Voliči v Kansasu v referendu odmítli omezení či rušení potratových práv

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Americký prezident Joe Biden řekl, že „vítězství zastánců lidských práv v takto konzervativním státě prokazuje, že většina Američanů souhlasí, že by ženy měly mít přístup k potratům“. „Kongres by měl naslouchat vůli amerických občanů a obnovit ochranu precedentu ,Roeová versus Wade‘ federálním zákonem,“ uvedl Biden.

Referendum v Kansasu proběhlo paralelně se stranickými primárkami, v nichž podporovatelé Demokratické a Republikánské strany vybírají své kandidáty do listopadových kongresových voleb. 

Po sečtení 98 procent hlasů je již jisté, že se Kansasané vyslovili proti změně ústavy. Devětapadesát procent voličů se vyslovilo pro zachování práva na potrat, zatímco téměř 41 procent hlasujících podpořilo odstranění ochrany potratů ze státní ústavy, uvádí Edison Research. Účast byla vyšší, než se očekávalo.

Žádné výjimky pro oběti znásilnění

Navrhovaný dodatek by specifikoval, že ústava právo na potrat negarantuje, a tím by podle zastánců umožnil nové omezení procedur nebo jejich úplný zákaz. Odpůrci dodatku se obávali, že Kansas by v případě jeho schválení mohl následovat sousední státy Missouri a Oklahoma, kde republikánští zákonodárci po rozhodnutí nejvyššího soudu potraty zakázali, v případě Missouri bez výjimky pro oběti znásilnění.

„Měl by to být skutečný budíček pro všechny odpůrce potratů,“ uvedl politolog Neal Allen z Wichitské státní univerzity. „Když bude naprostý zákaz vypadat jako reálná možnost, tak přijde hlasovat hodně lidí a ztratíte značnou část umírněnějších zastánců omezení práva na potrat,“ dodal.

Političtí analytici přitom očekávali, že obyvatelé v Kansasu omezení práva na potrat v referendu schválí, jelikož voliči republikánů mají v primárkách tradičně vyšší účast než voliči demokratů a nezávislých, píše agentura Reuters. 

Kansas na rozdíl od jiných bašt Republikánské strany ihned po zrušení ústavního práva na potrat Nejvyšším soudem USA nezavedl přísné potratové restrikce. Možnost ukončit těhotenství je v Kansasu chráněná státní ústavou od roku 2019, kdy tak rozhodl místní nejvyšší soud.

Aktuálně jsou umělé potraty ve státě povolené do 22. týdne těhotenství a Kansas se stal cílovou destinací pro těhotné ženy, které chtějí své těhotenství uměle ukončit, ale v jejich domovských státech, například v Texasu nebo sousední Oklahomě, to kvůli přísnějším zákonům není možné.

Výsledek v Kansasu dodá sebevědomí Demokratické straně, která očekávala přinejlepším těsný souboj a mnozí její voliči drtivé vítězství těch, kteří si přejí omezit potratová práva, uvedla stanice BBC.

Podlé lži

Nepříznivý vývoj se ještě během voleb snažil otočit bývalý republikánský poslanec Tim Huelskamp, který v letech 2011 až 2017 zastupoval stát v Kongresu. Stojí za falešnou textovou zprávou o ústavním dodatku, která v pondělí rozzuřila demokraty, píše The Washington Post. Ta nepřesně uváděla, že „hlasování ANO o dodatku dá ženám možnost volby“. Hlasování pro ve skutečnosti znamenalo konec práva na ukončení těhotenství v Kansasu a dalo by zákonodárnému sboru pravomoc přijmout úplný zákaz potratů. Hlasování proti zachovalo současný stav, kdy jsou potraty přísně regulovány a legální do 22. týdne těhotenství.

„Tohle je maximálně podlé,“ uvedl na Twitteru Davis Hammet, advokát se specializací na volební právo. „Protipotratová koalice rozesílá na poslední chvíli hromadnou textovou zprávu kansaským voličům, kteří jsou pro potraty, a nehorázně lže o potratovém dodatku, aby hlasovali špatně.“  

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů vrátila 24. června do rukou amerických států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 1 hhodinou

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 2 hhodinami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.