Abraham Lincoln

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Herec Will Smith se chystá uvést akční thriller Osvobození, který natočil režisér Antoine Fuqua. Jde o jeho první snímek po incidentu na oscarovém ceremoniálu, kde na pódiu udeřil moderátora Chrise Rocka. Pro některé hlasující v klání o prestižní filmové sošky představuje premiéra novinky kontroverzní krok. Platforma Apple TV+ snímek i v Česku uvede 9. prosince.

Spojené státy v sobotu slaví svátek Juneteenth. Pochody, koncerty a demonstrace připomínají osvobození otroků v Texasu v roce 1865. Prezident Abraham Lincoln sice otroctví zrušil o tři roky dříve, mnohé jižanské sáty ale rozhodnutí neuznaly. Afroameričané svátek často vnímají i jako možnost poukázat na rasismus a sociální nespravedlnost, které podle nich neskončily.

Americký prezident Joe Biden podepsal nový zákon, díky němuž se 19. červen stane federálním svátkem připomínajícím konec otroctví ve Spojených státech. Federálních svátků v USA je tak nově dvanáct.

Americký Senát v úterý schválil návrh zákona, díky němuž se 19. červen stane novým federálním svátkem. Připomínat by přitom měl konec otroctví ve Spojených státech. Ve středu o tom informovala agentura AP. Návrh zákona podle ní zřejmě hladce projde i Sněmovnou reprezentantů, která ho pošle k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Počet federálních svátků by tak měl nově vzrůst na dvanáct.

Americký prezident Joe Biden už vybavil Oválnou pracovnu novými dekoracemi. Na úpravy ostře sledovaného prostoru měli zaměstnanci Bílého domu jen několik hodin. Nový šéf je vyslal do depozitáře. Vrátily se závěsy z doby Billa Clintona a z jeho éry pochází i modrý koberec, jenž nahradil béžový Donalda Trumpa.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Kandidátem na prezidentskou funkci je za Republikánskou stranu úřadující prezident Donald Trump, jeho spolustraníci ale nejsou v jeho podpoře zdaleka jednotní. Demokratického nominanta Joea Bidena veřejně podpořili například exministr Powell, bývalý guvernér Kasich či bývalý šéf Trumpovy komunikace Scaramucci.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Demokratický kandidát na prezidenta Spojených států Joe Biden ve středu označil současnou hlavu státu Donalda Trumpa za prvního rasistického prezidenta v historii. Vadí mu především Trumpův slovník v souvislosti s koronavirem, tedy pojmy jako „kung-flu“ nebo „wuchanský“ a „čínský virus.“ Trump v reakci řekl, že toho od dob Abrahama Lincolna nikdo pro Afroameričany neudělal více než on.

Ve Spojených státech se obnovila debata o odkazu konfederačních symbolů. Podle demonstrantů, kteří v posledních týdnech protestují proti rasismu, připomínají sochy jižanských generálů otroctví a rasismus a narostla i podpora pro jejich odstranění. Většina Američanů ale takové kroky neschvaluje, i když se amerikanisté shodují, že vnímat konfederační symboly a zároveň ignorovat rasismus není možné.

Tisíce Američanů si v pátek na slavnostních průvodech a shromážděních připomněly 155. výročí ukončení otroctví po občanské válce v polovině 19. století. Akce se konaly v době zvýšeného napětí a ostrých kritik diskriminace a rasismu, které se staly v posledních týdnech velkým tématem v reakci na úmrtí Afroameričana George Floyda. V metropoli Washingtonu demonstranti strhli sochu konfederačního generála Alberta Pikea, což vzápětí na Twitteru odsoudil prezident Donald Trump.

V budově Kapitolu, kde sídlí zákonodárný sbor Spojených států, budou odstraněny portréty čtyř někdejších šéfů Sněmovny reprezentantů, kteří sloužili Konfederaci, jež v občanské válce mezi lety 1861 až 1865 hájila otroctví. Oznámila to demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která okamžité odstranění portrétů nařídila. V Senátu se také hlasovalo o odstranění soch z budovy, návrh ale neprošel.

Čínské ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách zveřejnilo třicetistránkový text, který rozebírá 24 údajně „absurdních obvinění“, která proti Číně ohledně koronaviru vznesli někteří američtí politici. Dokument, který čítá 11 tisíc slov a cituje někdejšího amerického prezidenta Abrahama Lincolna, tvrdí, že Čína jednala transparentně, a vymezuje se proti označení „Čínský virus“. Informovala o tom agentura Reuters.

V Arabském moři se už pár týdnů pohybuje úderná skupina v čele s americkou letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Zatímco napětí mezi USA a Íránem se nedaří zcela uhasit, z plavidla startují denně stovky cvičných či hlídkových letů. Na palubu kolosu na jaderný pohon se vejdou desítky letadel a tisíce lidí, kteří teď vyčkávají, jak se situace vyvine. A snaží se nevyprovokovat protistranu.

Polovina Američanů se domnívá, že Spojené státy budou během několika příštích let ve válce s Íránem. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění, o němž informovala agentura Reuters. I když ale pocit ohrožení podle průzkumu vzrůstá, jen málo dotázaných se vyslovilo pro preventivní vojenský úder.

Írán zčtyřnásobil produkci nízko obohaceného uranu. Podle agentury AP to uvedly polooficiální íránské agentury Tasním a Fars s odvoláním na íránského činitele. Íránský prezident Hasan Rouhání navíc chce rozšíření válečných výkonných pravomocí, aby země mohla lépe čelit ekonomické válce. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Teheránu použitím „veliké síly“, pokud by se pokusil ohrozit americké zájmy na Blízkém východě.