Jak propojit fakta a vzpomínky obyčejných lidí. Autorovi knihy o Berlínské zdi pomohla jeho profese

8 minut
Publicista Iain MacGregor o knize Checkpoint Charlie
Zdroj: ČT24

V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.

Otec publicisty MacGregora jako britský voják sloužil po válce v Německu, i autor byl ve městě několikrát. „Já jsem Berlín navštívil hned v roce 1990, když jsem dokončil svá vysokoškolská studia v oblasti historie. Věděl jsem, jak vypadala historie studené války, to jsem studoval, i má disertační práce byla o Pražském jaru roku 1968. Musel jsem navštívit tyto země, bylo pozoruhodné sledovat ty radikální změny,“ uvedl MacGregor. 

Kniha Checkpoint Charlie není jenom o historických faktech, výrazně je propojena také s lidskými příběhy. „Chceme, aby v knihách, které dnes čteme, zaznívaly hlasy běžných lidí. Přímo ti lidé na místě, ať už se jednalo o vojáky, politiky, civilisty či zástupce médií, jsou ty hlasy, které nezaznívají až tak často. Myslím si, že podobné knihy mají svůj apel, svou přitažlivost,“ řekl autor. 

Projekt trval tři roky, autor vyzpovídal desítky lidí

Na otázku, jak lze v knize propojit fakta a příběhy lidí, MacGregor přiznal, že to není jednoduché. „Byl to projekt, který mi zabral tři roky. Dva roky jsem prováděl výzkum s lidmi z Francie, Británie, USA, Východního Německa i Ruska, bylo jich asi osmdesát. Musel jsem to nějakým způsobem vybrat. Vzhledem k tomu, že jsem editor a vydavatel, tak jsem měl docela štěstí, protože s tím pracuji každý den,“ řekl s tím, že kniha zachycuje všechny důležité okamžiky zdi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Autor uvedl, že největší problémy se objevovaly v počátcích existence Berlínské zdi. Docházelo podle něj k odlivu mozků na Západ, což byl pro Východ problém. „Myslím si, že v roce 1961 bylo napětí nejmarkantnější, potom za nějaké dva až tři roky se situace uklidnila. V sedmdesátých letech svět uznal Východní Německo jako samostatný stát, Západ s Východem spolu normálně obchodovaly,“ popsal.  

Připomněl, že podle některých odhadů při pokusu o překonání Berlínské zdi zemřelo zhruba dvě stě lidí. Číslo však může být vyšší. „Někomu se nepodařilo utéct, tito lidé byli opět zavlečeni do Východního Německa a nevíme, co se s nimi stalo,“ připomněl MacGregor. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
před 31 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...