Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky strana 2 z 3

Lávka Sky Bridge je dlouhá 721 metrů a spojuje dva horské hřebeny Králického Sněžníku - Slamník a Chlum. Zátěžová zkouška lávky, která je v nadmořské výšce 1110 metrů, skončila v neděli, první turisté mostem projdou v pátek 13. května, vstupenky si musí koupit on-line. Agentura CzechTourism očekává, že unitkátní stavba přiláká do lokality návštěvníky z celého světa. Podle ochránců přírody je projekt problematický, nepříznivě ovlivní ráz krajiny.

V Kojetíně na Přerovsku začali napouštět nový biotop. Měl by pomoci zadržet vodu v krajině, obojživelníkům dát nový domov a lidem relaxaci. Patří mezi největší v Olomouckém kraji.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Ochránci přírody našli v Moravském krasu dosud největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku, v Umrlčí jeskyni jich napočítali 175. Bude jich tam však mnohem více. Druh zimuje spíše na hradech či zámcích, jeskynních zimovišť je známo jen několik. Na svém webu o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Lom Seč u Rudic na Blanensku se stane od příštího roku přírodní památkou. Bývalá pískovna je součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Lidé tam zatím nesmí. Porušením zákazu riskují tisícové pokuty. Jako přírodní památka bude ale lom přístupný.

Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu se vydali do Amatérské jeskyně v Moravském krasu, aby zjistili průchodnost jednotlivých cest. Prováděli takzvanou trasovací zkoušku podzemních toků. Používali k tomu obyčejnou sůl. Měření navíc ukážou, kde je možné povolit čerpání podzemních vod, a kde ne.

V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie dvanáct lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to řekl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se týká také lovu chráněných rysů.

O zařazení jedné z nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO rozhodl ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Bučiny jsou také první českou oblastí označenou jako součást dědictví celého lidstva.

Čtyři desítky syslů odchycených v mladoboleslavské lokalitě na Radouči se v úterý přestěhovaly do Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Posílí tamní kolonii, která v posledních dvou letech i kvůli přívalovým dešťům zaznamenala početní pokles. Z původních stovek syslů tam nyní přežívají už pouze jednotlivci. Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která stojí za záchranným programem sysla obecného.

Kvůli vysokému napětí uhyne každý rok v Česku až 300 tisíc ptáků. Energetici se proto ve spolupráci s ochránci přírody snaží dráty elektrického vedení zabezpečit. Tam, kde to nejde, je přesouvají do země. Jedním z takových míst se má stát i lokalita bývalého lomu v Mikulově na Břeclavsku.

V ostravské části Bartovice se pohybovala samice losa s mládětem. Přímo u frekventované silnice mezi Ostravou a Havířovem je viděl a natočil projíždějící myslivec. Podle zoologů losi přišli z Polska.

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Lidé se díky počasí a uvolňování protiepidemických opatření vracejí k turistice. A řada z nich zjišťuje, že epidemie, a hlavně člověk, do přírody přinášejí odpad. Toho přitom přibylo už loni, kdy víc lidí trávilo dovolenou v české přírodě. Ani jarní úklidové akce nestačily. S přemírou odpadů v ulicích se potýkají také města a městští stážníci.

Kvůli epidemii koronaviru a omezení možností trávení volného času vzniká stále více naučných stezek. Poptávka po značení nových tras je podle Klubu českých turistů oproti loňskému roku dvojnásobně vyšší. Stezky se nejčastěji týkají témat, jako je příroda, historie nebo technologie. Návštěvnost lesů a turistických stezek se za poslední rok podle Lesů ČR zněkolikanásobila. Přináší to s sebou i problémy související s ničením přírody.

Ovce a kozy se po mnoha letech opět pasou na Stolové hoře na Pálavě bez ohradníků. Spolu s pastevcem je hlídají psi. Stádo díky volnému pohybu vypase i méně přístupná místa. Cílem je pomoci stepním společenstvům a druhům, například kosatcům či koniklecům. Na Pavlovských vrších budou až do června.

Vědcům z brněnské Mendelovy univerzity se podařilo v centrální části Moravskoslezských Beskyd odchytit pět rysích samců, kterým dali sledovací obojky. Odborníci chtějí zmapovat důležité koridory, kterými velké šelmy a další zvířata procházejí. Údaje pak poslouží k vytvoření lepších životních podmínek rysů a k jejich efektivnější ochraně. Šelmy v Beskydech ohrožuje především doprava, ale také pytláci.

Kvůli omezeným možnostem trávení volného času zažívají tuzemské hory už několik týdnů vysoký zájem turistů. Ti ale často nedodržují pravidla, parkují na zakázaných místech nebo například nechodí po vyznačených trasách a vydávají se do lesů, kde ruší zvěř. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) neukázněným turistům rozdali už stovky pokut. V Jeseníkách musela agentura posílit strážní službu.

Brzy to bude pět let, co Armáda České republiky opustila Brdy, z vojenského újezdu se tak stala chráněná krajinná oblast. Na péči o přírodu i vybavení pro návštěvníky šlo za tu dobu 18 milionů korun, a to například na zadržování vody nebo značení cest v dříve nepřístupné zóně. Brdy se nacházejí nedaleko od Příbrami, davy turistů se jim ale zatím vyhýbají.

Podle v úterý zveřejněného listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na kterém se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy, přežila zářijovou otravu řeky Bečvy část ryb od všech druhů. Do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život.

Ochránci přírody v sobotu vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně převezené z přírodní rezervace Milovice. Pokračují tak v projektu návratu těchto zvířat do krajiny. Koně jsou podle ekologů spásáním vegetace i samotným pohybem či trusem tím nejšetrnějším a nejekologičtějším způsobem, jak chránit přírodu v cenných lokalitách.

Už jen pár metrů dělí hladinu řeky Odry od rybníka Velký Budní nedaleko Ostravy. Při letošních povodních vodní tok podemlel břeh a ve vodě zmizela velká část hráze včetně cyklostezky, která po ní vede. Rybáři tak musí hráz rozšířit směrem do rybníka.

Kvůli novým ferratám v Českém středohoří se střetl jejich stavitel s ochránci přírody. Podle nich vznikly ferraty na Kozím vrchu a na Vrabinci nelegálně a nemají tam co dělat. Obě cesty prý dokonce výrazně ohrožují hnízda kriticky ohrožených sokolů stěhovavých. Stavitel si ale trvá na svém, ferraty podle svých slov bude stavět dál.