eur. Z velkých evropských měst zavádí Benátky zvláštní poplatek jako první. Omezení pro návštěvníky už ale plánují i jinde.

Izraelsko-palestinský spor se rozšířil i na novou frontu digitální ekonomiky. Firma Airbnb totiž ohlásila, že přestává nabízet ubytování v židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Izrael mluví o diskriminaci, protože firma podobně ostře nepostupuje u jiných sporných oblastí ve světě. Palestinská autonomie naopak rozhodnutí přivítala, jelikož má osady za nelegální.

Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda ve středu schválila návrh novely, podle kterého by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí. Norma také počítá se sloučením ubytovacího poplatku s rekreačním a lázeňským. Novému poplatku by podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Vláda jednala také o karenční době, financování neziskového sektoru nebo personálních otázkách.