Severní Korea ve čtvrtek odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do Japonského moře. Tokio i Soul kvůli dalšímu vojenskému testu komunistické země svolaly své bezpečnostní rady. Ve čtvrtek se přitom v Japonsku setkali tamní premiér Fumio Kišida s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.
Za „barbarský čin“ označilo Tokio další severokorejský test mezikontinentální střely
Jihokorejská armáda uvedla, že se odpal uskutečnil v 7:10 místního času (23:10 ve středu středoevropského času) ze severokorejské metropole Pchjongjangu. Japonská armáda sdělila, že raketa byla ve vzduchu asi sedmdesát minut, během nichž vystoupala do výšky šest tisíc kilometrů a uletěla přibližně tisíc kilometrů, než dopadla do moře asi dvě stě kilometrů západně od malého ostrova Ošima na severu Japonska. Nejsou hlášeny žádné škody, které by způsobila.
Jihokorejský prezident Jun v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové zkoušky jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem. Tokio odpálení rakety odsoudilo jako „barbarský čin“, který je další provokací celého mezinárodního společenství. Podle Washingtonu test zbytečně zvyšuje napětí a mohl by destabilizovat bezpečnostní situaci v regionu.
Podle vojenského činitele Jižní Koreje, na kterého se odvolává agentura AP, se testované zařízení podobalo mezikontinentální balistické raketě Hwasong-17, kterou Pchjongjang odpálil už loni v listopadu. KLDR později uvedla, že se jednalo právě o tento model, napsal zpravodajský web NK News.
Pokud by ji KLDR neodpálila tak strmě nahoru, ale po normální trajektorii, mohla by uletět přes patnáct tisíc kilometrů a zasáhnout i pevninské Spojené státy.
Pchjongjang v prohlášení publikovaném státní agenturou KCNA uvedl, že při testu nebyla ohrožena bezpečnost žádné ze sousedních zemí. Cílem operace prý bylo ukázat „nepřátelům“ schopnost reagovat v případě potřeby „drtivým“ způsobem.
Vojenské cvičení Jižní Korey a USA
Do čtvrtka poslední test mezikontinentální balistické rakety KLDR uskutečnila 18. února. Za poslední dny ale odpálila několik jiných raket, zřejmě v reakci na rozsáhlé vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které začalo v noci na pondělí a bude trvat do 23. března.
Pchjongjang cvičení už dopředu kritizoval. Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento měsíc nařídil armádě, aby zintenzivnila cvičení na „skutečnou válku“. Jun ve čtvrtek zase naopak svým silám přikázal, aby důsledně trénovaly s USA a udržovaly připravenost proti hrozbám z KLDR.
Severokorejský velvyslanec při OSN Han Te-song ve čtvrtek v Ženevě uvedl, že nedávná odpálení raket jsou „reakcí na ohrožení severokorejské bezpečnosti“. Společná americko-jihokorejská cvičení jsou „velmi nebezpečným provokativním vojenským krokem“, který může situaci vyhrotit až do „nepředvídatelné krize“, dodal velvyslanec, který se v Ženevě účastí konference o odzbrojení.
Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku
Vůdci Japonska a Jižní Koreje slíbili, že na čtvrtečním jednání v Tokiu dají stranou dlouhé roky sporů a často nelehkých společných dějin a budou těsněji spolupracovat na boji s bezpečnostními výzvami, kterým jejich region čelí. Komentáře jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a japonského premiéra Fumia Kišidy na společném setkání v Tokiu ukázaly, že obě země spojují rostoucí obavy z chování Číny na mezinárodní scéně i znepokojení kvůli raketám, které odpaluje Severní Korea, napsala agentura Reuters.
Japonský premiér setkání označil za „velký krok“ na cestě k obnově bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla agentura AP. Japonsko a Jižní Korea se na summitu dohodly, že obnoví pravidelné návštěvy svých vůdců a podniknou kroky k vyřešení několik let trvajícího obchodního sporu.
Na společné tiskové konferenci Kišida uvedl, že země souhlasily rovněž s obnovením dialogu týkajícího se obrany a strategických ministerských rozhovorů. Oba státy se zároveň shodly na restartování procesu třístranné komunikace mezi Japonskem, Jižní Koreou a Čínou.
„Právě tento týden začaly v Tokiu kvést třešně a po dlouhé zimní sezoně, i pokud jde o naše bilaterální vztahy, může dnes Japonsko poprvé po 12 letech uvítat jihokorejského prezidenta,“ prohlásil Kišida.
Dřívější spory obou zemí
Vztahy Tokia a Soulu dlouho kalily spory týkající se historie. Jižní Korea ale tento měsíc oznámila, že odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Odškodné bude placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Tento krok je Tokiem vnímán jako vstřícné gesto.
Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi napomáhá i fakt, že se Japonsko rozhodlo zrušit omezení vývozu některých materiálů do Jižní Koreje. Soul v reakci na to stáhne svou stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku je první podobnou cestou za dvanáct let.