Si na summitu jednal s japonským premiérem, USA podepsaly s Filipínami jadernou dohodu

Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou, bavili se i o vypouštění vody z Fukušimy. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). USA a Filipíny zároveň podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou agentura Reuters označuje za přelomovou.

Si a Kišida se podle čínské státní televize na setkání dohodli, že Čína a Japonsko budou pokračovat v rozhovorech na vysoké úrovni, aby našli řešení otázky vypouštění přečištěné radioaktivní vody z poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, kvůli němuž Čína zakázala dovoz ryb a mořských plodů z podstatné části Japonska.

Kišida na začátku jednání v San Franciscu zmínil, že Čína a Japonsko mají zodpovědnost přispívat ke světovému míru a prosperitě. Si pak zase řekl, že by obě země měly „stvrdit své vzájemně výhodné strategické vztahy“ a dát jim nový rozměr. Schůzka naznačila, že dvě největší asijské ekonomiky jsou připraveny zlepšit své napjaté vztahy, napsala agentura Reuters.

Berte obavy vážně, vyzval Si Japonsko kvůli vodě z Fukušimy

Peking a Tokio v posledních letech rozdělují územní a obchodní spory či otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii. Rozhořčení Číny vyvolalo nedávno právě rozhodnutí Japonska vypouštět upravenou radioaktivní vodu z Fukušimy. Kišida po schůzce řekl, že čínského prezidenta důrazně vyzval, aby Peking zrušil zákaz dovozu ryb a mořských plodů z Japonska. Doplnil, že rovněž po Siovi žádal rychlé propuštění japonského podnikatele zadržovaného v Číně.

Si prohlásil, že Japonsko by mělo brát obavy týkající se vypouštění vody z Fukušimy vážně a mělo by k tomu přistupovat zodpovědně.

Schůzka Sia s Kišidou následovala po napjatě očekávaném summitu čínského prezidenta s šéfem Bílého domu Joem Bidenem, na němž se obě velmoci dohodly na zřízení prezidentské horké linky a obnově komunikace mezi svými armádami, připomněla agentura Reuters.

Vstřícnější vztahy nyní pojí USA a Filipíny, jejichž nová dohoda počítá s tím, že by Washington do této asijské země mohl vyvézt svou jadernou technologii a materiál, které by Filipíny mohly využít k výrobě energie z jádra, což by přispělo k dekarbonizaci a zvýšení energetické nezávislosti země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...