Za „barbarský čin“ označilo Tokio další severokorejský test mezikontinentální střely

Severní Korea ve čtvrtek odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do Japonského moře. Tokio i Soul kvůli dalšímu vojenskému testu komunistické země svolaly své bezpečnostní rady. Ve čtvrtek se přitom v Japonsku setkali tamní premiér Fumio Kišida s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

 Jihokorejská armáda uvedla, že se odpal uskutečnil v 7:10 místního času (23:10 ve středu středoevropského času) ze severokorejské metropole Pchjongjangu. Japonská armáda sdělila, že raketa byla ve vzduchu asi sedmdesát minut, během nichž vystoupala do výšky šest tisíc kilometrů a uletěla přibližně tisíc kilometrů, než dopadla do moře asi dvě stě kilometrů západně od malého ostrova Ošima na severu Japonska. Nejsou hlášeny žádné škody, které by způsobila.

Jihokorejský prezident Jun v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové zkoušky jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem. Tokio odpálení rakety odsoudilo jako „barbarský čin“, který je další provokací celého mezinárodního společenství. Podle Washingtonu test zbytečně zvyšuje napětí a mohl by destabilizovat bezpečnostní situaci v regionu. 

Podle vojenského činitele Jižní Koreje, na kterého se odvolává agentura AP, se testované zařízení podobalo mezikontinentální balistické raketě Hwasong-17, kterou Pchjongjang odpálil už loni v listopadu. KLDR později uvedla, že se jednalo právě o tento model, napsal zpravodajský web NK News.

Pokud by ji KLDR neodpálila tak strmě nahoru, ale po normální trajektorii, mohla by uletět přes patnáct tisíc kilometrů a zasáhnout i pevninské Spojené státy.

Pchjongjang v prohlášení publikovaném státní agenturou KCNA uvedl, že při testu nebyla ohrožena bezpečnost žádné ze sousedních zemí. Cílem operace prý bylo ukázat „nepřátelům“ schopnost reagovat v případě potřeby „drtivým“ způsobem.

Vojenské cvičení Jižní Korey a USA

Do čtvrtka poslední test mezikontinentální balistické rakety KLDR uskutečnila 18. února. Za poslední dny ale odpálila několik jiných raket, zřejmě v reakci na rozsáhlé vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které začalo v noci na pondělí a bude trvat do 23. března.

Pchjongjang cvičení už dopředu kritizoval. Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento měsíc nařídil armádě, aby zintenzivnila cvičení na „skutečnou válku“. Jun ve čtvrtek zase naopak svým silám přikázal, aby důsledně trénovaly s USA a udržovaly připravenost proti hrozbám z KLDR.

Severokorejský velvyslanec při OSN Han Te-song ve čtvrtek v Ženevě uvedl, že nedávná odpálení raket jsou „reakcí na ohrožení severokorejské bezpečnosti“. Společná americko-jihokorejská cvičení jsou „velmi nebezpečným provokativním vojenským krokem“, který může situaci vyhrotit až do „nepředvídatelné krize“, dodal velvyslanec, který se v Ženevě účastí konference o odzbrojení.

Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku

Vůdci Japonska a Jižní Koreje slíbili, že na čtvrtečním jednání v Tokiu dají stranou dlouhé roky sporů a často nelehkých společných dějin a budou těsněji spolupracovat na boji s bezpečnostními výzvami, kterým jejich region čelí. Komentáře jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a japonského premiéra Fumia Kišidy na společném setkání v Tokiu ukázaly, že obě země spojují rostoucí obavy z chování Číny na mezinárodní scéně i znepokojení kvůli raketám, které odpaluje Severní Korea, napsala agentura Reuters.

Japonský premiér setkání označil za „velký krok“ na cestě k obnově bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla agentura AP. Japonsko a Jižní Korea se na summitu dohodly, že obnoví pravidelné návštěvy svých vůdců a podniknou kroky k vyřešení několik let trvajícího obchodního sporu.

Na společné tiskové konferenci Kišida uvedl, že země souhlasily rovněž s obnovením dialogu týkajícího se obrany a strategických ministerských rozhovorů. Oba státy se zároveň shodly na restartování procesu třístranné komunikace mezi Japonskem, Jižní Koreou a Čínou.

„Právě tento týden začaly v Tokiu kvést třešně a po dlouhé zimní sezoně, i pokud jde o naše bilaterální vztahy, může dnes Japonsko poprvé po 12 letech uvítat jihokorejského prezidenta,“ prohlásil Kišida. 

Dřívější spory obou zemí

Vztahy Tokia a Soulu dlouho kalily spory týkající se historie. Jižní Korea ale tento měsíc oznámila, že odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Odškodné bude placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Tento krok je Tokiem vnímán jako vstřícné gesto. 

Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi napomáhá i fakt, že se Japonsko rozhodlo zrušit omezení vývozu některých materiálů do Jižní Koreje. Soul v reakci na to stáhne svou stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku je první podobnou cestou za dvanáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...