Jednotná jízdenka v Německu uspěla. Její budoucnost je ale nejistá

Nahrávám video

Už čtvrt roku se dá v Německu jezdit městskou hromadnou dopravou a regionálními vlaky pouze s jednou jízdenkou. Měsíčně vyjde na 49 eur, tedy zhruba 1200 korun, a platí na území celé spolkové republiky. Čísla dopravců ukazují, že lidé začali více používat vlaky a autobusy. Budoucnost jízdenky v příštím roce je ale nejistá, a to kvůli nevyřešenému financování.

Deutschlandticket – doslovně přeloženo jízdenka Německa – platí od letošního května. Německá vláda ji považuje za jeden ze svých nejlepších projektů.

„Využívání veřejné dopravy v kombinaci s individuální dopravou přináší velké úspory CO2 na delších trasách ve venkovských oblastech a samozřejmě také finanční úspory pro občany,“ hodnotil v květnu přínos spolkový ministr dopravy  Volker Wissing.

Do začátku léta si ji už koupilo přes deset milionů lidí. Výhodná je zvlášť pro ty, kdo za prací dojíždějí. 

„Každý měsíc jsem za dojíždění utratil necelých 160 eur a pak jsem potřeboval ještě měsíční jízdenku po Berlíně. Každý měsíc jsem utratil asi 210 eur jen za cestování,“ vypočítal cestující Carsten Schulze. Jeho měsíční úspora je v přepočtu téměř čtyři tisíce korun.

Jak to bude dál s dotacemi?

Jízdenka šetří peníze i cizincům – pokud jezdí regionálními vlaky a více přestupují. „Já jsem se pro to rozhodla, protože hodně cestuju, hodně jezdím do Prahy kvůli mému dalšímu studiu. Teď, jak začne semestr, tak určitě ušetřím třeba čtyři až šest tisíc korun za měsíc,“ přiblížila studentka v Berlíně Anna Poubová.

Nová jízdenka je dotovaná, odhadované náklady za letošní rok jsou tři miliardy eur. Polovinu hradí stát, druhou pak spolkové země. To, kdo a jakým podílem bude jízdenku financovat příští rok, je otevřené. Města a obce se obávají, že na ně stát přenese veškeré náklady. „Financování není zajištěno po roce 2023. A opravdu si nedokážu představit, že bychom pak mohli jízdenku za 49 eur převést na jízdenku za 89 eur nebo 109 eur,“ domnívá se viceprezident Sněmu německých okresů Joachim Walter. 

Přes sto tisíc lidí, kteří dříve jezdili do práce autem, nyní používají vlak a hromadnou dopravu. To spolková vláda chtěla. Případné zdražování jízdenky může ale tento trend zvrátit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 2 mminutami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
15:45Aktualizovánopřed 3 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 18 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 19 mminutami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 34 mminutami

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 41 mminutami

Evropský pohled