Taliban nemá novináře v oblibě, svědectví tak přináší humanitární organizace, říká pracovník Lékařů bez hranic

Nahrávám video

Vláda Talibanu v Afghánistánu se do života tamních obyvatel promítá různě. Bývalý manažer komunikace Lékařů bez hranic (MSF) v Afghánistánu Tomáš Bendl říká, že „často velmi brutální patriarchální systém“ hodně negativně dopadá třeba na ženy samoživitelky. Na druhé straně takový seniorní představitel Talibanu bydlící v Kábulu si nežije zle, podotýká. O aspektech humanitární pomoci v krizí zasaženém Afghánistánu hovořil v pořadu Události, komentáře.

„Pokud jste například seniorní představitel Talibanu, žijete v Kábulu, režim vás nějak nepronásleduje a každý večer můžete svojí rodině dopřát teplé jídlo, život asi není úplně nejhorší,“ popisuje Bendl.

Podstatně horší je situace pro jiné skupiny obyvatel, například pro matky samoživitelky, dodává. „Asi není moc míst na planetě, kde by to mohlo být horší.“ Zmiňuje v tomto ohledu „ohromnou ekonomickou krizi a často skutečně velmi brutální patriarchální systém“.

Organizace Lékaři bez hranic působí v Afghánistánu už od roku 1980. Zástupci organizace tak byli v zemi přítomni i během devadesátých let, kdy byl Taliban také u moci. „Možná to může znít trochu zvláštně, oni nás znají a my známe je. Je to politické hnutí, má velmi jasnou hierarchickou strukturu a je stále stejné, velmi podobné,“ komentuje rozložení sil v Talibanu.

Projekty MSF fungují podle Bendla ve stejném režimu, jako běžely v devadesátých letech. „Není to tak, že když je tam teď Taliban, tak bychom nemohli pracovat. Můžeme,“ říká.

Absence mediálního pokrytí

Na druhou stranu ale zmiňuje, že v zemi není snadné se dostat k jakýmkoli důvěryhodným informacím. Mediální trh byl předchozí vládou silně dotovaný, vysvětluje. „Když přišel k moci Taliban, tak všechny peníze zmizely víceméně přes noc. Spousta novinářů přišla o práci, především co se týče žen.“ 

„Taliban nemá úplně v oblibě zvát zahraniční novináře, například nedává akreditace nebo neprodlužuje víza,“ vysvětluje Bendl. Humanitární organizace, které v zemi ještě mohou působit, jsou tak podle jeho slov jediné, kdo mohou přinášet svědectví o tom, co se v zemi děje. Připojil rovněž, že humanitární krize, které jsou někdy extrémní, vyvolávají naopak extrémní momenty solidarity a lidskosti mezi obyvatelstvem.

Na podporu Afghánistánu žádali jeho kolegové z Organizace spojených národů pomoc ve výši 4,6 miliardy dolarů. „Což je největší částka na humanitární pomoc pro jednu zemi v historii, což do velké míry vypovídá o míře té humanitární krize,“ podotýká.

Za „příšerné“ označil jak dění v Afghánistánu, tak i na Ukrajině napadené Ruskem. Více pozornosti ale směřuje Ukrajině. „Chápu, že finance nejsou nekonečné, ale naše práce je na to upozorňovat – lidem na Ukrajině bychom měli pomáhat, protože si to zaslouží, ale Afghánci to mají stejně,“ upozorňuje.

Krize jako ta v Afghánistánu nebo třeba v Jižním Súdánu „prostě nejsou v mediálním popředí tolik jako Ukrajina“, míní. „Přáli bychom si té pozornosti víc, snažíme se o to, ale ve finále my jsme humanitární lékařská organizace, ne média.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 22 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 32 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 59 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled