17. listopad 1989

Po listopadových událostech 1989 se začaly otevírat hranice. Železná opona, symbol rozdělení, padla. Rozebírali ji pohraničníci, kteří ji čtyřicet let střežili. Někteří promluvili až teď. Bývalý pohraničník Luboš Beran tehdy jako devatenáctiletý sloužil jako psovod u Znojma. V listopadu byl v terénu denně skoro dvanáct hodin. Zprávy dostával sporadicky, zmatení z vývoje byli vojáci i velitelé. Bylo tam velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, nikdo nevěděl, co bude, popsal. Do civilního života se vrátil o dva měsíce dříve, pohraničníci opouštěli pozice postupně.

„Piedestalový film“ o sametové revoluci by režisér a herec Ondřej Trojan točit nechtěl, protože k roku 1989 nemá dostatečný odstup a jeho pozitivní vzpomínky nejsou přenositelné, uvedl v Interview ČT24. Listopadové události podle něj probíhaly tak rychle, že „nikdo nebyl připravený, že takto dopadnou“ a vyvrcholí pádem režimu. Míní, že nebýt Václava Havla, bylo by obtížné vše „ukočírovat“. Společnost se ale podle něj měla s komunismem vypořádat razantněji. Sám Trojan patřil mezi roznašeče petice Několik vět a získal podpisy mnoha studentů FAMU a DAMU, ale také podpis zpěvačky Hany Zagorové.

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Česko si připomene 35 let od pádu komunismu. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila v Událostech, komentářích období prožité během totality za „ztracené roky“. Nostalgii, kterou část společnosti cítí po předlistopadovém režimu, prý není schopna pochopit. Komunistická strana měla být zakázána, shodli se spisovatel a textař Michal Horáček a poslanec Karel Rais (ANO).

„Poroba je horší než smrt. O svobodu se musí bojovat, ale nelze bez ní žít,“ křičel 17. listopadu 1989 do mikrofonu studentský vůdce Martin Klíma, jenž stál u samého počátku sametové revoluce. Burcujícím projevem ke studentům pomohl rozdmýchat odhodlání, které je dovedlo až na Národní třídu a které už pak komunistický režim nedokázal zastavit. V současnosti úspěšný herní vývojář v Interview ČT24 mluvil o jedné z nejzásadnějších kapitol tuzemských dějin. S odstupem 35 let přiznal, že o potenciálních důsledcích svého počínání v danou chvíli vůbec nepřemýšlel.

Jedním z klíčových hybatelů událostí 17. listopadu byla mládež. Studentstvo si v roce 1989 chtělo připomenout padesáté výročí událostí z roku 1939. Povolené shromáždění na Albertově tehdy zaštítila jedna z hlavních povolených mládežnických organizací z dob socialismu, kterou byl Socialistický svaz mládeže. Smyslem všech povolených organizací pro mládež bylo co nejsilnější propojení lidského života s komunistickou stranou. O vzniku a fungování mládežnických organizací v dobách socialismu i o tom, jakou roli hrály v událostech 17. listopadu 1989, hovořil historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marek Havrlík.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Stálý vliv ruské propagandy svým způsobem zvítězil na Slovensku, mám obavu, co se stane, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 filozof a teolog Tomáš Halík. Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně, „jidášem Evropy“ se nakonec stal maďarský premiér Viktor Orbán. Ani v Česku ale není situace taková, jakou si Halík v roce 1989 představoval – 34 let po svržení komunistického režimu varuje před vlivem populismu.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Češi si v úterý připomínali výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav byla kvůli pandemii jiná než v předchozích letech, oslavy venku nebyly organizované a z velké části se přesunuly do on-line prostoru. Některé akce se však i přes omezení pohybu konaly v ulicích. V Praze i Brně lidé protestovali proti vládním opatřením na zamezení šíření koronaviru. Na bezpečnost akcí dohlížela policie.

Na Václavském náměstí pokračovaly oslavy výročí 17. listopadu Koncertem pro budoucnost. Minulý rok se zde podle organizátorů sešlo více než 130 tisíc lidí. Letos ale kvůli pandemickým opatřením koncert probíhál v uzavřeném areálu a vysílal se na internetu. V těžkých dobách bylo podle organizátorů ještě důležitější připomínat si hodnoty, díky kterým žijeme ve svobodném státě. Promluvila třeba rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Lenka Krobotová s herci z Dejvického divadla nebo bývalý německý prezident Joachim Gauck. Z hudebníků zahráli například Plastic People of the Universe, Klára Vytisková nebo Tomáš Klus.

Jak vypadala sametová revoluce pohledem českých fotografů a nakolik se změnila místa s touto události spjatá? Ukazuje to srovnávací galerie fotografií z Prahy, Plzně, Ostravy, Olomouce či Brna. Ty archivní vznikly v období mezi 18. a 27. prosincem 1989.