Český jazyk

Téměř dvanáct procent dětí na Tachovsku nedokončí základní školu. Horší výsledky mají kvůli horší znalosti češtiny často děti cizinců, jejichž rodiče pracují v místních fabrikách. Existují ale programy na podporu těchto dětí. Díky nim například přicházejí peníze na další pedagogické pracovníky, kteří se mohou znevýhodněným školákům i jejich rodinám věnovat.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Na světě je téměř sedm tisíc jazyků. Na 21. únor připadá mezinárodní den, který připomíná důležitost mateřského jazyka pro identitu člověka i kulturní dědictví lidstva. Zejména malým jazykům totiž hrozí zánik. Čeština v ohrožení není, ale samozřejmě se jako každý živý jazyk vyvíjí v závislosti na společnosti, která česky mluví, říká Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se zatím odvolalo 1433 studentů. Oproti předpandemické době, kdy se maturity skládaly mimo speciální režim, jde o zhruba dvoutřetinový pokles. Jen necelé procento případů odvolání přitom úředníci obvykle uznají jako oprávněné. Žádosti o přezkum výsledku maturitní zkoušky mohli žáci podávat do 6. června.

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

Cizinci, kteří žádají o trvalý pobyt v Česku, musejí skládat těžší zkoušky z češtiny. Dosud jim stačilo mít jen základní znalosti, teď je nutná pokročilá úroveň. Podle ministerstva vnitra tak Česko po letech srovnává pravidla se zbytkem Evropy. Celkem v tuzemsku žije přes šest set tisíc cizinců, trvalý pobyt má zhruba polovina z nich. Jazykovou zkoušku musejí skládat ti ze zemí mimo Evropskou unii.

Od začátku nového školního roku se do výuky češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem zapojí přes tři sta škol a 322 školek. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly kraje. Některé školy ale podle ředitelů nemají dostatek informací nebo samotné žáky, kteří by kurzy navštěvovali. Školám ukládá povinnost poskytovat češtinu pro cizince novela vyhlášky o předškolním a základním vzdělávání z prosince loňského roku. Náklady na tuto výuku teď podle ministerstva školství vzrostou z 52 milionů na 191 milionů korun ročně.

Proti výsledku maturitních zkoušek se letos odvolalo 740 studentů. Je to téměř o čtvrtinu méně než v roce 2020. S žádostí o přezkoumání bylo úspěšných jen pět z nich. Podle ministerstva školství se studenti v polovině případů odvolávali proti hodnocení didaktických testů z českého jazyka, třetina nesouhlasila s výsledky s testů z anglického jazyka.

Relativně drobná změna zákona, která ale zároveň může způsobit průlom v českém jazyce. Rostoucí zájem žen o nepřechýlené příjmení, tedy bez některého z typicky českých ženských zakončení, přivedl v tomto týdnu sněmovnu ke změně zákona o matrikách. Normu, která má umožnit všem Češkám, aby používaly příjmení v ryze mužské podobě, teď proberou senátoři. O tématu debatovali jazykovědci v Událostech, komentářích.

Zkouška z češtiny pro cizince, kteří pochází ze zemí mimo Evropskou unii a chtějí v Česku získat trvalý pobyt, se od září ztíží. Vláda tento týden schválila novelu nařízení vlády, podle které budou žadatelé o trvalý pobyt nově prokazovat znalost českého jazyka zhruba na úrovni pokročilých. Na webu o tom informovalo ministerstvo školství, které návrh vládě předložilo. Dosud cizincům stačilo umět jen základy češtiny. Těžší zkoušku podle resortu nebudou muset skládat cizinci, kteří podají žádost o trvalý pobyt do konce letošního srpna.

Neúspěšnost u maturit oproti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které údaje zveřejnilo, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u závěrečných zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl a ke zkoušce mohli jít v letošním roce všichni studenti posledních ročníků.

Přidávat ženám k příjmení formant -ová je pro češtinu přirozené a výhodné, myslí si bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Podle genderové lingvistky Jany Valdrové ale o přirozenosti mluvit nelze: -ová se povinně začalo užívat až po druhé světové válce, podle ní jde proto o rozhodnutí politické. Debatu o podobách ženského příjmení o volbě vlastního jména se věnoval pořad 90' ČT24.

Proti průběhu a výsledku slohových prací se odvolalo přes dva tisíce žáků. To je přibližně o pět set víc než minulý rok. ČT to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat, která zkoušky připravuje. Sloh z češtiny letos nezvládlo téměř o dvě procenta žáků více než minulý rok. Proti výsledkům a průběhu didaktické části maturity a slohovým pracím tak dohromady přišlo ministerstvu školství a krajským úřadům 4656 odvolání.