Neštovice

Na začátku letošního roku přibylo v Česku kromě černého kašle i spalniček, svrabu, záškrtu, legionelózy a objevily se i neštovice mpox, dříve známé jako opičí neštovice. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Svazu zdravotních pojišťoven je proti některým ze sílících nemocí povinné očkování, jehož obcházení oslabuje kolektivní imunitu.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

V Česku roste počet případů planých neštovic. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle jeho zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřiny Fabiánové by mohlo do konce roku přibýt mezi pětapadesáti a pětašedesáti tisíci nakažených, což je však zvladatelné.

V Česku se potvrdil první případ opičích neštovic, řekl Seznam Zprávám šéf infektologické společnosti Pavel Dlouhý. Pacient je v pražské ÚVN.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Švýcarští zdravotníci potvrdili první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla v sobotu agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že k sobotě obdržela hlášení o 92 potvrzených případech a 28 podezřelých případech z 12 členských států. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Spojené státy ve středu potvrdily první případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci teď zkoumají, jestli má tato infekce souvislost s malým ohniskem choroby v Evropě.

Roušky by podle nové teorie mohly v boji koronaviru pomáhat ještě více, než se čekalo –⁠ kromě bariéry mezi nakaženým a nenakaženým by mohly dokonce fungovat jako slabá forma očkování proti covidu-19. Před virem totiž sice nechrání stoprocentně, mohly by ale fungovat jako „regulační síto“ pro množství přenesené nákazy.

Sedmého července 2020 americká vláda oficiálně oznámila, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Pro Spojené státy i WHO tento krok znamená závažnou změnu, organizace samotná za dobu své existence sklízela uznání i čelila kritice.

V uplynulých dnech a týdnech se stal hlavním tématem všech zpravodajských relací koronavirus. V současné době bylo v České republice potvrzeno téměř devět tisíc případů nákazy, více než tři sta lidí na zdravotní komplikace spojené s tímto virem zemřelo. V minulých staletích však byly české země postiženy epidemiemi mnohem hrozivějšího rozsahu, proti nimž bylo tehdejší primitivní lékařství prakticky bezbranné.

Pravé neštovice dokázaly zabít jen v Evropě stovky tisíc lidí ročně a ti, kteří přežili, často oslepli nebo jim zůstala zjizvená tvář. V Americe využili evropští dobyvatelé toto onemocnění jako biologickou zbraň proti domorodým obyvatelům. V 50. letech minulého století se ale Světová zdravotnická organizace (WHO) rozhodla s neštovicemi skončit a významnou roli při tom hráli českoslovenští vědci. Před 40 lety byly pravé neštovice prohlášeny za vymýcené.

V České republice je nejvíce případů planých neštovic za posledních devět let. Od začátku roku Státní zdravotní ústav eviduje přes 35 tisíc nemocných. České televizi to potvrdil Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle něj to však není neobvyklé, po několika letech se nárůst počtu nemocných opakuje pravidelně. Nejvíc případů neštovic je teď v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji a na Vysočině.