Prověrka

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Dosavadní ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vladimír Kruliš nastoupí 3. dubna do České národní banky (ČNB) do sekce kancelář. Bude zodpovídat především za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru. Média v minulosti spekulovala, že by Kruliš měl sekci kancelář ČNB vést, nastupuje ale na jinou pozici.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal ve čtvrtek web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. Muž musel ministerstvo podle Deníku N i serverů Aktuálně.cz a Respekt.cz opustit.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.

Vrchní státní zastupitelství přezkoumá postup dozorujícího žalobce Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. Upozornil na to Deník N. Vrchní státní zastupitelství se na jeho práci zaměří poté, co Šaroch vrátil případ policii k došetření, především chce, aby vyslechla další svědky. Podle deníku přezkum souvisí s tím, že Šaroch předložil své rozhodnutí až v poslední možný termín, ale informace, kvůli kterým kauzu vrátil, měl již dříve.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Dříve o bezpečnostní prověrku usiloval, ale nadále se už o ni ucházet nebude. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář to zdůvodnil tím, že zákon mu neukládá, aby ji měl. Řekl to poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru při projednávání loňského hospodaření Kanceláře prezidenta republiky.

Bývalý auditor NATO Jan Vylita nemá nárok na ušlou mzdu, kterou požadoval po ministerstvu obrany. V úterý o tom pravomocně rozhodl odvolací pražský městský soud. Vylitovi v roce 2015 Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral prověrku, soudy loni rozhodly, že nezákonně. Vylita kvůli ztrátě prověrky musel opustit nejen prestižní pozici mezi šesticí hlavních auditorů Severoatlantické aliance, ale později byl propuštěn i z ministerstva obrany.