Jednotná jízdenka v Německu uspěla. Její budoucnost je ale nejistá

Nahrávám video

Už čtvrt roku se dá v Německu jezdit městskou hromadnou dopravou a regionálními vlaky pouze s jednou jízdenkou. Měsíčně vyjde na 49 eur, tedy zhruba 1200 korun, a platí na území celé spolkové republiky. Čísla dopravců ukazují, že lidé začali více používat vlaky a autobusy. Budoucnost jízdenky v příštím roce je ale nejistá, a to kvůli nevyřešenému financování.

Deutschlandticket – doslovně přeloženo jízdenka Německa – platí od letošního května. Německá vláda ji považuje za jeden ze svých nejlepších projektů.

„Využívání veřejné dopravy v kombinaci s individuální dopravou přináší velké úspory CO2 na delších trasách ve venkovských oblastech a samozřejmě také finanční úspory pro občany,“ hodnotil v květnu přínos spolkový ministr dopravy  Volker Wissing.

Do začátku léta si ji už koupilo přes deset milionů lidí. Výhodná je zvlášť pro ty, kdo za prací dojíždějí. 

„Každý měsíc jsem za dojíždění utratil necelých 160 eur a pak jsem potřeboval ještě měsíční jízdenku po Berlíně. Každý měsíc jsem utratil asi 210 eur jen za cestování,“ vypočítal cestující Carsten Schulze. Jeho měsíční úspora je v přepočtu téměř čtyři tisíce korun.

Jak to bude dál s dotacemi?

Jízdenka šetří peníze i cizincům – pokud jezdí regionálními vlaky a více přestupují. „Já jsem se pro to rozhodla, protože hodně cestuju, hodně jezdím do Prahy kvůli mému dalšímu studiu. Teď, jak začne semestr, tak určitě ušetřím třeba čtyři až šest tisíc korun za měsíc,“ přiblížila studentka v Berlíně Anna Poubová.

Nová jízdenka je dotovaná, odhadované náklady za letošní rok jsou tři miliardy eur. Polovinu hradí stát, druhou pak spolkové země. To, kdo a jakým podílem bude jízdenku financovat příští rok, je otevřené. Města a obce se obávají, že na ně stát přenese veškeré náklady. „Financování není zajištěno po roce 2023. A opravdu si nedokážu představit, že bychom pak mohli jízdenku za 49 eur převést na jízdenku za 89 eur nebo 109 eur,“ domnívá se viceprezident Sněmu německých okresů Joachim Walter. 

Přes sto tisíc lidí, kteří dříve jezdili do práce autem, nyní používají vlak a hromadnou dopravu. To spolková vláda chtěla. Případné zdražování jízdenky může ale tento trend zvrátit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...