Voliči v Kansasu v referendu odmítli omezení či rušení potratových práv

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Americký prezident Joe Biden řekl, že „vítězství zastánců lidských práv v takto konzervativním státě prokazuje, že většina Američanů souhlasí, že by ženy měly mít přístup k potratům“. „Kongres by měl naslouchat vůli amerických občanů a obnovit ochranu precedentu ,Roeová versus Wade‘ federálním zákonem,“ uvedl Biden.

Referendum v Kansasu proběhlo paralelně se stranickými primárkami, v nichž podporovatelé Demokratické a Republikánské strany vybírají své kandidáty do listopadových kongresových voleb. 

Po sečtení 98 procent hlasů je již jisté, že se Kansasané vyslovili proti změně ústavy. Devětapadesát procent voličů se vyslovilo pro zachování práva na potrat, zatímco téměř 41 procent hlasujících podpořilo odstranění ochrany potratů ze státní ústavy, uvádí Edison Research. Účast byla vyšší, než se očekávalo.

Žádné výjimky pro oběti znásilnění

Navrhovaný dodatek by specifikoval, že ústava právo na potrat negarantuje, a tím by podle zastánců umožnil nové omezení procedur nebo jejich úplný zákaz. Odpůrci dodatku se obávali, že Kansas by v případě jeho schválení mohl následovat sousední státy Missouri a Oklahoma, kde republikánští zákonodárci po rozhodnutí nejvyššího soudu potraty zakázali, v případě Missouri bez výjimky pro oběti znásilnění.

„Měl by to být skutečný budíček pro všechny odpůrce potratů,“ uvedl politolog Neal Allen z Wichitské státní univerzity. „Když bude naprostý zákaz vypadat jako reálná možnost, tak přijde hlasovat hodně lidí a ztratíte značnou část umírněnějších zastánců omezení práva na potrat,“ dodal.

Političtí analytici přitom očekávali, že obyvatelé v Kansasu omezení práva na potrat v referendu schválí, jelikož voliči republikánů mají v primárkách tradičně vyšší účast než voliči demokratů a nezávislých, píše agentura Reuters. 

Kansas na rozdíl od jiných bašt Republikánské strany ihned po zrušení ústavního práva na potrat Nejvyšším soudem USA nezavedl přísné potratové restrikce. Možnost ukončit těhotenství je v Kansasu chráněná státní ústavou od roku 2019, kdy tak rozhodl místní nejvyšší soud.

Aktuálně jsou umělé potraty ve státě povolené do 22. týdne těhotenství a Kansas se stal cílovou destinací pro těhotné ženy, které chtějí své těhotenství uměle ukončit, ale v jejich domovských státech, například v Texasu nebo sousední Oklahomě, to kvůli přísnějším zákonům není možné.

Výsledek v Kansasu dodá sebevědomí Demokratické straně, která očekávala přinejlepším těsný souboj a mnozí její voliči drtivé vítězství těch, kteří si přejí omezit potratová práva, uvedla stanice BBC.

Podlé lži

Nepříznivý vývoj se ještě během voleb snažil otočit bývalý republikánský poslanec Tim Huelskamp, který v letech 2011 až 2017 zastupoval stát v Kongresu. Stojí za falešnou textovou zprávou o ústavním dodatku, která v pondělí rozzuřila demokraty, píše The Washington Post. Ta nepřesně uváděla, že „hlasování ANO o dodatku dá ženám možnost volby“. Hlasování pro ve skutečnosti znamenalo konec práva na ukončení těhotenství v Kansasu a dalo by zákonodárnému sboru pravomoc přijmout úplný zákaz potratů. Hlasování proti zachovalo současný stav, kdy jsou potraty přísně regulovány a legální do 22. týdne těhotenství.

„Tohle je maximálně podlé,“ uvedl na Twitteru Davis Hammet, advokát se specializací na volební právo. „Protipotratová koalice rozesílá na poslední chvíli hromadnou textovou zprávu kansaským voličům, kteří jsou pro potraty, a nehorázně lže o potratovém dodatku, aby hlasovali špatně.“  

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů vrátila 24. června do rukou amerických států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled