Jak propojit fakta a vzpomínky obyčejných lidí. Autorovi knihy o Berlínské zdi pomohla jeho profese

8 minut
Publicista Iain MacGregor o knize Checkpoint Charlie
Zdroj: ČT24

V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.

Otec publicisty MacGregora jako britský voják sloužil po válce v Německu, i autor byl ve městě několikrát. „Já jsem Berlín navštívil hned v roce 1990, když jsem dokončil svá vysokoškolská studia v oblasti historie. Věděl jsem, jak vypadala historie studené války, to jsem studoval, i má disertační práce byla o Pražském jaru roku 1968. Musel jsem navštívit tyto země, bylo pozoruhodné sledovat ty radikální změny,“ uvedl MacGregor. 

Kniha Checkpoint Charlie není jenom o historických faktech, výrazně je propojena také s lidskými příběhy. „Chceme, aby v knihách, které dnes čteme, zaznívaly hlasy běžných lidí. Přímo ti lidé na místě, ať už se jednalo o vojáky, politiky, civilisty či zástupce médií, jsou ty hlasy, které nezaznívají až tak často. Myslím si, že podobné knihy mají svůj apel, svou přitažlivost,“ řekl autor. 

Projekt trval tři roky, autor vyzpovídal desítky lidí

Na otázku, jak lze v knize propojit fakta a příběhy lidí, MacGregor přiznal, že to není jednoduché. „Byl to projekt, který mi zabral tři roky. Dva roky jsem prováděl výzkum s lidmi z Francie, Británie, USA, Východního Německa i Ruska, bylo jich asi osmdesát. Musel jsem to nějakým způsobem vybrat. Vzhledem k tomu, že jsem editor a vydavatel, tak jsem měl docela štěstí, protože s tím pracuji každý den,“ řekl s tím, že kniha zachycuje všechny důležité okamžiky zdi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Autor uvedl, že největší problémy se objevovaly v počátcích existence Berlínské zdi. Docházelo podle něj k odlivu mozků na Západ, což byl pro Východ problém. „Myslím si, že v roce 1961 bylo napětí nejmarkantnější, potom za nějaké dva až tři roky se situace uklidnila. V sedmdesátých letech svět uznal Východní Německo jako samostatný stát, Západ s Východem spolu normálně obchodovaly,“ popsal.  

Připomněl, že podle některých odhadů při pokusu o překonání Berlínské zdi zemřelo zhruba dvě stě lidí. Číslo však může být vyšší. „Někomu se nepodařilo utéct, tito lidé byli opět zavlečeni do Východního Německa a nevíme, co se s nimi stalo,“ připomněl MacGregor. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 58 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...