Expremiér Tusk se vrací do polské politiky, stal se šéfem opoziční strany

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

„Není čas na vlastní ambice, když hoří dům, podpalovaný už roky. Musíme společně tento dům opravit. Nikdo to neudělá lépe než Donald Tusk, který se na mé pozvání a prosbu vrací do polské politiky,“ prohlásil Budka během jednání širšího vedení strany.

„Chci ti, milý Donalde, předat kormidlo, abys nás dovedl k vítězství,“ dodal podle televize TVN 24. „Ano, vrátil jsem se. Vrátil jsem se na sto procent,“ prohlásil Tusk.

Tuskův návrat označil server Onet za porážku Rafala Trzaskowského, varšavského starosty, který v loňských prezidentských volbách jen těsně prohrál se stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou, spojencem konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Trzaskowski usiloval o to, aby šéf platformy vzešel z vnitrostranických voleb a sám chtěl kandidovat proti Tuskovi. Starosta při čtvrtečních a pátečních jednáních s Tuskem nechtěl ustoupit, ale podle serveru prohrál: Tusk bude plnit povinnosti šéfa platformy a neexistují žádné záruky, že mezi členy strany uspořádá volby předsedy před parlamentními volbami v roce 2023.

PiS pod vedením Jaroslawa Kaczyńského a v koalici se dvěma menšími stranami vládne Polsku od podzimu 2015, už druhé volební období za sebou. Právě Tusk dokázal Kaczyńského a PiS v minulosti ve volbách porazit.

„Naposledy stanu v čele PiS,“ prohlásil Kaczyński dle Onetu poté, co jej sjezd strany podle očekávání potvrdil ve funkci předsedy. „Nečekal jsem, že v tak těžké době budu mít tak málo soupeřů,“ žertoval. Kaczyński současně zdůraznil, že PiS má nyní obrovskou šanci dohnat zpoždění Polska za západní Evropou, trvající podle něj stovky let.

PiS díky velkorysým příspěvkům rodinám a konzervativní politice, odvolávající se na hodnoty katolické většiny Poláků, zůstává v čele žebříčků veřejného mínění, i přes spory s Bruselem, který vládě PiS vytýká narušování právního státu a nezávislosti polské justice. Tusk v sobotu vytkl Kaczyńskému, že dovedl Polsko do „úplné izolace“ na mezinárodní scéně.

V Polsku podle Tuska vládne zlo

Tusk objasnil, že se vrací kvůli přesvědčení, že země potřebuje Občanskou platformu „jako sílu, a ne jako vzpomínku“, protože je nutné porazit PiS. „Problémem není, že by chyběly programy, vize a myšlenky. Důležité je zase znovu získat víru, že můžeme vyhrát. Nevyhraje ten, kdo nevěří ve vlastní síly. Nevyhraje strana, která nevěří ve smysl vlastní existence,“ zdůraznil.

V Polsku podle něj vládne zlo. „Pusťme se do boje s tímto zlem. To je dostatečný důvod, který nevyžaduje žádné další vysvětlování,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza. Obvinil také PiS, že se u moci drží za pomoci zadlužování země, zvyšování daní a zvyšování cen. „Kdo za to zaplatí? Kaczyński a jeho parta to nebudou. Veřejný dluh budou muset splácet naši vnuci,“ prohlásil.

Tusk svého času odešel z Varšavy do Bruselu, kde v letech 2014 až 2019 působil jako šéf Evropské rady, nyní je předsedou Evropské lidové strany (EPP), která má nejsilnější poslanecký klub v Evropském parlamentu.

Nyní je vnímán jako možný spasitel Občanské platformy, jejíž obliba u voličů klesá. V průzkumech veřejného mínění ji předstihlo nové centristické uskupení Polsko 2050, které vytvořil televizní moderátor Szymon Holownia poté, co v loňských prezidentských volbách skončil na třetí příčce.

Tusk je považován i za hlavního protivníka šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, který Tuskově vládě připisuje spoluodpovědnost za leteckou katastrofu u Smolenska v dubnu 2010. Spolu s dalšími polskými představiteli tehdy při pádu vládního speciálu zahynul Kaczyńského bratr, tehdejší prezident Lech Kaczyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...