Volby do parlamentu na Kubě měly zřejmě nejnižší účast od roku 1976

3 minuty
Horizont ČT24: Volby na Kubě
Zdroj: ČT24

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Volby se odehrály se všemi povinnými kulisami. Komisaři kontrolovali údaje příchozích a rozdávali hlasovací lístky, téměř salutující pionýři u každé urny prozrazovali, že jde o zrežírované představení.

„Volil jsem, abych volil. Nehlasoval jsem pro jednoho nebo druhého kandidáta. Volil jsem, protože musím,“ řekl voják Manuel Erica. „Myslím, že všichni Kubánci by měli přijít volit. Aby se naše země zlepšila,“ sdělila Ana Lydia Velásquezová.

Na Kubě nikdo neřeší, koho volí, ale jestli volí. Nepřesvědčivé účasti se obávali i režimní vůdci. 

Státní komise mluví o víc než sedmdesátiprocentní účasti, méně než před pěti lety. Bude to tedy zřejmě nejnižší účast v parlamentních volbách od roku 1976, kdy byl parlament obnoven.

Demokratičtí aktivisté odhadovali, že tuto neděli doma zůstane nejméně polovina voličů.

Boj za změnu volebního systému

Manuel Cuesta Morúa bojuje za změnu volebního systému řadu let. „Lidé mají dost modelu, který nesplňuje jejich potřeby a zároveň jim neumožňuje, aby se v tomto politickém systému cítili občané zastoupeni,“ upozornil demokratický aktivista.

Účast je otázkou legitimity režimu, kde se o 470 poslaneckých křesel uchází 470 kandidátů, které vybrala jediná, komunistická strana. Vedle řadovějších funkcionářů do národního shromáždění míří i politické celebrity včetně dvaadevadesátiletého Raúla Castra.

„Nejsou to lidé, kteří by určovali své zástupce do parlamentu v přímých všelidových volbách, v nichž by se zároveň odrazila různorodost dnešní kubánské společnosti,“ tvrdí aktivista Cuesta Morúa.

Poslanci se v obnoveném složení sejdou v dubnu. Jejich hlavním úkolem bude zvolit prezidenta. V úřadu má zůstat dědic bratrů Castrů Miguel Díaz-Canel. Podle tradice nejméně na dalších pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 21 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 54 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 58 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...