Tchien-an-men

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Přední hongkongská univerzita v noci na čtvrtek odstranila ze svého komplexu sochu, která připomínala krvavé vojenské potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men z roku 1989. Dílo, jež zobrazuje desítky roztrhaných a pokroucených lidských těl, bylo jedním z posledních hongkongských památníků věnovaných masakru, o němž se v pevninské Číně doposud nesmí mluvit.

Hongkongský mediální magnát Jimmy Lai si vyslechl další soudní verdikt – třináct měsíců má ve vězení strávit za podněcování k účasti na loňském nepovoleném shromáždění, které se konalo u příležitosti výročí krvavého potlačení prodemokratických demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men. Laie už dříve soud poslal do vězení v jiných kauzách a nový trest si bude odpykávat souběžně. V souvislosti s připomínkou masakru si v pondělí tresty vězení od čtyř do 14 měsíců vyslechlo také sedm dalších hongkongských aktivistů.

Na šest až devět měsíců poslal hongkongský soud do vězení devět představitelů prodemokratického hnutí za to, že se účastnili zakázané vzpomínkové akce na krvavé potlačení prodemokratického protestu na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Další tři opoziční představitelé dostali podmíněný trest za účast na vigilii nebo za podněcování k účasti na ní, informovala agentura AFP.

Úřady v Hongkongu zadržely a obvinily z podvratné činnosti skupinu aktivistů, kteří organizovali každoroční vzpomínku na události na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu. Při násilném potlačení studentských protestů v roce 1989 zemřelo podle oficiálních údajů čínské komunistické strany devět set lidí, podle některých zdrojů ale našlo na náměstí smrt minimálně deset tisíc protestujících.

Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.

Po sedmi měsících strávených za mřížemi za účast na masové manifestaci v roce 2019 byla z vězení v Hongkongu v sobotu propuštěná opoziční aktivistka Agnes Chowová. Před věznicí na ni čekali novináři, ale mladá žena s nimi nemluvila. Další dva aktivisté, Joshua Wong a Ivam Lam, ve vězení nadále zůstávají.

Hongkongské úřady v pátek uzavřely velkou část centrálního parku, kde se každoročně 4. června koná akce připomínající krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu tento trest vyměřil za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) čínskou armádou v roce 1989.

V pondělí zemřel ve věku devadesáti let bývalý čínský premiér Li Pcheng. Politik, který si vysloužil nelichotivou přezdívku „řezník z Pekingu“, stál za krvavým potlačením prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v roce 1989. Zmínky o masakru v zemi dosud podléhají cenzuře.

Čínský ministr obrany Wej Feng-che v neděli prohlásil, že krvavý zásah armády proti demonstrantům na pekingském náměstí Nebeského klidu před 30 lety byl „správným“ rozhodnutím, a poukázal na následnou „stabilitu“ země.

Před dvaceti osmi lety zavraždila armáda Čínské lidové republiky několik tisíc studentů, kteří na náměstí Tchien-an-men demonstrovali za demokratizaci země. Rozkazu střílet do davu a rozehnat jej za každou cenu předcházel střet radikálního a liberálního křídla komunistické strany. Dodnes je v Číně zakázáno o masakru hovořit a většina Číňanů tak o něm vůbec neví.