Taliban nemá novináře v oblibě, svědectví tak přináší humanitární organizace, říká pracovník Lékařů bez hranic

Nahrávám video

Vláda Talibanu v Afghánistánu se do života tamních obyvatel promítá různě. Bývalý manažer komunikace Lékařů bez hranic (MSF) v Afghánistánu Tomáš Bendl říká, že „často velmi brutální patriarchální systém“ hodně negativně dopadá třeba na ženy samoživitelky. Na druhé straně takový seniorní představitel Talibanu bydlící v Kábulu si nežije zle, podotýká. O aspektech humanitární pomoci v krizí zasaženém Afghánistánu hovořil v pořadu Události, komentáře.

„Pokud jste například seniorní představitel Talibanu, žijete v Kábulu, režim vás nějak nepronásleduje a každý večer můžete svojí rodině dopřát teplé jídlo, život asi není úplně nejhorší,“ popisuje Bendl.

Podstatně horší je situace pro jiné skupiny obyvatel, například pro matky samoživitelky, dodává. „Asi není moc míst na planetě, kde by to mohlo být horší.“ Zmiňuje v tomto ohledu „ohromnou ekonomickou krizi a často skutečně velmi brutální patriarchální systém“.

Organizace Lékaři bez hranic působí v Afghánistánu už od roku 1980. Zástupci organizace tak byli v zemi přítomni i během devadesátých let, kdy byl Taliban také u moci. „Možná to může znít trochu zvláštně, oni nás znají a my známe je. Je to politické hnutí, má velmi jasnou hierarchickou strukturu a je stále stejné, velmi podobné,“ komentuje rozložení sil v Talibanu.

Projekty MSF fungují podle Bendla ve stejném režimu, jako běžely v devadesátých letech. „Není to tak, že když je tam teď Taliban, tak bychom nemohli pracovat. Můžeme,“ říká.

Absence mediálního pokrytí

Na druhou stranu ale zmiňuje, že v zemi není snadné se dostat k jakýmkoli důvěryhodným informacím. Mediální trh byl předchozí vládou silně dotovaný, vysvětluje. „Když přišel k moci Taliban, tak všechny peníze zmizely víceméně přes noc. Spousta novinářů přišla o práci, především co se týče žen.“ 

„Taliban nemá úplně v oblibě zvát zahraniční novináře, například nedává akreditace nebo neprodlužuje víza,“ vysvětluje Bendl. Humanitární organizace, které v zemi ještě mohou působit, jsou tak podle jeho slov jediné, kdo mohou přinášet svědectví o tom, co se v zemi děje. Připojil rovněž, že humanitární krize, které jsou někdy extrémní, vyvolávají naopak extrémní momenty solidarity a lidskosti mezi obyvatelstvem.

Na podporu Afghánistánu žádali jeho kolegové z Organizace spojených národů pomoc ve výši 4,6 miliardy dolarů. „Což je největší částka na humanitární pomoc pro jednu zemi v historii, což do velké míry vypovídá o míře té humanitární krize,“ podotýká.

Za „příšerné“ označil jak dění v Afghánistánu, tak i na Ukrajině napadené Ruskem. Více pozornosti ale směřuje Ukrajině. „Chápu, že finance nejsou nekonečné, ale naše práce je na to upozorňovat – lidem na Ukrajině bychom měli pomáhat, protože si to zaslouží, ale Afghánci to mají stejně,“ upozorňuje.

Krize jako ta v Afghánistánu nebo třeba v Jižním Súdánu „prostě nejsou v mediálním popředí tolik jako Ukrajina“, míní. „Přáli bychom si té pozornosti víc, snažíme se o to, ale ve finále my jsme humanitární lékařská organizace, ne média.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 47 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 1 hhodinou

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 1 hhodinou

Alberta bude hlasovat o odtržení od Kanady

Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.
před 2 hhodinami

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 2 hhodinami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 4 hhodinami
Načítání...